S americkými vojáky opustila Afghánistán také Ústřední zpravodajská služba (CIA). Po roce 2001 patřil Kábul mezi priority americké rozvědky, protože v zemi působila teroristická organizace al-Káida a zorganizovala odtud útoky z 11. září na New York a Washington.
Tálibán je vyzbrojený jako nikdy dřív. Radikální islamistické hnutí mívalo staré sovětské zbraně a výzbroj, kterou nakoupilo či dostalo v Tádžikistánu, Íránu a Pákistánu. Po vítězném tažení Afghánistánem letos v srpnu mu ale během několika dnů padly do rukou moderní zbraně, kterými Spojené státy roky zásobovaly afghánskou armádu.
Šokující návrat Tálibánu k moci obrátil znovu pozornost na Afghánistán. Svět řeší, jestli se tak rychlý pád Kábulu dal očekávat a kdo je za něj odpovědný. Vyzkoušejte si v našem kvízu, co víte o této zemi s bouřlivou historií, přítomností a nejspíš i budoucností.
Několik dní obcházela kábulské letiště hrozba krveprolití. Americká rozvědka měla informace, že na vojáky a Afghánce, kteří čekají na evakuaci letadly kvůli převzetí moci Tálibánem, chtějí zaútočit teroristé. Ve čtvrtek večer se to stalo.
Afghánistán nemá moře, ale momentálně se v něm politicky nachází ostrov odporu proti Tálibánu. Pandžšírské údolí severně od Kábulu kontroluje dvaatřicetiletý velitel Ahmád Masúd. Nositel příjmení, které svět už v minulých afghánských válkách často skloňoval. Jeho otcem byl slavný velitel Ahmád Šáh Masúd, přezdívaný Lev z Pandžšíru.
Na Západě panuje nervozita, že Tálibán po ovládnutí Afghánistánu opět může poskytnout útočiště al-Káidě a jiným teroristům. Britský ministr obrany Ben Wallace už upozornil, že pokud by se tak stalo, jejich armáda se do země vrátí. Islamisty před rozšiřováním svého vlivu za hranice Afghánistánu varoval i ruský prezident Vladimir Putin.
Josef Kraus je expertem Masarykovy univerzity a Univerzity obrany na islámský radikalismus, terorismus, zpravodajské služby či bezpečnostní a vojenskou politiku. Na vaše dotazy odpovídal v on-line rozhovoru Aktuálně.cz.
Bojovníci Tálibánu i představitelé poražené afghánské vlády začínají vypovídat, co vedlo k rychlému kolapsu armády a převzetí moci v téměř celé zemi islamistickým hnutím. Na některých místech armáda kladla odpor, jinde se vzdala nebo někteří důstojníci a vojáci dokonce přešli na stranu Tálibánu. Ukazuje to mimo jiné na pestré složení obyvatel země.
Ve městech mohly často pracovat, zatímco na vesnicích byly pouhým nástrojem pro rození dětí. Co je čeká teď, nikdo neví. Válečná reportérka a fotografka Lenka Klicperová v rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o právech afghánských žen. "Vždy to byla jedna z nejhorších zemí, kde se můžete jako žena narodit. Podmínky tam pro ně nikdy nebyly ideální, ale existovala naděje. Ta teď zmizela," říká.
U vojenského letectva slouží přes dvacet let, je plukovník a jeho zázemím je 24. základna dopravního letectva Praha-Kbely. Své jméno si nepřeje zveřejnit, přestože by jeho hrdinské nasazení veřejné ocenění zasloužilo. Pilotoval druhý letoun, v němž do Prahy dopravil 87 lidí ze zhrouceného Kábulu včetně českého velvyslance Jiřího Balouna. Bylo to vůbec nejvíc ze všech tří evakuačních letů.
Tálibán převzal moc na téměř celém území Afghánistánu se zhruba osmdesáti tisíci muži ve zbrani. Bez tanků, letadel a helikoptér. I tak ale islamistické hnutí potřebovalo na své přežití a vyzbrojení peníze. Radikálové zdaleka nejsou jen neupravenými bojovníky z venkova, jejich hnutí disponuje v přepočtu miliardami dolarů. Vydělává hned z několika zdrojů.
Před prezidentskými volbami Joe Biden propagoval svoji zkušenost v zahraniční politice jako základní přednost ve srovnání s Donaldem Trumpem. Po pádu Afghánistánu a jeho hlavního města Kábulu do rukou Tálibánu se ale "Biden zapíše do historie jako prezident, který způsobil zbytečný chaos a vystavil nebezpečí lidi, kteří toho tolik obětovali v naději za lepší Afghánistán".
Dvacet let poté, co Američané a jejich spojenci po útocích z 11. září 2001 svrhli v Afghánistánu vládu Tálibánu, zemi znovu dobyli bojovníci tohoto radikálního islamistického hnutí. Ovládají Kábul a další velká města. V nejdelší válce, které se USA účastnily, za dvě desetiletí zemřely desetitisíce lidí. Podívejte se na snímky z tohoto konfliktu.
Veteráni, vojáci, organizace prosazující ochranu lidských práv a řada osobností veřejného života vyzvali otevřeným dopisem vládu, aby neprodleně spustila program na přesun afghánských spolupracovníků české armády z Afghánistánu. Kabinet projednávání materiálu v pondělí přerušil, podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) by se k němu měl po zapracování připomínek vrátit na příštím zasedání.
Nechci mluvit o vítězství nebo o prohře. Nastoupit teď musí politické řešení, nemůžeme Afghánistán spravovat padesát nebo sto let, říká zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč. Afghánistán není stejný, jako byl před 20 lety, dnes tam žádné výcvikové buňky teroristů neexistují. Mise pro nás byla velkou a dobrou zkušeností, dodává.
Tálibán v Afghánistánu před týdnem dobyl Kábul a všechna velká města. Fotoreportér Dániš Siddikí se ještě v červenci vydal s afghánskou armádou na několik misí a zdokumentoval, jak vypadala situace v době, kdy země radikálnímu hnutí vzdorovala. Přišel u toho o život. Byl zastřelen, když si povídal s prodavačem.
Severoatlantická aliance (NATO) ukončila v tichosti po téměř 20 letech svoji vojenskou misi v Afghánistánu. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na zdroje z diplomacie a armádních kruhů. Vojáci, kteří se stále nacházejí v Afghánistánu a pocházejí z aliančních zemí jako USA nebo Turecko, jsou podle informací agentury nyní zcela podřízeni národním velením.
Vojenská policie obvinila čtyři vojáky z podílu na smrti afghánského bojovníka Vahidulláha Chána, který zastřelil v roce 2018 českého psovoda Tomáše Procházku, napsal týdeník Respekt. Dva z vojáků viní policie z vydírání za použití násilí a neuposlechnutí rozkazu, další dva z neposkytnutí pomoci a porušení pravidel strážní služby.
Představuju si, jaké pocity asi má Jens Stoltenberg, když Zeman NATO poučuje, že nemá odcházet z Afghánistánu, ale ruský útok na vlastní zemi cudně zamlčí.
