


Syřané z Aleppa vyrábějí palivo z plastu. Tvrdí, že má vlastnosti benzinu a nafty
Lidé z obleženého syrského Aleppa mají nedostatek zdrojů. Pomáhají si, jak mohou. Rozehřívají zbytky plastu, aby se z nich zkondenzovalo palivo.



Lidé z obleženého syrského Aleppa mají nedostatek zdrojů. Pomáhají si, jak mohou. Rozehřívají zbytky plastu, aby se z nich zkondenzovalo palivo.



Nový americký prezident Donald Trump dává najevo, že je v Sýrii připraven spolupracovat s Ruskem i s tamním prezidentem Bašárem Asadem. Východní Aleppo, ovládané povstalci, může do jeho nástupu do funkce padnout do rukou syrského režimu.



Při americkém náletu v Sýrii minulý týden zahynul vysoce postavený vůdce teroristické sítě Al-Káida abú Afghán Masrí. Prohlásil to mluvčí Pentagonu Peter Cook. Egypťan Masrí se původně připojil k Al-Káidě v Afghánistánu, později se přesunul k její odnoži v Sýrii. Nálet se odehrál v pátek 18. listopadu poblíž syrského města Sarmadá na severozápadě země u hranic s Tureckem. "Měl vazby na teroristické skupiny operující v jihozápadní Asii včetně těch, které byly zodpovědné za napadání amerických a koaličních sil v Afghánistánu, a těch, které plánovaly útoky proti Západu," řekl Cook novinářům. O smrti Masrího se spekulovalo již na začátku října.



Turecko vydalo zatykače na několik lidí včetně vůdce syrských Kurdů Sáliha Muslima. Stranu demokratické unie, kde je spolupředsedou, Turci považují za teroristické uskupení. USA ji naopak označují za spojence v boji s tzv. Islámským státem. Úřady zatykače vydaly v rámci vyšetřování pumového atentátu ze 17. února v Ankaře. Tehdejší útok si vyžádal 29 mrtvých a na 60 zraněných.



Markéta Všelichová a Miroslav Farkas, nedávno zatčení v Turecku za údajnou podporu kurdských separatistů, dostanou pravděpodobně vysoké tresty. Myslí si to bývalý český konzul v Turecku František Štěpánek. Ankara by ale dvojici mohla po vynesení rozsudku předat do Česka. Vyjednávání o této variantě bude ale podle bezpečnostních expertů nesmírně složité a muselo by ho doprovázet splnění velmi přísných podmínek. "Ti dva se totiž svojí hloupostí považovali za jakési mesiáše, takže až dětinsky porušili v té oblasti vše, co jen mohli," míní bezpečnostní expert František Šulc.



Bývalý člen Syrského národního orchestru arabské hudby uprchl před válkou před třemi lety a usídlil se v Německu. Aby mohl pokračovat ve své kariéře, sestavil vlastní orchestr složený výhradně ze syrských uprchlíků. Jeho cílem je ukázat světu, že Syřané jsou na Blízkém východě oprávněně považováni za skvělé muzikanty. "Měl jsem docela štěstí, že jsem se narodil v Aleppu," říká s tím, že ve městě je muzikantem skoro každý.



Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Donald Trump, nastupující prezident USA, chce normalizovat vztahy mezi oběma mocnostmi. Putin to uvedl na závěr summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Pro Obamu byl tento summit poslední ve funkci. Odstupujícímu americkému prezidentovi Putin řekl, že ho kdykoliv rád uvidí v Rusku.



Podle šéfa centra Europolu proti pašování migrantů Roberta Črepinka roste poptávka po službách pašeráků lidí. Ti jsou schopni na uprchlické krizi ročně vydělat miliardy eur. Migrantům nabízejí plný servis od cesty přes ubytování až po falešné dokumenty. Služby inzerují na sociálních sítích nebo jednoduše skrze lidi, kteří si informace předávají mezi sebou.



Podle prohlášení ředitelství zdravotnických služeb v Aleppu byl provoz nemocnic v povstalecké části města přerušen. Od úterka tam byly obnoveny boje a v pátek byla zasažena poslední pediatrická nemocnice. Organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR), která situaci monitoruje s pomocí svých lidí v terénu, ale tvrdí, že některá zařízení jsou stále částečně v provozu. Většina obyvatel obležené části Aleppa se do nich však bojí chodit, protože nemocnice jsou pod palbou.



Irácké město Zumar, které leží šedesát kilometrů na severozápad od Mosulu, teď kontrolují kurdské milice. Podle reportáže agentury Reuters se daly desetitisíce Arabů na útěk z obavy, že dojde k etnickým čistkám. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch dokonce tvrdí, že ničení arabských vesnic Kurdy může být považováno za válečný zločin. Kurdové ale popírají, že by k něčemu takovému docházelo. Odejít podle nich musí jen ti Arabové, kteří podporovali Islámský stát.



Radikálové z takzvaného Islámského státu (IS) si mohli sami vyrobit nebezpečný yperit, který použili při útocích v Sýrii a Iráku. V rozhovoru s agenturou AFP to uvedl šéf Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Ahmet Üzümcü. Vzorky analyzované odborníky z OPCW podle něj "naznačily, že látka mohla být vyrobena samotným IS". Tato látka byla "špatné kvality, nicméně stále škodlivá," dodal s tím, že tento vývoj je velmi znepokojivý. Nedávná zpráva z vyšetřování OSN a OPCW uvádí, že IS prokazatelně použil yperit v syrské obci Mára loni v srpnu. Podle některých zpráv i letos v dubnu proti syrským vládním vojákům v boji o letiště v provincii Dajr az-Zaur.



Michal Pavlásek loni strávil několik týdnů s uprchlíky na Balkáně. S běženci absolvoval část jejich cesty Řeckem, Makedonií, Srbskem až do Maďarska. Po roce se s nimi setkává znovu. Přijíždí za nimi do míst, kde žijí teď. Do Nizozemska, Belgie, Švédska, Rakouska, a hlavně do Německa. Splnilo se Syřanům a Iráčanům to, co si od Evropy slibovali? Našli v ní to, co hledali? Aktuálně.cz přináší portréty lidí, kteří odešli z domova, aniž by tušili, kde jejich cesta skončí.



Dva Češi – Markéta Všelichová a Miroslav Farkas –, které ve středu ráno zadržely turecké úřady při pokusu překročit hranice se Sýrií, jsou ve vazbě a čekají na soud. Podle tureckých médií jde o bojovníky kurdských milicí YPG, které Ankara považuje za teroristickou organizaci. Mluvčí českého ministerstva zahraničí uvedla, že je Praha v kontaktu s právníkem zatčených a jedná o jejich deportaci do České republiky.



Index globálního terorismu, který každý rok vypočítává mezinárodní Institut pro ekonomii a mír, se oproti loňskému roku celkově na světě zhoršil. Je to především kvůli rozšíření aktivit organizací, jako je Boko Haram a Islámský stát, které mají na svědomí největší počet obětí. Celkový počet úmrtí rukou teroristů ve světě se oproti předchozímu roku snížil, situace se ale zhoršila ve vyspělých demokraciích. Celkem rukou teroristů loni zemřelo skoro 30 tisíc lidí, nejvíce jich padlo na Blízkém východě a v Africe.



V Turecku zadrželi dva Čechy - muže a ženu -, kteří se údajně snažili překročit hranice se Sýrií. Markéta Všelichová a Miroslav Farkas pomáhali kurdským milicím na severu Sýrie už v minulosti, svou činností se netajili. Turecká policie obvinila oba Čechy z příslušnosti k teroristické organizaci. České ministerstvo zahraničí se snaží o jejich deportaci do vlasti.



Kurdové se vracejí do měst na severu Iráku, osvobozených z rukou Islámského státu. Podle reportáže agentury Reuters zabírají domy po Arabech, kteří v nich žili od dob Saddáma Husajna. Vyhnali je spolu s islamisty, se kterými podle nich kolaborovali a Islámský stát podporovali. Současná irácká vláda se ale obává, že Kurdové rozšiřují svá území a vytvářejí nová ohniska příštích sporů a konfliktů, především s Tureckem a Íránem.



Prezident Bašár Asad vyjádřil naději, že v Donaldu Trumpovi najde spojence pro boj proti terorismu v Sýrii. "Zatím nemůžeme říct nic o tom, co se chystá udělat, ale pokud hodlá bojovat s teroristy, samozřejmě budeme v tomto ohledu přirozeným spojencem – společně s Rusy, s Íránci a mnoha dalšími zeměmi," prohlásil v rozhovoru pro portugalskou televizi RTP. V hodnocení budoucího šéfa Bílého domu je ale podle vlastních slov opatrný. Trump se v minulosti nechal slyšet, že je "šílenství" čelit jak povstalcům, tak ozbrojencům teroristické organizace Islámský stát. Válka v Sýrii si od března 2011 vyžádala na 300 000 mrtvých.



Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka Česká republika nebude rušit velvyslanectví v Sýrii, protože představuje účinný nástroj pro zajišťování humanitární pomoci. Česká ambasáda navíc pomohla Američanům a i několika evropským státům, které v zemi pátraly po svých občanech. Naopak odmítá, že by fungování velvyslanectví zvyšovalo legitimitu režimu prezidenta Bašára Asada.



Ruské letectvo v úterý obnovilo po několika týdnech bombardování severní Sýrie, která je pod kontrolou povstalců. Zapojila se poprvé také letadlová loď Admirál Kuzněcov, kotvící ve Středozemním moři u břehů Sýrie. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany. Syrská opozice nálety potvrdila i v Aleppu, ale není jasné, zda tam útočí Rusové či syrské vládní letectvo. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua se spolu s Admirálem Kuzněcovem ofenzivy účastní fregata třídy Admirál Grigorovič, z které námořníci odpalují střely s plochou dráhou letu Kalibr, aktivován byl také pobřežní ochranný systém Bastion.



Etnolog Michal Pavlásek loni strávil několik týdnů s uprchlíky na Balkáně. S běženci absolvoval část jejich cesty Řeckem, Makedonií, Srbskem až do Maďarska. Po roce se s nimi setkává znovu. Přijíždí za nimi do míst, kde žijí teď. Do Nizozemska, Belgie, Švédska, Rakouska, a hlavně do Německa. Splnilo se Syřanům a Iráčanům to, co si od Evropy slibovali? Našli v ní to, co hledali? Aktuálně.cz přináší devět portrétů lidí, kteří odešli z domova, aniž by tušili, kde jejich cesta skončí.