Záběry z oslav Dne vítězství v ruském Kemerovu odhalily, jak hluboko válka na Ukrajině zasáhla ruskou společnost. Reportérka státní televize při rozhovoru s matkou pohřešovaného vojáka označila její bolest za „dvojitý svátek“ a následně se musela omlouvat. Případ zároveň připomněl rostoucí počet mrtvých a nezvěstných Rusů, kteří od roku 2022 padli ve válce proti Ukrajině.
V estonském univerzitním městě Tartu vznikl speciální díl podcastu Evropa v souvislostech, který se věnuje ruským dezinformacím, propagandě a informační válce. Ty dnes zasahují celou Evropu a odborníci i politici si lámou hlavu s tím, jak se bránit. Na otázky odpovídá expert na politickou a strategickou komunikaci Andreas Ventsel.
Zatímco v Česku se možnost znovuzavedení povinné vojenské služby příliš neřeší, v Estonsku ji de facto nikdy nezrušili. Mladí Estonci tak musí v 18 letech na vojnu, která trvá 8 až 11 měsíců. Branci mají volné víkendy a po prvních měsících mohou jezdit odpoledne domů. O podrobnostech v rozhovoru mluví výzkumnice a socioložka Eleri Lillemäe.
Druhá světová válka psala mnoho zcela šílených příběhů. Mezi ty nejděsivější patří osud ruské zdravotní sestry Antoniny Makarovové, která padla do zajetí a následně začala kolaborovat s nacisty tím nejhorším způsobem. Spravedlnosti navíc unikala celá desetiletí.
Přibližně 70 kilometrů od lotyšského hlavního města Rigy se v budově lázní skrývá komplex - donedávna tajený -, v němž se mělo v případě jaderné války ukrýt nejvyšší vedení země. Dnes je bunkr každodenně přístupný, a jak si reportér Aktuálně.cz vyzkoušel na vlastní kůži, člověk se během hodiny a půl může vrátit o 40 let zpátky do období sovětského vládce Leonida Brežněva.
Ruské sociologické centrum Levada zveřejnilo výsledky průzkumu, který zjišťoval, koho Rusové považují za nevýznamnější osobnost všech dob a všech národů. Anketu ovládl diktátor Josif Vissarionovič Stalin před současným prezidentem Vladimirem Vladimirovičem Putinen a "otcem" Sovětského svazu Vladimirem Iljičem Leninem.
Vojenská kontrarozvědka SMERŠ se do Československa dostávala jen pár hodin za osvoboditeli z Rudé armády. Cíl byl jediný. Chytit a pozatýkat co nejvíc těch, jež utekli před bolševickým terorem, a odvézt je do sovětských lágrů. Ústav pro studium totalitních režimů však zjistil, že SMERŠ na území Československa i vraždil. Příběh Ukrajince z Mladé Boleslavi teď exkluzivně popisuje deník Aktuálně.cz.
Příběh Sergeje Krasnoperova, který během sovětské války v Afghánistánu utekl kvůli šikaně do hor, kde ho zajali mudžahedínové, rezonoval nedávno ruskými médii. "Zacházeli se mnou dobře. Nebili mě, nešikanovali mě," vzpomíná nyní s uznáním 60letý dezertér na své někdejší věznitele. O ruské dezertéry přitom v souvislosti s válkou na Ukrajině není nouze ani nyní.
Byť Rudá armáda v roce 1945 okupovala československé území "jen" několik měsíců, podle historiků nese tohle období hodně podobností s tím, co sovětská vojska v našem státě prováděla v letech 1968 až 1991. Ať už jde o kriminalitu, prakticky nevymahatelnou spravedlnost či neochotu okupačních vojsk vrátit se domů. Badatelé se proto nyní chtějí na tohle "bílé místo" československých dějin zaměřit.
Poradce ruského prezidenta Anton Kobjakov zavzpomínal v úterý během právnické konference v Petrohradu na sovětské časy. Ty podle něj neskončily, Sovětský svaz se totiž podle jeho názoru z právního hlediska nerozpadl, a válka na Ukrajině je tak jenom vnitrostátním konfliktem. Podobné výroky přitom čas od času trousí také jeho šéf, ruský prezident Vladimir Putin.
Letos v květnu uplyne 80 let od konce druhé světové války. Na osvobozování tehdejšího Československa se významně podílela Rudá armáda a přes sto tisíc ruských vojáků při něm zemřelo. Rusko se však po napadaní Ukrajiny, kde vede již třetím rokem útočnou válku, ocitlo v mezinárodní izolaci. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, zda města osvobozená Sověty plánují pozvat na oslavy výročí i ruskou delegaci.
Bez ohledu na to, zda Rusko na Ukrajině vyhraje, nebo prohraje, jedno je jisté: bude muset obnovit svoji armádu. Podle nové studie washingtonského think-tanku RAND se nejpravděpodobnější možnosti pohybují od návratu k masové armádě sovětského typu až po přijetí menší, ale flexibilnější armády západního typu.
Pátek 20. prosince 1974. Ve 20.15 hodin potemnělými Milovicemi ve středních Čechách zaburácí motor tanku. Místní jsou na charakteristický dunivý zvuk zvyklí. Jejich domy sousedí s tankodromem sovětské armády, která se v městečku nedaleko Nymburka usídlila po srpnu 1968. Tentokrát je to však přece jen jiné.
Litoměřice přijdou o pomník nazvaný Čest a sláva Sovětské armádě. Zastupitelstvo odhlasovalo přesunutí památníku z Jiráskových sadů na vhodnější místo. O přesun památníku se už delší dobu snažila iniciativa Za odstranění pomníku pomocí petice. "Děkujeme členům zastupitelstva za toto nelehké, ale správné rozhodnutí," uvedli její autoři.
Ruská armáda vyslala k východoukrajinskému městu Avdijivka i zastaralé - a pro současnou fázi konfliktu v mnohém zranitelné - sovětské transportéry BTR-50, jejichž výroba skončila před více než 50 lety. Naznačují to dronové fotografie z místa bojů, které se rozšířily po sociálních sítích.
Rodina z vesnice na Olomoucku prožila v roce 1981 mimořádně traumatické chvíle. Stala se jí osudnou blízkost sovětských kasáren, z nichž dezertoval mladý voják. Vloupal se do jejich domu, byl však při zločinu přistižen. Reagoval nebývale krutým způsobem.
Při bourání objektů po sovětské armádě v Milovicích na Nymbursku byly stovky tun materiálu s azbestem nadrceny a rozvezeny po celém areálu. Území bývalého vojenského prostoru tak bylo kontaminováno. Policie případ prověřuje pro podezření ze spáchání trestných činů neoprávněného nakládání s odpady a podvodu. Zasahuje kvůli tomu na středočeském krajském úřadě v Praze a městském úřadě v Milovicích.
Od chvíle, kdy československá armáda začala přijímat do svých řad i ženy, uplynulo osmdesát let. Čechoslovačky přitom za druhé světové války sehrály důležitou roli v armádách hned na několika frontách. Jejich příběhy jsou však většinou dosud téměř neznámé. Na východní frontě v SSSR se přitom často dostaly přímo k boji a svoji statečnost projevovaly třeba jako zdravotnice či dělostřelkyně.
Ralsko, Všejany, Vysoké Mýto, Krnov. To jsou jen některé z obcí, které musely po odchodu sovětské armády z Československa řešit vážné ekologické následky jejího pobytu. V některých z nich už se podařilo stopy po nešetrném zacházení okupantů s přírodou zahladit. V jiných ale - třicet let po odchodu posledního vojáka - problém stále trvá.
Dopravní nehody, rvačky v hospodě, kšeftování s benzínem - jen některé z projevů mnohdy nepříjemného soužití se sovětskými vojáky. Čechoslováci vedle nich žili třeba v Mladé Boleslavi, Vysokém Mýtě nebo Frenštátu pod Radhoštěm.
Skupina poslanců části opozice chce uzákonit odchod sovětských vojsk z někdejšího Československa jako významný den. V novele navrhla, aby se 27. červen připomínal nejen jako Den památky obětí komunistického režimu, ale také jako Den odsunu sovětských vojsk z Československa. Obdobná iniciativa vznikla rovněž v Senátu.
