Téměř kilometr a půl pod zemí, v bývalém zlatém dole v americké Jižní Dakotě, stojí zařízení, které patří k nejcitlivějším detektorům na planetě. Jeho úkol je zároveň mimořádně ambiciózní. Má zachytit něco, co možná právě teď prochází naším tělem i celou planetou, aniž bychom o tom měli sebemenší tušení. Temnou hmotu.
Počítač, který se neučí z kódu, ale z živých lidských neuronů. Zní to jako sci-fi, přesto už vědci dokážou napojit laboratorně vypěstovanou nervovou tkáň na elektroniku a využít její aktivitu k řešení jednoduchých úloh. Takzvaná organoidní inteligence je zatím v plenkách, ukazuje ale nový směr vývoje počítačů.
Když podle Bible začala stoupat hladina vody, Noe zachraňoval zvířata tím, že je přivedl na archu. O několik tisíc let později se vědci pokoušejí o něco podobného – jen místo živých zvířat chtějí uchovat jejich buňky, reprodukční tkáně a kompletní genetickou informaci.
Jmenuje se Charles, pochází z Číny a ve výzkumném ústavu Biocev ve Vestci u Prahy je teprve pár měsíců. Přesto už tu má pro sebe svou vlastní laboratoř. „Zkoušíme různé limitní situace – jak moc umí natáhnout ruku, jak těžkou zátěž udrží a podobně,“ říká přednosta ústavu Milan Jakubek.
Mikroskopické kousky plastu se v alarmujícím množství dostávají hluboko do lidského těla. Jednou z hlavních cest je pitná voda. Nový výzkum čínských vědců ale naznačuje, že existuje až překvapivě jednoduchý způsob, jak jejich množství výrazně snížit. Řešení je přitom překvapivě jednoduché: stačí vodu přivést do varu a obyčejně přecedit.
Zapomeňte na pasivní mořské houby, které znáte z koupelen nebo animovaných seriálů. V mrazivých hlubinách u Antarktidy operuje predátor, který vypadá jako křehká skleněná bublina, ale pro kolemjdoucí korýše je konečnou stanicí. Robot SuBastian tam narazil na „smrtící kouli“, která dokazuje, že evoluce má v hloubce tří kilometrů velmi černý smysl pro humor.
Americká NASA ztratila kontakt s orbitální sondou MAVEN, která jedenáct let kroužila kolem Marsu a patřila k nejdůležitějším zdrojům dat o jeho atmosféře. Záhadné ticho nastalo ve chvíli, kdy se sonda 6. prosince 2025 ocitla za planetou – a po opětovném vynoření se zpoza rudého disku už neodpověděla.
