Poslanci přehlasovali senátní veto a schválili zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Senát ho pokládá za neústavní ve vztahu k obcím. Senátoři už dříve prohlásili, že pokud je Sněmovna přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud. Zákon počítá s tím, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady budou muset přijmout nápravná opatření.
Spisy z dob obou totalit zůstanou přístupné. Ústavní soud ve středu rozhodl, že archivnický zákon neobsahuje protiústavní bod. Vše začalo před třemi lety, kdy chtěl Nejvyšší soud po tom Ústavním posoudit, zda je v pořádku, že pro zpřístupňování svazků vzniklých z činnosti StB neplatí ochrana osobních údajů. Soudci se shodli, že se zákon nezmění, pro částečné omezení přístupu k údajům jich ale bylo sedm, v čele s předsedou Pavlem Rychetským. Podle něj i část ústavních soudců podlehla pohledu, že jde v případu o střet práva na informace s právem na ochranu soukromí. "Zdůrazňuji, že celé patnáctičlenné plénum soudců se jednomyslně shodlo na tom, že toto ustanovení není protiústavní," říká.
Sněmovna schválila návrh volebních novel, podle kterých by podporovatelé prezidentských kandidátů museli na nominační arch uvést nejen svůj podpis, ale i číslo dokladu. Úprava pravidel prezidentské volby má zabránit sporům o platnosti podpisů na nominačních peticích, které předcházely první přímé volbě prezidenta v roce 2013.
Kdybychom archivy zavřeli nyní, mohli by ti, kdo si z nich něco "ulili", s informacemi exkluzivně "pracovat“. Komentář Luďka Navary pro Aktuálně.cz.
Archiváři a badatelé se nakonec nemusí bát okleštění historických pramenů a uzamčení cenných svazků svědčících o obou totalitách. Ústavní soudci ve středu rozhodli o tom, že neomezí přístup k dokumentům některých soudů, prokuratur nebo třeba bezpečnostních složek. Návrh na zásah do zákona přišel na Ústavní soud z Nejvyššího soudu před třemi lety.
Ideální by bylo, kdyby voliči chápali, v čem je riziko majitele Agrofertu coby ministra financí. Jenomže to by musela česká politika vypadat jinak.
Lékař Norman Handl, který podle obžaloby neposkytl pomoc své matce, která nakonec zemřela, uspěl u Ústavního soudu. "Soustavný názor ženy byl, že odmítá lékařskou péči, a zejména péči syna," odůvodnila své rozhodnutí soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Výjimečným případem, alespoň co do morálky, se soudy zabývaly přes dva roky. A podle svědků, posudku, ale i Nejvyššího státního zastupitelství potrestal obvodní soud lékaře neoprávněně. Ústavní soud lékaři vyhověl a podmínku mu zrušil.
Odškodnění by se mohli dočkat pozůstalí po ženě, která v roce 2003 zemřela při porodu v Zábřehu na Šumpersku. Žaloba směřující proti firmě, která porodnici provozovala, nárok vyčíslila na milion korun pro každého pozůstalého. Nejvyšší soud by se měl nyní věcně zabývat právě otázkou, jaká míra podílu na vzniklé újmě je z hlediska právní odpovědnosti rozhodující.
Ústavní soud nevyhověl stížnosti Pavla Šrytra, který je podezřelý z vraždy šéfa mafiánského prostředí Antonína Běly, a ten tak zůstává i nadále ve vazbě. Soudci jeho stížnost odmítli jako zjevně neopodstatněnou, a to i přes to, že v rozhodování o dalším trvání vazby zjistili "dílčí přehmaty". Šrytr se do vazby dostal loni na jaře. Bělu zavraždili v dubnu 1996 před jeho vilou v Úvalech u Prahy. Maskované komando si údajně z domu odneslo i mnohamilionový lup.
Hranici podle soudců představuje 70 gramů marihuany. Sokud uživatel toto množství nepřekročí, nelze prakticky dokázat, že se chystal drogu prodávat. Trest v takovém případě soud označil za nehumánní. Zákony vůči držitelům této drogy byly i dříve ve srovnání s jinými státy benevolentnější než v jiných státech.
Polští soudci se bouří proti novému obsazení klíčové právní instituce v zemi, Ústavního soudu. Po odchodu dosavadního předsedy Andrzeje Rzeplińského jmenoval prezident Duda do jeho čela soudkyni, považovanou za kandidátku vládní pravicové koalice. Podle opozice tak polská pravice definitivně a nedemokraticky ovládla všechny klíčové ústavní orgány v zemi. Někteří soudci proto vypovídají Ústavnímu soudu poslušnost. Opozice mezitím vyhlásila symbolickou blokádu parlamentu až do ledna 2017.
Bývalý středočeský hejtman David Rath obvinil ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že v jeho kauze vyvíjí politický nátlak na soudy a soudce. Někdejší sociálnědemokratický politik kritizuje ministrovy výroky k rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který zrušil loňský verdikt v jeho korupční kauze. "Demaskoval se tím jako jeden ze spolutvůrců politického procesu," říká Rath v e-mailovém rozhovoru pro Aktuálně.cz. Nadále zpochybňuje pořízené odposlechy a stále údajně neví, jak se do jeho krabice od vína dostalo sedm milionů korun.
ČSSD si musí vybrat, jestli bude na Hrad s tlačenkou v košíku chodit ona, nebo osvědčený rituál přenechá Andreji Babišovi. Situace se zdá jasná.
Zákonodárci musí do konce příštího roku upravit zákon tak, aby rozsah údajů v kontrolním hlášení nezáležel jen na úvaze finanční správy. Ústavní soud rozhodoval o stížnosti senátorů. Jako celek kontrolní hlášení obstálo.
Uprostřed ostré politické krize v Polsku opouští křeslo předsedy polského Ústavního soudu Andrzej Rzeplinski. Muž, který byl současnou polskou vládou obviňován z eskalace politického napětí, varuje, že země se blíží k "autoritativnímu státu". Polský prezident Andrzej Duda se sice snaží rozvášněnou parlamentní krizi z víkendu uklidnit schůzkami s předsedy politických stran, napětí ale trvá dál.
Nález nebude mít přímý dopad na úhradu služeb poskytnutých v letošním roce. Ministerstvo zdravotnictví podle senátorů při vydání vyhlášky překročilo své kompetence.
Regionální vláda Katalánska nemůže příští rok uspořádat referendum o nezávislosti. Rozhodl o tom španělský Ústavní soud, který konání všelidového hlasování zablokoval už v roce 2014. Tehdy jej ale katalánská vláda obešla a referendum uspořádala. Stoupenci nezávislosti jednoho z nejbohatších krajů Španělska si dlouhodobě stěžují, že odvádí Madridu příliš mnoho na daních.
Hospodářská komora získala potřebný počet senátorů k dlouho avizovanému podání k Ústavnímu soudu. Chce, aby zrušil zákon, který zakazuje prodej ve větších obchodech během vybraných státních svátků. Podle komory je zákon diskriminační jak vůči velkým obchodům oproti malým, tak vůči kamenným prodejnám oproti internetovým.
Jihokorejský parlament v tajném hlasování sesadil prezidentku Pak Kun-hje, která čelí korupčnímu skandálu. O jejím dalším setrvání ve funkci hlavy státu definitivně rozhodne až ústavní soud, který na to má 180 dní. V zákonodárném sboru se podle očekávání našla dvoutřetinová většina nutná pro odvolání. Za problémy Pak Kun-hje mohla také její přítelkyně a "Rasputin v sukni" Čche Son-sil. Tato žena vybírala prezidentce Jižní Koreje oblečení, upravovala projevy a hlavně ovlivňovala domácí i zahraniční politiku země.
Jihokorejský parlament se začal zabývat odvoláním prezidentky Pak Kun-hje. K jejímu sesazení jsou třeba hlasy dvou třetin poslanců. Prezidentku chtějí sesadit kvůli korupčnímu skandálu, který se týká hlavně prezidentčiny důvěrnice Čche Son-sil, která je podezřelá, že blízký vztah k hlavě státu zneužila k vlastnímu obohacení.
