Ještě v 90. letech byl Si Ťin-pching, současný generální tajemník Čínské komunistické strany, málo známým politikem. Stál ve stínu své ženy, slavné zpěvačky. Na sjezdu strany, který začal tuto neděli, bude podle očekávání už potřetí zvolen do jejího čela. Život a vzestup Siho na pozici jednoho z nejmocnějších lidí světa popsala Aktuálně.cz novinářka Sue-Lin Wongová.
V neděli začíná 20. sjezd čínských komunistů. Si Ťin-pchinga postaví na roveň předsedy Maa.
Na setkání více než čtyřiceti špičkových státníků si český prezident prakticky nenašel čas. Dvěma jeho hostům ale připravil speciální přijetí.
Čínská vláda už dva a půl roku uplatňuje politiku nulové tolerance vůči koronaviru. A tak zatímco v Evropě už platí jen výjimečná opatření, životy milionů Číňanů jsou narušeny dlouhými lockdowny. To vše se negativně odráží i na ekonomice a vnímání vedení země.
Čína v rozporu s původně oznámeným plánem v neděli neukončila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu. Naopak je stupňuje: armáda uvedla, že se chystá nacvičovat protiponorkové útoky.
Čínský prezident Si Ťin-pching při čtvrtečním telefonátu se šéfem Bílého domu Joem Bidenem řekl, že Spojené státy by si neměly "zahrávat s ohněm", pokud jde o přístup k Tchaj-wanu. Biden během rozhovoru zdůraznil, že americká politika ohledně Tchaj-wanu se nezměnila a že USA jsou proti "jednostranným snahám" měnit stávající stav, sdělil Bílý dům.
Únos miliardáře Siaa Ťien-chuy přímo z hotelového pokoje v Hongkongu před pěti lety vyvolal obavy, kam až sahá čínská moc. Siao navíc na první pohled nevypadal jako typická oběť - měl dobré vztahy s čínskou komunistickou stranou i vazby na rodinu prezidenta Si Ťin-pchinga. Po letech, kdy o něm nebyly žádné zprávy, s ním nedávno začal v Číně soud. Ten ho v pátek poslal na 13 let za mříže.
"Pragmatické" kompromisy Pekingu směrem k mezinárodnímu společenství představují obvykle jen dočasné taktické ústupky, které přestanou platit v okamžiku, kdy se čínské vedení cítí dost silné, aby je napříště ignorovalo.
Svět se znovu láme na dva bloky a narůstá přetahování o prostor mezi nimi.
Ruská agrese vůči Ukrajině je pokusem o silové řešení systémového konfliktu mezi dvěma konkurenčními projekty regionální integrace.
Útoky ruských vojáků na ukrajinské civilisty jsou válečný zločin a nemají strategické opodstatnění, míní britský analytik Michael Clarke. Podle něj se na nich pravděpodobně podílí i ruská národní garda Rosgvardia. "Doprovázela ruské jednotky a podle seznamů zatýkala lidi. Některá z těchto zabití mohla být výstrahou pro vesničany nebo pomstou," uvádí Clarke v rozhovoru pro stanici Sky News.
Otevřená agrese vůči Ukrajině představuje pro Peking horký brambor, mnohem horší by však pro něj byla změna režimu v Rusku.
Ve společném prohlášení, které 4. února 2022 vešlo ve známost coby "Olympijský pakt" (冬奥之约), deklarovali ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching spojenectví, jež "nezná limitů". Uběhlo sotva pár týdnů a limity se už začínají rýsovat.
Z čínského internetu začaly mizet zmínky o populární spisovatelce a scenáristce Jen Ke-ling, která obvinila prezidenta Si Ťin-pchinga, že toleruje obchodování s lidmi. Napsal to britský deník The Times, podle nějž k cenzuře zřejmě dochází na příkaz tamní komunistické strany.
Politici některých západních zemí včetně Česka nepřijedou na páteční slavnostní zahájení zimních olympijských her v Pekingu. Bojkotují je kvůli porušování lidských práv v Číně. Ruský prezident Vladimir Putin ale na ceremoniálu na stadionu zvaném Ptačí hnízdo chybět nebude.
Bývalí činitelé komunistické strany, lidskoprávní aktivisté nebo kritici čínského režimu už několik let prchají z Číny. Existuje ale řada případů, kdy se dotyční nečekaně do země vrátí a stanou před soudem. Jak zjistila nezisková organizace Safeguard Defenders, která se zabývá lidskými právy v Asii, více než deset tisíc z nich se vrátilo z donucení. Například kvůli výhrůžkám nebo jako oběti únosů.
Pro Vilnius se však zároveň ve sporu s Pekingem otevírá příležitost poskočit v potravním řetězci dodavatelských vztahů.
Brusel ani Berlín zatím zřejmě nezaznamenaly, že Evropa je pod čínskou palbou.
Pražský hrad považují občané za symbol české státnosti. Jenže se tam k českým občanům - ústavní činitele nevyjímaje - chovají jako k poddaným. Tuto změnu přinesl Miloš Zeman.
