Když v červnu 1945 zemřela v podhůří Jizerských hor dvaatřicetiletá Marta Pluhařová, nešlo jen o tragédii jedné rodiny. Její vražda dodnes otevírá nepříjemné otázky o tom, co se po osvobození dělo v českém pohraničí. „Lidské osudy byly mnohem složitější než národnostní nálepky, které jim později přisoudily dějiny,“ připomíná rodák z Hejnicka a amatérský historik Pavel Růžička.
Češi, Němci i potomci těch, kdo poválečnému masakru neunikli. Ti všichni se sešli v Postoloprtech, aby připomněli, jaké krutosti tu na přelomu května a června 1945 české obyvatelstvo připravilo sudetským starousedlíkům. Zapomenuté detaily a okolnosti nyní ožily i díky bratrům Erichu a Waltrovi Urbanovi, kterým se konec války podařilo přežít, a nyní mohli říct, co tehdy prožili.
Postoloprty, místo jednoho z největších protiněmeckých běsnění po skončení druhé světové války. Odhady mluví až o tisícovkách zabitých, exhumace dosud objevily ostatky asi 763 lidí. Středobodem masakru byla místní kasárna, která už několik let neexistuje. Krvavé řádění nicméně nyní znovu ožívá, majitelé lokality totiž na místě zahájili stavbu velkého developerského projektu.
To se takhle potkají Shrek, Naruto, Mandalorian, asi pět lidí v pestrobarevných zvířecích kostýmech, tři dívky v japonských školních uniformách a Batman. Co dělají? Poslouchají nadávky od komunistů a aktivistů. Proč? Hrstka protestujících není schopná najít vchod na sudetoněmecký sjezd a místo toho pokřikují na návštěvníky Animefestu. Uplynulý víkend v Brně neměl nouzi o vskutku bizarní situace.
Tradiční brněnská Pouť smíření, jež proběhne v sobotu, letos silněji než jindy upozorňuje na téma odsunu českých Němců, od něhož uplynulo osmdesát let. Při debatách o této historické události a kolektivní vině často ztrácíme ze zřetele, že odsun postihl jednotlivé lidi, z nichž každý měl svůj osud a příběh.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nepovažuje chystaný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně za šťastný. Za vládu se ho nikdo nezúčastní. Premiér doufá, že akce nevyvolá střety mezi lidmi a nezatíží vztahy Česka s Německem. Řekl to novinářům při návštěvě Ostravska.
Nemáme se s Němci co smiřovat. Slovo „smíření“ je falešné, prázdné, prohlásil ve středu exprezident Václav Klaus. Vymezil se tak ostře proti sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu, který se má v květnu poprvé konat na české půdě, konkrétně v Brně. „My jsme nerozpoutali dvě světové války. Nejsme příčinou desítek milionů válečných obětí,“ hájil Klaus svůj názor během svého pražského semináře.
Přepravní společnost RegioJet Radima Jančury vysoutěžila velký dopravní soubor, v jehož rámci bude obsluhovat hned pět železničních relací v severovýchodních Čechách. Kvůli patnáctiletému kontraktu si objednala 34 unikátně řešených vlakových souprav typu BEDMU u Škody Transportation za více než devět miliard korun.
Ačkoliv se jejich profese váže na život ve městě, rozhodli se herci a manželé Petr Uhlík a Andrea Uhlík Berecková odejít na venkov. V Českém středohoří koupili starý sudetský mlýn a mají s ním velké plány. "První noc mě kdosi vytáhl z postele a musel jsem slíbit, že se k domu budeme chovat hezky," vypráví herec. Nahlédněte do galerie, jak se manželům Uhlíkovým žije takříkajíc "na konci světa."
Bylo pondělí 18. září 1916. Do Jizerských hor pomalu přicházel podzim a v údolích panoval obvyklý klid. Kolem čtvrté hodiny odpolední se však tichým krajem prohnala mohutná vodní vlna a s ní vše, co cestou stihla pohltit. Ani ne rok stará přehrada na Bílé Desné se nečekaně protrhla. Katastrofa, která smetla domy a vzala životy 65 lidem, se zapsala jako vůbec nejhorší svého druhu v českých zemích.
Ať se na kostelní věž podíváte v jakýkoliv čas, hodiny na její zdi budou už napořád ukazovat, že za pět minut odbije dvanáctá. Symbolický čas připomíná, že k záchraně kostela došlo chvíli před jeho definitivní zkázou. O zbytku Zadní Zvonkové, pohraniční obce s temným osudem, se to však říct nedá. Tam, kde před válkou zněly lidské hlasy a v zimě výskot lyžařů, zůstává dnes jen tichá vzpomínka.
Kdyby si rodiče Waltra Urbana nepořídili domek s číslem popisným 348, nejspíš by z Postoloprt odešli do otcova rodiště v Německu. Jenže v Sudetech zůstali. Přesně před 80 lety se tak Waltrův otec stal jednou ze stovek obětí poválečného běsnění Čechů. A i když se o postoloprtském masakru v kasárnách dodnes mluví jako o největší evropské genocidě před Srebrenicí, ve městě je to stále zakázané téma.
"Byl to klukovský sen," vypráví majitel trampovny v Oldřichovském sedle v Jizerských horách Josef Heindorfer, kterému nikdo neřekne jinak než 'Koza'. Z trosek bývalé hájenky, kterou v roce 1993 koupil, vybudoval během let vyhlášený podnik. Na pečené vepřové koleno sem z hor slézají po setmění trampové i horolezci. "Teď se ale všechno hroutí, trampové vymírají," dodává vzápětí třiasedmdesátník.
Aš a Cheb. Dvě města s atmosférou silného sudetoněmeckého fanatismu, jak dnes připomínají historikové, právě před 80 lety zpomalila postup amerických osvoboditelů západními Čechami. Hrdinství desítky padlých západních vojáků teď připomíná konvoj historické techniky nazvaný Final Strike, který oblastí právě projíždí a kopíruje cestu Pattonovy armády.
První knížku, experimentální novelu Je hlína k snědku?, vydala ve svých dvaceti sedmi letech. Za dva roky se na pultech objevila její próza Hořké moře o osudech tří žen různých generací a v roce 2012 pak kritikou i čtenáři oceňovaný román Němci.
Ačkoliv se jejich profese váže na život ve městě, rozhodli se herci a manželé Petr Uhlík a Andrea Uhlík Berecková odejít na venkov. V Českém středohoří koupili starý sudetský mlýn a mají s ním velké plány. "První noc mě kdosi vytáhl z postele a musel jsem slíbit, že se k domu budeme chovat hezky," vypráví herec, který v krimisérii Metoda Markovič ztvárnil postavu sériového vraha Ladislava Hojera.
Kolem jídla se motal odmala. Jako kluk choval králíky, vyučil se na jatkách a na vojně dělal kuchaře. "To, že jsem řezník, neznamená, že nemám rád zvířata. Naopak. Nesnáším, když je někdo týrá, to bych se kolikrát neudržel," říká raspenavský řezník Karel Klouček. "Mám rád i vegetariány, ti si na rozdíl od veganů dají říct a po čase vezmou rozum do hrsti," směje se rodák z podhůří Jizerských hor.
Víkendové mezinárodní setkání majitelů motocyklů Čechie-Böhmerland se neslo v komorním duchu. Na akci se sjelo šestnáct strojů, aby absolvovaly tradiční spanilou jízdu po Šluknovském výběžku. Letos už po pětadvacáté.
Filip a jeho sestra dostali od rodičů chalupu z 19. století. Dům v malebné vesnici Jindřichov v Jizerských horách Filip původně nechtěl, jeho manželka a sestra Kateřina ho ale přemluvily k tomu, aby si obydlí nechali. V roce 2021 tak začali s rekonstrukcí a život se jim na čas obrátil vzhůru nohama. Volné víkendy trávili prací na stavbě a plánováním interiéru.
Mladí rapeři se často opájí luxusem a chlubí se, že už jsou za vodou. Devětadvacetiletý český Vietnamec Anki, který je letos nominovaný na cenu Vinyla, naopak v textech přiznává, že mívá občas hluboko do kapsy a kdykoli může skončit na dně. V rozhovoru mluví o dospívání v západočeských Sudetech, první cestě do Vietnamu za svým otcem i o tom, proč je pro něj největším bohatstvím evropské občanství.
