Přijímací zkoušky na střední školy jsou velké téma. Ať už vám připadají příliš náročné, nebo naopak jednoduché, rozhodně neuškodí, pokud bude váš úhel pohledu podložený osobní zkušeností. Jste ve svých znalostech kovaní v kramflecích, nebo naopak školáky upřímně litujete? Vyzkoušejte, jak si stojíte, v následujícím kvízu. Otázky pochází z reálných přijímacích zkoušek.
O které střední školy byl loni a předloni největší zájem? Na jaké gymnázium bylo potřeba přes 90 bodů a kde jich naopak stačilo méně než 20? Přinášíme interaktivní mapy, ve kterých najdete, kolik bodů bylo v předchozích letech nutné získat k přijetí na vysněnou střední školu. Do 20. února si žáci mohou podávat přihlášky. V dubnu je pak čekají přijímací zkoušky.
Organizace GetThePoint spustila nový ročník ceny Global Teacher Prize Czech Republic, která se zaměřuje na vyhledávání a oceňování inspirativních učitelek a učitelů ze základních a středních škol. Nominovat učitele je možné do 17. prosince.
Na to, aby se v Česku prosadila ekonomika s přidanou hodnotou, je zapotřebí úplně jiný typ vzdělání, říká Miroslav Hřebecký, programový ředitel obecně prospěšné společnosti EDUin. Současná podoba přijímaček na střední školy chce po dětech, aby správně vyplnily test, tedy splnily úkol, i když jim třeba nedává žádný smysl.
Se šikanou se podle žáků potýkají tři čtvrtiny tříd základních škol a každá třetí třída na střední škole. Nejčastěji jde o šikanu vůči více žákům dané třídy, méně často vůči jedné oběti. Vyplývá to z průzkumu společnosti GTS Alive, která mimo jiné v Česku vydává a spravuje studentské průkazy ISIC.
Pražští radní schválili výjimku z nejvyššího povoleného počtu žáků středních škol o čtyři žáky na třídu. Rozhodli o tom ve čtvrtek ráno na mimořádném jednání. V jedné třídě by mohlo být až 34 žáků. Ředitelé by tak mohli ve třetím kole nabídnout více volných míst, v celé Praze by jich mohlo být několik stovek.
U letošních přijímacích zkoušek na střední školy v prvním kole neuspělo více než 6 tisíc deváťáků. Mnozí z nich se na obávanou zkoušku připravovali dlouhé měsíce. Nejhorší přitom byla situace v Praze, kde k přijetí často nestačil ani republikový průměr získaných bodů. Deník Aktuálně.cz přináší příběhy tří rodin, které ilustrují stres, kterému čelí před přijímačkami, ale i po nich.
Od úterý se žáci mohou hlásit do druhého kola přijímacích zkoušek na střední školu. Pro neúspěšné uchazeče z prvního kola je k dispozici ještě 24 tisíc volných míst. Na víceletých gymnáziích se ale jedná jen o necelé tři stovky. Datová redakce Aktuálně.cz připravila přehled, kde je kolik míst k dispozici.
Tento týden střední školy zveřejnily výsledky přijímacích zkoušek. Letos je skládalo téměř 160 tisíc dětí. Vyzkoušejte si na cvičných úlohách z češtiny a matematiky, co si pamatujete z učiva základní školy. Poradili byste si s otázkami v přijímacích zkouškách?
Na střední školy se letos hlásilo téměř 160 tisíc dětí. Na nejlepších školách nestačilo k přijetí ani osmdesát bodů ze sta. Jinde vzali v prvním kole všechny uchazeče. Přehledná infografika Aktuálně.cz ukazuje počet bodů potřebných k přijetí na všech středních školách v republice.
Zejména o víceletých gymnáziích platí, že je systém velmi závislý na socioekonomickém statusu rodičů – tedy na tom, jaké má dítě podmínky, konstatuje bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga. "Nerovnosti stále přetrvávají, takže systém úplně férový není," uznává.
Přijímací zkoušky na střední školy bývají pro děti i jejich rodiče zdrojem velkého stresu. Jak ho ale zvládnout tak, aby dítě mohlo co nejlépe obstát? Odborníci radí, jak podpořit děti před, během i po přijímačkách, a připomínají, že klid rodiče je tím nejdůležitějším pilířem celé přípravy.
Desetitisíce uchazečů o studium na střední škole čeká přijímací řízení, jehož první kolo se koná již 11. a 14. dubna. Pro řadu z nich to znamená stresovou situaci. Jak se s ní vypořádat, radí ve společném rozhovoru pro Aktuálně.cz dvě odbornice na psychiku dětí, sociální pedagožka Nicola Blábolilová a školní psycholožka Michaela Částková.
O jedno volné místo na nejžádanějších středních školách v Česku se v přijímacích zkouškách utká i více než dvacet dětí. Na druhou stranu existuje mnoho škol a oborů, kde nabízená kapacita výrazně převyšuje zájem uchazečů. Podívejte se v přehledu Aktuálně.cz, kolik se jich hlásí právě na váš obor.
O místa na středních školách a víceletých gymnáziích se letos uchází 159 tisíc dětí a studentů, o dva tisíce více než loni. Přijímací zkoušky konali uchazeči před Velikonocemi. Nyní budou až do půlky května čekat na výsledky. Přinášíme interaktivní infografiku, ve které najdete, kolik bodů bylo třeba minimálně získat k přijetí na vysněnou střední školu ve všech koutech Česka v loňském roce.
Přihlášku na střední školu si letos podalo asi 159 tisíc uchazečů, meziročně o 1,3 procenta více. Z toho do čtyřletých a kratších oborů se hlásí asi 132 tisíc žáků, o 2,1 procenta více než loni. Alespoň jednu přihlášku do maturitního oboru si podalo 77 procent z nich, podobně jako loni.
Podávání přihlášek na střední školy je v plném proudu a tentokrát si je díky Cermatu mohli žáci zkusit i nanečisto. Cvičné testy měly žákům usnadnit výběr dalšího zaměření, nicméně zkoušky se setkaly spíše s negativním přijetím. Podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého je myšlenka "zkoušek nanečisto" dobrá, nicméně nastavená obtížnost a forma zkoušek nebyla dobře zvolena.
Devátý ročník ocenění Global Teacher Prize opět hledá učitele základních či středních škol, kteří pomáhají svým žákům objevit svoji hodnotu a zažít úspěch. Nominovat učitele je možné do 20. prosince. Sami se pak mohou přihlašovat do 12. ledna 2025.
Sedm procent žáků nedokončí střední školu a dalších 22 procent lituje špatně zvoleného oboru, zjistilo ministerstvo školství. Změnit by to mohlo kariérní poradenství na školách. Potíž je však v tom, že většinou o budoucím směřování dítěte rozhodují rodiče.
V Česku chybí žáci ve škole častěji, než je běžné v zahraničí. Zameškají zhruba deset procent výuky, u deváťáků je to až 15 procent. Vědec Dominik Dvořák z Univerzity Karlovy upozorňuje, že důvody mohou být hlubší než jen "záškoláctví z lenosti". Na vině může být neřešená šikana, psychické potíže i nedůvěra rodičů ve školní systém. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak problémy odhalit.
Český vzdělávací systém odpovídá představám průmyslníků po revoluci, kteří chtěli školit mladé lidi v odborných oborech. I proto je na gymnáziích a lyceích stále málo míst.
