Rusko vetovalo francouzsko-španělský návrh, který navrhoval příměří a bezletovou zónu v syrském Aleppu. Podle Reuters jde již o pátý případ ruského veta nějaké rezoluce navrhované k řešení syrského konfliktu.
Obrázek roztříštěných sil rebelů stojících proti provládním jednotkám prezidenta Bašára Asada zkresluje situaci. Bitva o největší syrské město dokazuje, že i síly Damašku se čím dál více tříští. Deník The New York Times uvedl, že v Aleppu byla při zabírání pozic viděna nejméně jedna elitní jednotka skutečně spadající pod syrskou armádu. Většinu provládních sil tu ale tvoří bojovníci vytrénovaní a hlavně placení Íránem.
Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v pátek ratifikovala rusko-syrskou smlouvu, která dává Moskvě právo zřídit na syrském území stálou leteckou základnu. Podle zprávy agentury Interfax pro ratifikaci zdvihli ruku všichni poslanci. Náměstek ruského ministra obrany Nikolaj Pankov při odůvodnění návrhu ratifikace konstatoval, že Damašek dává ruskému letectvu právo využívat trvale základnu na letišti Hmejmím v pobřežní provincii Latákíja. Rusko v této lokalitě už od loňského roku udržuje nemalý počet bojových letounů, jimiž bombarduje postavení syrských povstalců a podporuje pozemní operace syrské armády. Smlouvu o základně Hmejmím uzavřely ruská a syrská vláda už loni v srpnu.
Místo aby životy brali, rozhodli se je zachraňovat. Dobrovolníci sdružení do Syrské civilní obrany, kterým se přezdívá Bílé přilby, patří mezi hlavní favority letošní Nobelovy ceny za mír. Téměř tři tisíce jejich členů denně riskují vlastní životy, ale za poslední tři roky na 60 000 jiných zachránili.
Velení syrské armády zareagovalo na zhoršující humanitární situaci obyvatel v městě Aleppo a rozhodlo o omezení leteckých úderů na město, aby umožnilo obyvatelům odejít. Východní část města je v obležení a kamiony s pomocí se tam nemohou dostat. OSN odhaduje, že až polovina z 275 tisíc obyvatel východního Aleppo chce kvůli nedostatku jídla odejít. Syrská opozice ve středu oznámila, že na severu Aleppa násilí dosáhlo "rozměrů genocidy".
Zničení humanitárního konvoje, který v září mířil do obleženého Aleppa, má na svědomí letecký útok. Podle odborníka OSN to dokazují satelitní snímky. Spojené státy z útoku obviňují Rusko. Moskva to však odmítá, a dokonce zpochybňuje, že na konvoj zaútočila letadla. Aleppo, o které se už 14 dní intenzivně bojuje, zůstává obležené. OSN odhaduje, že polovina z jeho 275 000 obyvatel chce z města odejít.
Stovky tisíc lidí čelí bezprecedentnímu utrpení, jsou shazovány stovky bomb, v posledních dnech byly nasazeny bomby, které ničí i sklepy a úkryty lidí, byly vybombardovány školy a nemocnice, říká regionální koordinátorka Eleanor McClelland z Člověka v tísni a dodává, že ve městě zůstávají lidé, kteří nemohou utéct. V Aleppu dochází potraviny, voda a palivo, které slouží pro dodávku elektřiny v nemocnicích. Humanitární pomoc není možné do města dostat. V Sýrii prý došlo ke zločinům proti lidskosti.
Slovní přestřelka mezi Moskvou a Washingtonem nabírá na obrátkách. USA hovoří o ruském "barbarismu" v Sýrii, Rusko neváhá obvinit Spojené státy z podpory terorismu. Obě země navíc po krachu jednání řeší, jak dál v syrském konfliktu pokračovat. Zatímco Kreml pravděpodobně vystupňuje svoji podporu syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, Bílý dům hledá cestu, jak vyzbrojit rebely.
Až bude nynější americký ministr zahraničí John Kerry jednou psát paměti, jistě bude zajímavé, jestli poodhalí, co všechno se dělo kolem jeho neúspěšných pokusů dohodnout s Ruskem společný postup ve válce v Sýrii, tvrdí komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič.
Pokud by se přepravní technologie chemických zbraní dostala do rukou islamistů, mohlo by to do budoucna znamenat obrovskou hrozbu. Tvrdí to přední český expert Vratislav Osvald. "Vývoj přepravní technologie či munice je totiž možná ještě obtížnější než vývoj bojových otravných látek," varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz plukovník Osvald. Reaguje tak na informaci, že islamisté použili při ostřelování irácké letecké základny Karája smrtící yperit. Vratislav Osvald je ředitelem odboru výcviku protichemických expertů NATO ve vyškovském aliančním středisku proti zbraním hromadného ničení.
Nejméně 22 civilistů v Sýrii zabil sebevražedný útočník, který se odpálil na svatbě u města Hasaká na severovýchodě země. Uvedla to dnes exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která konflikt v zemi monitoruje s pomocí lidí v terénu. Podle agentur Reuters a AP se jednalo o kurdskou svatbu. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. "Sebevrah se odpálil uvnitř sálu ve vesnici severně od města Hasaká, kde probíhala svatba jednoho bojovníka Demokratických sil Sýrie (SDF). Zabil nejméně 22 osob a desítky dalších zranil," upřesnil ředitel SOHR. Podle místních médií je zraněno 55 lidí.
Spojené státy se rozhodly ukončit s Ruskem spolupráci v otázce syrského příměří. Podle Washingtonu nemá smysl spolupracovat ve chvíli, kdy ruské a syrské letouny bombardují město Aleppo. Podle mluvčího ministerstva zahraničí Johna Kirbyho končí USA spolupráci cílenou na ukončení násilností. "Toto rozhodnutí nebylo snadné," uvedl Kirby. Moskva tvrdí, že Washington neodlišuje teroristické skupiny a umírněnou opozici a že spolupracuje s radikály vydávajícími se za prozápadní Asadovy odpůrce.
Francouzská vláda hledá způsob, jak se vyrovnat s rostoucím fenoménem radikalizace ve věznicích, které se dlouhodobě potýkají s přeplněním. Právě tam se často z drobných podvodníků a zlodějíčků stávají radikální islamisté. Na začátku letošního roku proto spustila první projekt na deradikalizaci vězňů. V pěti vybraných věznicích vytvořila oddělené části, kde shromažďuje pouze islámské radikály. Experiment má však řadu kritiků.
Turecký parlament v sobotu prodloužil o rok mandát pro turecké jednotky, které se zapojují do bojů v Sýrii a Iráku. Zákon lehce prošel během prvního dne nového zasedání parlamentu, uvedla agentura AFP. Podpořily ho vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), sekulární opoziční Lidová republikánská strana (CHP) a rovněž opoziční nacionalistická Strana národní akce (MHP). Proti byla jen opoziční prokurdská Lidová demokratická strana (HDP). Turecká armáda v sousedních zemích zasahuje proti kurdským radikálům a ozbrojencům z Islámského státu. Podle agentury Anadolu nový zákon platí až do 30. října příštího roku.
Čtyři lehce zraněné si vyžádaly dvě rvačky mezi žadateli o azyl a Němci. V obci Sangerhausen ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se střetly zhruba dvě desítky místních s několika žadateli o azyl původem ze Sýrie. K druhému střetu došlo ve Schwerinu, metropoli spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko na severovýchodě Německa. Policie nyní incidenty vyšetřuje, zda šlo o útoky s xenofobním motivem.
Jedna z nevládních organizací oznámila, že nejméně dvě barelové bomby dopadly na největší nemocnici ve východním Aleppu. V útocích na povstalce tam pokračují letadla ruské a syrské armády. O Aleppo se intenzivně bojuje od minulého čtvrtka a od té dob tam přišlo podle Světové zdravotnické organizace z život přes 330 lidí. Syrská armáda ohlásila další postup, ale povstalci to popřeli.
Hlavní část nákladů připadla podle odhadů ruského listu na nálety bombardérů a střely s plochou dráhou letu. Analytik Ruslan Puchov se již dříve vyjádřil, že odhady nákladů na válečné operace představují v podání médií jen přibližná čísla. Sám považuje náklady na tažení v Sýrii za "velmi umírněné", protože "série manévrů během roku stojí víc". Ruské letectvo během roční kampaně podniklo okolo 13 000 bojových letů, z nichž každý stál od 3,5 do 5,5 milionu rublů (od 1,3 do 2,1 milionu Kč). V tisku se také objevily zprávy, že na straně vládních vojsk prý bojuje také početná skupina ruských žoldnéřů.
Patnáctiletý chlapec byl napojen na člena Islámského státu, který je podezřelý z podnícení útoku na katlického kněze v červenci tohoto roku. Hoch byl zatčen ještě ve středu ráno v bydlišti svých rodičů v Domontu a následně byl zadržen na 48 hodin v cele tajné služby, než v pátek předstoupil před soud. V posledních týdnech byla podle AFP zadržena desítka adolescentů kvůli hrozbě útoků.
Americký Kongres ve středu zamítl veto prezidenta Baracka Obamy a pustil dál zákon, který umožňuje pozůstalým po obětech útoků z 11. září 2001 žalovat vládu Saúdské Arábie, jejíž občané se na atentátech podíleli. Nyní někteří kongresmani vystoupili s tím, že zákon je potřeba přepracovat. Mohl by nastolit nepříjemný precedens. Ve světě totiž není zranitelnější vlády, než je ta americká. Kterýkoliv občan Sýrie by například mohl u syrského soudu zažalovat Washington za to, že pomáhá rebelům, jež Damašek považuje za teroristy.
Video natočené z dronu ukazuje rozsah zničení východní části nejlidnatějšího města Sýrie Aleppa. Tu ovládají protivládní povstalci. Na ně především ze vzduchu útočí armáda Bašára Asada a ruské letouny. OSN obviňuje Damašek a Moskvu i z útoků na civilní cíle. V obklíčení a zoufalém nedostatku žije přibližně 250 tisíc lidí.
