Sýrie

Severosyrské Aleppo po bombardování barelovými bombami

Povstalci v Aleppu chtějí prolomit obklíčení, zaútočili na leteckou základnu

Povstalci v syrském Aleppu zahájili raketové útoky na leteckou základnu Najrab u Aleppa. Podle jejich představitele chtějí prolomit obklíčení východních částí města ovládaných opozicí. Jak z povstalecké, tak z vládní části města jsou hlášeny těžké boje. Při povstalecké palbě zemřelo podle exilové organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) 15 civilistů a stovka lidí je zraněna. Syrská státní agentura SANA informovala o útoku, při němž v západní část Aleppa přišlo o život několik dětí. Zacharíja Malahifdží, který patří k povstalcům, dnes řekl, že nové ofenzívy se zúčastní několik skupin a že útoky na leteckou základnu už k ní patří.

Rusko odmítá jakkoliv trestat syrský režim. Nesouhlasí s OSN, že Asad použil chemické zbraně

Rusko ve čtvrtek v newyorském sídle OSN odmítlo nedávné závěry vyšetřovatelů OSN, kteří obviňují syrskou vládu z útoků chemickými zbraněmi. Podle agentury Reuters tak pohasly naděje západních spojenců, že Rada bezpečnosti OSN přijme sankce proti Damašku. Rusko je spojencem syrské vlády a v radě má právo veta. "Závěry ve zprávě vyšetřovatelů OSN jsou plné rozporů a tedy nejsou přesvědčivé," prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin na zasedání 15 členů RB. Většina závěrů není podložena dostatečnými svědeckými výpověďmi či materiálními důkazy, řekl ambasador. Odmítl jakkoli trestat syrský režim, jak navrhli vyšetřovatelé a požadují Francie a Británie.

Americký voják na základně Kajjára u Mosulu.

Nejdříve Islámský stát, pak Asad? Clintonová musí vymyslet, jak na Rusko a džihádisty současně

USA musejí zareagovat na kroky Ruska a syrského režimu, ačkoliv prioritou je zničení Islámského sátu, tvrdí někteří američtí diplomaté a vojenští experti. S masivní podporou Ruska a Íránu je však prezident Bašár Asad v lepším postavení, než tomu bylo před dvěma či třemi roky.

Syrská vláda: Chemické zbraně nepoužíváme, obvinění nejsou založena na žádných důkazech

Syrská vláda ve středu znovu popřela, že by její jednotky používaly při bojích v zemi chemické zbraně. Mezinárodní vyšetřovatelé přitom před pár dny Damašek označili za zodpovědný za již třetí chemický útok během téměř šest let trvajícího konfliktu, uvedla agentura Reuters. Ministerstvo zahraničí "popírá obvinění, které koluje v některých západních kruzích a v jejich institucích ohledně použití chemických látek během vojenských operací," uvedla syrská státní agentura SANA. Dodala, že výsledky mezinárodního vyšetřování nejsou založeny na žádných "konkrétních důkazech".

Ruská letadlová loď ve španělské Ceutě tankovat nebude. Moskva žádost stáhla

Rusko stáhlo žádost o zakotvení ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky. Španělsko původně s dotankováním souhlasilo, později ale kvůli kritice od spojenců uvedlo, že rozhodnutí ještě přehodnotí. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil obavy, že letadlovou loď Admirál Kuzněcov, která vplula ze severního Ruska podél norských břehů, Lamanšským průlivem a Gibraltarskou úžinou do Středozemního moře, mohou Rusové využít i k náletům na severosyrské Aleppo.

Tornáda i B-52, které válčily ve Vietnamu. Podívejte se, co nasadili spojenci proti islamistům

Amnesty: Při koaličních náletech v Sýrii zahynuly stovky lidí

Mezinárodní koalice vedená Spojenými státy má podle organizace Amnesty International v Sýrii na svědomí smrt více než 300 civilistů. Podle AI je proto nezbytné, aby se koalice do budoucna z chyb poučila a předcházela jim. Obavy panují především v souvislosti s probíhající ofenzivou proti iráckému Mosulu, kde v područí džihádistů zůstávají uvězněny statisíce lidí.

Okolí Mosulu. Z míst, která drží Islámský stát, stoupá dým.

Začala novodobá třicetiletá válka, při níž padne Islámský stát. Trápit by nás mělo, co bude pak

Na Blízkém a Středním východě se rozhořela novodobá "třicetiletá válka", která jen tak neutichne. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to po zahájení útoku na irácký Mosul tvrdí expert na mezinárodněprávní aspekty vojenských operací a teorie ozbrojených konfliktů Otakar Foltýn.

Aleppo - lidé prchající z oblastí pod kontrolou radikálů z Islámského státu

Další den příměří u Aleppa skončil bez evakuce i pomoci, pak začala dělostřelba

OSN v pátek uvedla, že ačkoli platí klid zbraní, zatím z města nemohla začít evakuovat zraněné, neboť nemá dostatečné bezpečnostní záruky od obou stran konfliktu. Po vypršení příměří byly hlášeny ostré boje spojené s intenzivní dělostřelbou.

Turecko rozšíří bojové operace v Sýrii. Nemáme jinou možnost, tvrdí Erdogan

Podle prezidenta nemá Turecko jinou možnost než vstoupit do pohraničního města Al-Báb, a to navzdory kritice ze strany mezinárodního společenství. Před třemi dny Erdogan řekl, že Turecko bude postupovat v severní Sýrii dále na jih, dokud nevyčistí oblast od teroristů. Tato zóna může prý dosáhnout až 5000 kilometrů čtverečních.

Zločin historických rozměrů. Komisař OSN chce, aby bombardování Aleppa řešil tribunál v Haagu

Komisaře OSN pro lidská práva množství obětí v Aleppu označil jako "zločiny historických rozměrů". Podle něj by měl situaci v Sýrii řešit Mezinárodní trestní soud.

Armáda otevřela v Aleppu evakuační koridory. Povstalci odmítli odejít

Syrská vláda otevřela humanitární koridor, kterým mohou povstalci a civilisté opouštět obléhané oblasti na východě města Aleppo. Informovala o tom agentura AP. Místní obyvatelé se ale nechali slyšet, že množství z nich nemá v plánu odejít, protože neexistují žádné záruky, že evakuovaní nebudou zadrženi vládními silami. Televizní stanice Majádín vysílala přímý přenos z klíčové silnice Castello. Na záběrech byly vidět buldozery, které komunikaci zpřístupnily, a následně autobusy a sanitky připravené pro evakuované. Přestávku v bojích v Aleppu oznámilo Rusko. Cílem je umožnit evakuaci civilistů a bojovníků, včetně těch zraněných. Rebelové nabídku odmítli.

Rada bezpečnosti selhala, řekl šéf OSN. Kvůli válce v Sýrii chce svolat krizovou schůzi 193 zemí

Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna velmoci blokují na Radě bezpečnosti OSN jednání o Sýrii. Vyzval proto ke zvláštní schůzi Valného shromáždění OSN, kde jsou zastoupeny všechny členské státy. Ty pak mohou vydat rezoluci s doporučenými společnými opatřeními, pokud Rada bezpečnosti nejedná. Valné shromáždění za svou historii zasedlo ke zvláštní krizové schůzi desetkrát, naposledy v roce 2009 v souvislosti s izraelskými operacemi na okupovaných palestinských územích.

Matka všech bitev jde rychleji, než se čekalo. V Mosulu vyčkává 5000 džihádistů

Kurdové zaútočili na Mosul ze tří stran a spolu s iráckými jednotkami podle premiéra Hajdara Abádího postupují rychleji, než se plánovalo. Bojovníci takzvaného Islámského státu město začínají opouštět, odhaduje se ale, že kolem 5000 z nich tam zůstalo. Drží tam také na 1,5 milionu civilistů, kterým se nepodařilo uprchnout.

Podle Kurdů jsou nálety neúčinné. Na snímku americký bombardér B-1B Lancer nad Sýrií.

Turecko bombardovalo pozice Kurdů v Sýrii. Zabili jsme 200 bojovníků, tvrdí

Turecké letouny bombardovaly oblast severně od města Aleppa, kterou kurdské milice YPG nedávno obsadily. Ankara se do syrského konfliktu zapojila v srpnu. Kurdy americké úřady považují za jednu z nejefektivnějších sil v boji proti Islámskému státu. Turecko ale YPG považuje za teroristickou organizaci.

Petro Porošenko, Angela Merkelová a Francois Hollande

Ukrajina dostane cestovní mapu k míru, dohodla normandská čtyřka. Pak přišla ostrá debata k Sýrii

Berlínská schůzka nejvyšších představitelů Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska dospěla k plánu, který by měl vést k míru na Ukrajině. Dohodu potvrdili ukrajinský i ruský prezident. Vladimír Putin pak na následném jednání o Sýrii čelil velmi tvrdé kritice. Dění v Aleppu považuje francouzský prezident François Hollande za válečné zločiny a Rusko podle něj nese odpovědnost.

Normandská čtyřka jednala v Berlíně pět hodin o východní Ukrajině

Naplňování minských dohod a aktuální situace na východní Ukrajině patřily k tématům jednání nejvyšších představitelů Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska v Berlíně. Německá kancléřka Angela Merkelová však od schůzky s Petrem Porošenkem, Françoisem Hollandem a Vladimirem Putinem neočekávala žádný velký průlom. Německo se spolu s Francií snaží obě strany konfliktu přimět k alespoň drobným ústupkům a kompromisům. Středeční jednání se protáhlo na pět hodin.

Největší nasazení od konce studené války. Rusko podle NATO přesouvá k Aleppu útočná letadla

Rusko podle NATO výrazně posiluje své jednotky pro závěrečnou bitvu o Aleppo, která by mohla začít už za dva týdny. Agentura Reuters citovala nejmenovaného diplomata NATO, podle něhož jde o největší nasazení ruských sil od konce studené války. Moskva údajně přesunuje celou Severní flotilu a většinu Baltské flotily.

Moskva obviňuje koalici vedenou USA, že v Aleppu bombarduje civilní cíle

Podle Ruska má koalice na svědomí smrt nejméně šesti civilistů, kteří zemřeli při středečních náletech na Aleppo. Ruské ministerstvo obrany upozornilo, že v oblasti nebyly ani ruské, ani syrské stroje, avšak dvě belgické stíhačky F-16. Brusel obvinění odmítl. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová se dožaduje, aby americké ministerstvo zahraničí ostře odsoudilo nálety na civilní cíle.

Schueftan: Arabové jsou nebezpeční, nepouštějte je sem, čím víc jich zachráníte, tím víc jich přijde

Schueftan: Arabové jsou nebezpeční, nepouštějte je sem, čím víc jich zachráníte, tím víc jich přijde

Čím víc lidí přijmete, tím víc jich bude chtít přijít, ve světě jsou stovky milionů lidí, kteří potřebují pomoc. Arabové jako kolektiv jsou nebezpeční, nepouštěl bych je dovnitř, nebo se jednou probudíte a už nebude žádná Evropa, říká izraelský bezpečnostní expert Dan Schueftan. Jeden extrém, tedy otevření náruče uprchlíkům, podle něj může vést k druhému extrému – nárůstu radikální pravice. Jako Čech by prý raději přijal migranty z Ukrajiny než ty z Afghánistánu. Schueftan tvrdí, že všechny státy v arabském světě jsou nefunkční a nemají budoucnost. Většina sil v regionu jsou podle něj grázlové a chovají se barbarsky, včetně Ruska i syrské opozice.

Rusové přerušili bombardování Aleppa. Chystáme humanitární koridory, tvrdí Moskva

Ruské a syrské vzdušné síly od úterních 9:00 SELČ pozastavily nálety na severosyrské Aleppo. Jak oznámil ruský ministr obrany Sergej Šojgu, krok je nezbytný pro přípravu humanitárních koridorů, které by ve čtvrtek při již ohlášeném osmihodinovém přerušení leteckých úderů měly civilistům i povstalcům umožnit město opustit. Celkem by mělo být otevřeno devět humanitárních koridorů pro civilisty a dva pro bojovníky. Podle pondělní bilance organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) zahynulo v Aleppu od obnovení bojů v září přes 440 civilistů, z toho 80 dětí. Mezinárodní společenství ruské a syrské nálety opakovaně ostře odsoudilo.