Historici možná budou jednou pro konflikt v Afghánistánu používat termín dvacetiletá válka. Prezident USA Joe Biden v úterý oznámil, že všech zbývajících 3500 amerických vojáků stáhne ze země 11. září 2021, spolu s nimi odejdou i spojenecké síly NATO. Odchod nastane na den přesně dvacet let poté, co teroristé z Al-Káidy zaútočili unesenými letadly na New York a Washington.
Spojené státy začnou společně se svými spojenci z NATO stahovat vojáky z Afghánistánu 1. května. Ze země pak definitivně odejdou do 11. září, oznámil prezident USA Joe Biden. Ministr obrany Lubomír Metnar uvedl, že Česko je připraveno své vojáky ve stanoveném termínu stáhnout. Afghánistán potvrdil, že jeho složky jsou plně schopné bránit svou zemi a rozhodnutí respektuje.
Donald Trump skončí v úřadu amerického prezidenta v lednu. Už nyní se ale plní předpovědi, že těsně před odchodem z funkce provede zásadní změny. Oznámil, že narychlo stahuje další vojáky z Afghánistánu a Iráku. Například Němci varují, že bez Američanů je nejistá budoucnost celé mise NATO.
"Budoucnost začne co nevidět. Co se vám právě teď honí hlavou?" otázala se slavná britsko-íránská novinářka Christiane Amanpourová Hamída Karzáího v roce 2001. Krátce předtím, než se po Američany způsobeném pádu Tálibánu oficiálně postavil do čela prozatímní afghánské vlády. Seděli společně ve stanu v Kandaháru, druhém největším afghánském městě, obklopení kmenovými vůdci a stařešiny.
Mezinárodní trestní soud odmítl rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který povolil uložení ekonomických sankcí proti představitelům tribunálu, aby je odstrašil od případného vyšetřování amerických vojáků, zda se dopustili válečných zločinů v Afghánistánu.
Pro rok 2020 mají Spojené státy jednu jistotu. Nemilosrdnou, negativní kampaň před listopadovými prezidentskými volbami. Donald Trump a demokraté, kteří by ho chtěli dostat z Bílého domu, si navzájem půjdou ostře po krku.
Impeachment? Po téhle bouři ticho nepřijde. Američané jsou rozděleni do dvou kmenů, které se navzájem nemohou ani vystát.
Konflikt, nebo diplomacie? Americký prezident Donald Trump stojí před těžkým rozhodnutím. Podle něj vše nasvědčuje tomu, že za útokem na ropná zařízení Saúdské Arábie stojí Írán. V takovém případě by šlo o největší eskalaci napětí mezi Washingtonem a Teheránem od Trumpova nástupu do Bílého domu.
Američtí demokraté mají za sebou první kolo výběru svého kandidáta do prezidentských voleb, a sice ve státě Iowa. Všechny hlasy stále nejsou sečtené, ze souboje ale zřejmě vyjde jako vítěz méně známý osmatřicetiletý Pete Buttigieg, jenž je dosud nejviditelnějším gayem, který se kdy v USA zajímal o prezidentský úřad. Naopak sedmasedmdesátiletý Joe Biden, donedávna favorit, je předběžně čtvrtý.
Po více než sedmi letech se český premiér znovu podíval do Bílého domu. "Myslím, že jsem s panem prezidentem navázal celkem dobrý osobní vztah," prohlásil Andrej Babiš po čtvrtečním jednání s Donaldem Trumpem. Schůzka s americkým prezidentem byla vrcholem jeho třídenní návštěvy Washingtonu, kde v pátek ještě bude jednat v Kongresu.
Ještě předtím, než vzniklo radikální hnutí Tálibán, které se v létě 2021 opět dostalo v Afghánistánu k moci, v zemi zuřila jiná krvavá válka. Sověti se od roku 1979 násilím snažili udržet u moci tamní špatně přijímanou komunistickou vládu. Povstalci, takzvaní mudžahedíni, ale byli nezdolní. Válka trvala skoro 10 let, odsun sovětských vojsk začal 15. května 1988, tedy před 35 lety.
Poprvé americký prezident Donald Trump přiznal, že jeho vláda vyjednává o míru v Afghánistánu s dosavadním největším nepřítelem. Hnutím Tálibán. Učinil tak ve svém poselství o stavu unie v Kongresu. "Velké národy nevedou nekonečné války," prohlásil Trump.
Článek The New York Times o vyšetřování českých a amerických vojáků kvůli smrti vězněného afghánského vojáka obsahuje nejasnosti a rozpory, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý šéf vojenské rozvědky František Štěpánek. Takové výstřelky si vojáci armád demokratických zemí nemohou dovolit, komentuje spekulace o možné mstě za smrt kamaráda.
Hovořil s bojovníky Tálibánu, Afghánistán procestoval od začátku 90. let do současnosti jako málokdo jiný. Polský reportér Wojciech Jagielski přijel do Prahy u příležitosti českého vydání jeho knihy o afghánské válce Modlitba za déšť. "Jediná cizí armáda, které se podařilo kontrolovat Afghánistán, bylo vojsko Alexandra Velikého," říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz novinář, který psal reportáže například pro deník Gazeta Wyborcza. Úplný odchod vojáků NATO z Afghánistánu podle něj dobrým řešením není.
Zdravotní stav dvou českých vojáků, kteří byli během posledního týdne zraněni v Afghánistánu, se zlepšuje. Do České republiky by mohli být přepraveni do konce týdne. Posoudí to tým lékařů, kteří letí do Afghánistánu, řekl zástupce velitele Společného operačního centra Štefan Muránský. Otázku pohřbu padlého Tomáše Procházky armáda řeší s rodinou, uvedl ředitel speciálních sil Pavel Kolář.
Čeští vojáci sloužící v Afghánistánu mají nového velitele. Do čela spojených sil amerických jednotek a alianční mise Rozhodná podpora se dostal americký generál Austin Miller.
Tálibán pracuje spíše jako zločinecká organizace a dělá, co může, aby vyrovnal výhody koaličních sil ve výcviku a vybavení. Vyplývá to z líčení čtyř elitních českých vojáků s přímou zkušeností v misích pod Hindúkušem.
Podívejte se na záznam na DVTV.
Padesát vojáků, kteří se nedávno vrátili ze zahraničních misí v Afghánistánu a na Sinajském poloostrově, převzalo v pátek na pražském Vítkově ocenění. Ve slavnostní síni národního památníku obdrželi medaile Za službu v zahraničí, čestné odznaky a dva z nich i Záslužné kříže ministryně obrany. Jeden obdržel i podplukovník Vít Watroba z 16. úkolového uskupení operace Resolute Support v Afghánistánu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje své úkoly na misi, útoky na základnu či nebezpečí, kterým vojáci v Afghánistánu čelí.
Prezident USA Donald Trump řeší další nepříjemný problém. Dostal se do emotivního konfliktu s rodinou amerického vojáka, který zemřel na začátku října v africkém Nigeru. Ta tvrdí, že Trump v telefonickém rozhovoru s pozůstalou vdovou vojákovu oběť zlehčoval a chladně prohlásil, že "věděl, do čeho jde". Podle prezidenta ale jeho političtí odpůrci a média vše cynicky překroutili. Napadl také svého předchůdce Baracka Obamu, který podle něj rodinám zemřelých vojáků vůbec netelefonoval.
