Reklama
Reklama

Rumunsko


Migranti na člunu u italských břehů. Ilustrační foto
Migranti na člunu u italských břehů. Ilustrační foto
Migranti na člunu u italských břehů. Ilustrační foto

Rumunská pobřežní stráž zachránila v Černém moři 153 migrantů, třetina z nich byly děti

Rumunská pobřežní stráž zachránila v Černém moři přes 150 migrantů z lodi, která se ocitla kvůli silnému větru a vysokým vlnám v tísni. Více než třetinu osob na palubě tvořily děti. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na velitele pobřežní stráže Cristiana Cicua. Úřady zaznamenaly loď plující mimo rumunské teritoriální vody už v úterý ráno. Na pomoc jí vyslaly dva čluny poté, co pobřežní stráž zachytila nouzový signál. Ve středu ráno před rozbřeskem bylo zchátralé plavidlo dotaženo do přístavu Constanta. Cicu upřesnil, že úřady v přístavu pak zjistily, že na lodi bylo 153 migrantů, kteří se snažili dostat do Rumunska ilegálně přes moře. Bylo mezi nimi 53 dětí.

Migranti na člunu u italských břehů. Ilustrační foto
Migranti na člunu u italských břehů. Ilustrační foto
Migranti na člunu u italských břehů. Ilustrační foto

Rumunsko zadrželo dvě lodě s více než 200 uprchlíky

Více než 200 uprchlíků se pokusilo v noci na sobotu doplout na lodi Černým mořem do Rumunska. Pobřežní stráž podle svého prohlášení v noci zastavila dvě lodě. Jednu v bulharských vodách s asi 120 lidmi na palubě a druhou poblíž rumunského pobřeží s 97 pasažéry. První loď vydávala nouzové signály a byla předána turecké pobřežní stráži. Druhou loď převzaly rumunské orgány. Nacházelo se na ní 40 mužů, 21 žen a 36 dětí. Všichni pocházejí zřejmě z Iráku a Íránu. Přes Černé moře přichází do Rumunska již několik týdnů stále více uprchlíků. Pobřežní stráž v srpnu zastavila dvě lodě z celkem 162 uprchlíky, další pak na začátku září, ve které bylo 87 uprchlíků.

Uprchlická krize.
Uprchlická krize.
Uprchlická krize.

Rumunská policie zadržela 24 syrských a iráckých migrantů

Rumunská pobřežní stráž zadržela rybářský člun, na jehož palubě se nacházelo 70 migrantů, kteří se zřejmě snažili ilegálně dostat na rumunské území. Předtím v noci na pondělí zadržela policie 24 migrantů ze Sýrie a Iráku, kteří chtěli nezákonně překročit hranice do Maďarska a dostat se do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Tuto skupinu objevili příslušníci pohraniční policie v kamionu, který zastavili u města Nadlac na západě Rumunska nedaleko hranic s Maďarskem. Zadrženo bylo osm mužů, tři ženy a 13 nezletilých dětí od dvou do 16 let. Vůz řídil Rumun, kterého policie nyní vyšetřuje kvůli podezření z obchodování s lidmi. Většina z těchto 24 migrantů požádala v Rumunsku o azyl.

Reklama
Dmitrij Rogozin
Dmitrij Rogozin
Dmitrij Rogozin

Rumunsko zakázalo průlet letadlu s ruským vicepremiérem. Vztahují se na něj sankce

Rumunsko v pátek zakázalo ruskému letadlo, v němž byl vicepremiér Ruska Dmitrij Rogozin, přeletět nad rumunským územím. Důvodem bylo to, že Rogozin patří mezi státní představitele, kteří mají kvůli sankcím EU zakázaný vstup na území jakéhokoliv členského státu. Rogozin byl na cestě do Moldavska, země bývalého Sovětského svazu, kde proti sobě stojí proevropská část vlády a proruská část vlády společně s prezidentem Igorem Dodonem. Informovala o tom agentura AFP.

Rumunsko voják cvičení maskování
Rumunsko voják cvičení maskování
Rumunsko voják cvičení maskování

Balkán, náš vzor. Bohužel nejsme Rumuni, ti nemají o Rusku iluze

Česko není Balkán. Opravdu. Zatímco česká vláda loni vydala na armádu 0,97 procenta HDP, a Česko je tak v NATO čtvrtou nejhorší zemí, Rumunsko se letos připojí k pěti stávajícím státům, které plní alianční závazek vydávat na obranu nejméně 2 procenta HDP. V čem je rozdíl? V Česku není politická vůle výdaje zvyšovat. Protože zde není ani společenská poptávka. Protože nejsme Rumuni, kteří nemají o mocenských ambicích Ruska žádné iluze.

Demonstrace v Londýně
Demonstrace v Londýně
Demonstrace v Londýně

Žijí v Británii a bojí se brexitu. Kdo jsou lidé, o jejichž budoucnost se pře Brusel s Londýnem?

Ve Velké Británii nyní žijí více než tři miliony občanů z ostatních zemí Evropské unie. Nejvíce je Poláků, Irů, Rumunů a Portugalců. Většina z nich je zaměstnaná a pracuje manuálně. Pro Británii znamenají důležitou pracovní sílu. I o jejich osudu se tento týden rozhodovalo na jednání Bruselu s Londýnem. Představitelé Británie a EU se však ani tentokrát nedokázali dohodnout, jaká práva budou mít po vystoupení Spojeného království z Unie, které je naplánováno na jaro 2019.

Reklama
Válečné lodě, tanky i obrněnci. Byli jsme na cvičení NATO
Válečné lodě, tanky i obrněnci. Byli jsme na cvičení NATO
Válečné lodě, tanky i obrněnci. Byli jsme na cvičení NATO

Stažení amerických tanků z Evropy byla chyba, rychle ji napravujeme, říká velitel sil USA v Evropě

Na území Rumunska, Bulharska a Maďarska se v těchto dnech koná vojenské americko-evropské armádní cvičení Saber Guardian 2017. Účastní se ho 25 tisíc vojáků z celkem 23 zemí. Manévry probíhají pod velením generála Bena Hodgese, který je zároveň vrchním velitelem amerických sil v Evropě. "Největší problémy, které musíme řešit, abychom předešli krizi, se týkají rychlosti," připustil v rozhovoru s Aktuálně.cz. Rumuni či Bulhaři jsou podle něj zcela právem znepokojeni aktivitami Ruska na Krymu a v Černém moři.

Fotogalerie: Rakety Patriot v Japonsku
Fotogalerie: Rakety Patriot v Japonsku
Fotogalerie: Rakety Patriot v Japonsku

Americké ministerstvo schválilo prodej raket Patriot Rumunsku

Americké ministerstvo zahraničí v úterý schválilo prodej obranného raketového systému Patriot Rumunsku. Uvedla to agentura Reuters, podle níž by mohl stát ležící na východní hranici NATO za sedm baterií raket zaplatit až 3,9 miliardy dolarů (90 miliard korun). Rumunsku se šance na nákup raketového systému dostává necelý týden poté, co Washington odsouhlasil prodej patriotů Polsku. V rámci schváleného prodeje může rumunská armáda získat sedm baterií patriotů včetně radarů a kontrolních či odpalovacích zařízení. Rumunské armádě rakety prodají zbrojní firmy Raytheon a Lockheed Martin. Schválení kontraktu však dosud není pravomocné a do 30 dnů se proti němu může teoreticky ohradit Kongres.

Sorin Grindeanu, te´d už bývalý předseda rumunské vlády.
Sorin Grindeanu, te´d už bývalý předseda rumunské vlády.
Sorin Grindeanu, te´d už bývalý předseda rumunské vlády.

V Rumunsku padla vláda. U moci byla jen šest měsíců

Rumunský parlament ve středu podle očekávání vyslovil nedůvěru vládě, která byla u moci teprve půl roku. Hlasování inicioval hlavní člen vládnoucí koalice, Sociálnědemokratická strana (PSD), jejímuž šéfovi se znelíbil spolustraník ve funkci premiéra Sorin Grindeanu. Ve 464členném zákonodárném sboru podpořilo odvolání Grindeanuova kabinetu 241 poslanců. Tento výsledek se očekával, neboť záměr předsedy PSD Livia Dragney zbavit se premiéra podpořil menší koaliční partner sociálních demokratů, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Otevřená zůstává otázka, kdo sestaví novou vládu. Sám Dragnea to být nemůže, protože není trestně bezúhonný.

Reklama
Evropská unie, vlajky, ilustrační foto
Evropská unie, vlajky, ilustrační foto
Evropská unie, vlajky, ilustrační foto

Česko díky Brexitu papírově zbohatne. Z unijní pokladny ale ve skutečnosti dorazí míň peněz

V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.

Trump - rumunský prezident Kaus Iohannis - Bílý dům
Trump - rumunský prezident Kaus Iohannis - Bílý dům
Trump - rumunský prezident Kaus Iohannis - Bílý dům

Trump se poprvé přihlásil k článku NATO, který zaručuje kolektivní sebeobranu

Americký prezident Donald Trump se při pátečním setkání se svým rumunským protějškem Klausem Iohannisem přihlásil k pátému článku Severoatlantické smlouvy, který zaručuje kolektivní sebeobranu. Podle světových tiskových agentur tak učinil vůbec poprvé jasně a veřejně. Zmíněný článek považuje útok na jednoho člena NATO za útok na celou alianci.

Bílý dům
Bílý dům
Bílý dům

Rumunský prezident Iohannis míří za Trumpem do Bílého domu. Miloš Zeman pořád na návštěvu čeká

První hlavou státu ze střední a východní Evropy, která se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, bude v pátek rumunský prezident Klaus Iohannis. Návštěva Miloše Zemana v USA, původně ohlášená prezidentskou kanceláři na jaro, se neustále odkládá. USA mají v Rumunsku dvě vojenské základny. Bukurešť chce navíc letos nakoupit americký protiraketový systém Patriot.

Rumunská vesnice Geamana se postupně potápí
Rumunská vesnice Geamana se postupně potápí
Rumunská vesnice Geamana se postupně potápí

Už je vidět jen věž kostela. Rumunská vesnice se potápí do bahna

Až do roku 1978 byla Geamana krásnou rumunskou vesnicí. V tomto roce ale komunistické úřady rozhodly o spuštění těžby mědi v nedalekém dole Rosia Poieni. Do vesnice, která se nachází v údolí, začalo odtékat toxické bláto. To vzniká jako vedlejší produkt těžby. Místní rodiny musely opustit své domy. V současnosti ve vesnici stále žije 20 obyvatel. Ti jsou nuceni stěhovat se na vyšší místa. Úřady také přislíbily přesunout hroby z geamanského hřbitova. Tento slib ale nikdy nedodržely.

Reklama
Práce, továrna, dělník - ilustrační foto
Práce, továrna, dělník - ilustrační foto
Práce, továrna, dělník - ilustrační foto

Česká práce je osmá nejlevnější v EU. Projděte si nové porovnání států

Nejvyšší náklady na práci jsou v Dánsku, Belgii a Švédsku, nejnižší v Rumunsku a Bulharsku. Přestože náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2016 o téměř 76 procent, zůstávají hluboko pod průměrem EU. Naopak nadprůměrný je v Česku podíl nemzdových nákladů, tedy především odvodů na sociální pojištění.

Kamera zachytila teror v Londýně. Útočník v autě srazil lidi na mostě, jedna žena spadla do řeky
Kamera zachytila teror v Londýně. Útočník v autě srazil lidi na mostě, jedna žena spadla do řeky
Kamera zachytila teror v Londýně. Útočník v autě srazil lidi na mostě, jedna žena spadla do řeky

Atentát v Londýně má pátou oběť. Zemřela Rumunka, která při útoku spadla z mostu

Jedenatřicetiletá rumunská turistka Andrea Cristeaová, která spadla z Westminsterského mostu při londýnském teroristickém útoku, podlehla svým zraněním v nemocnici. Ve čtvrtek ji lékaři odpojili od přístrojů, které ji udržovaly při životě. Informovala o tom londýnská metropolitní policie. Úmrtí potvrdila i rodina ženy. Počet obětí teroristického útoku z 22. března, při kterém atentátník Khalid Masood zaútočil autem u mostu, se tak zvýšil na pět. Kromě obětí zemřel i samotný útočník, kterého zabila policie. K atentátu se přihlásil Islámský stát.

Demonstranti před sídlem vlády v Bukurešti zformovali rumunskou vlajku.
Demonstranti před sídlem vlády v Bukurešti zformovali rumunskou vlajku.
Demonstranti před sídlem vlády v Bukurešti zformovali rumunskou vlajku.

Bývalá rumunská ministryně dostala šest let vězení za korupci. Tajně sponzorovala boxerský zápas

Šesti lety vězení potrestal rumunský nejvyšší kasační soud bývalou ministryni turistiky a regionální politiky Elenu Udreaovou. Podle zpráv médií ji shledal vinnou z úplatkářství a zneužití úřadu. Rozsudek není pravomocný, odsouzená vinu popírá. Kauza se týká boxerského zápasu v bukurešťské hale Romexpo v roce 2011. Boxer Lucian Bute v něm porazil Jeana-Paula Mendyho. Udreaová, která byla členkou vlády v letech 2009-2012, podle prokurátorů tuto sportovní událost ilegálně sponzorovala z ministerských fondů. Kromě toho brala desetiprocentní provize z kontraktů. Bývalý předseda boxerské federace Rudel Obreja dostal pět let vězení, třemi roky odnětí svobody byl potrestán asistent exministryně.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama