Občané Izraele a Švýcarska budou moci nadále cestovat do USA, i přesto, že jsou navíc občané Iráku, Íránu, Sýrie, Libye, Súdánu, Somálska nebo Jemenu. vztahuje se na ně podobně jako na Británii výjimka z prezidentského výnosu. Protiimigrační výnos, který v pátek podepsal americký prezident Donald Trump, zakazuje vstup na americkou půdu po dobu 90 dnů státní příslušníky daných zemí, v případě Sýrie do odvolání.
Nizozemce čekají v polovině března parlamentní volby. Podle průzkumů už několik měsíců vede protiislámská, krajně pravicová Strana pro svobodu, v jejímž čele stojí populista Geert Wilders. I kdyby ve volbách zvítězil, má jen malou šanci, že se stane premiérem. Koalici s ním totiž mnoho stran odmítá. Jeho vítězství ve volbách by nicméně mohlo povzbudit populistické strany v dalších zemích, shodují se čeští europoslanci.
Klienti Deutsche Bank podle regulátorů v letech 2011 až 2015 nezákonně převedli z Ruska kolem deseti miliard dolarů pomocí akcií, které nakupovali a prodávali prostřednictvím poboček banky v Moskvě, New Yorku a Londýně.
Americký prezident Donald Trump zakázal například Syřanům nebo Iráčanům vstup do Spojených států. Využil k tomu exekutivní příkaz, který podle amerických médií ani nekonzultoval s odborníky. Následovala vlna kritiky. Koho všeho se zákaz týká? Odkdy vstoupí v platnost? A co jsou ony exekutivní příkazy, které Trump v poslední době často využívá? Přečtěte si nejdůležitější otázky a odpovědi.
Bahamské společenství je ostrovní stát v Atlantickém oceánu, který je součástí Západoindických ostrovů. Hlavní město Baham je Nassau.
O ochranu těch práv britských příslušníků, která jsou v ohrožení kvůli Trumpově exekutivnímu příkazu namířeného vůči muslimům, se mají postarat ministr zahraničí Boris Johnson a ministryně vnitra Amber Ruddová. Britská premiérka Theresa Mayová požaduje, aby se oba ministři obrátili na své americké protějšky. Podle BBC už Johnson i Ruddová začali situaci řešit.
Čtyřnásobný britský olympijský vítěz a rodák ze Somálska Mohamed Farah tvrdě zkritizoval nového amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho politiku vůči muslimům. Trump exekutivním příkazem rozhodl o zákazu vstupu uprchlíků do USA po dobu devadesáti dnů. Farah, který v současné chvíli trénuje v Etiopii, se tak nyní bojí, že se nebude moci v dohledné době vrátit domů do USA. Úspěšný sportovec přišel ze Somálska do Velké Británie ve svých osmi letech, posledních šest let žije ve Spojených státech.
Bezpečnostní kamera zachytila souboj muže s dvěma ozbrojenými lupiči, kteří přišli k domu v britském Croydonu na jihu Londýna ukrást motocykl. Jeden z útočníků měl v ruce šroubovák, druhý nunčaky. Majitel motorky si ozbrojených zlodějů stačil všimnout včas a postavil se jim. Po krátké roztržce sebral jednomu z nich nunčaky a začal útočníka mlátit. Oba ozbrojení muži, kteří měli na hlavách přilby, nakonec utekli bez vyhlédnutého lupu. Incident se odehrál už 10. prosince. Policie záběry zveřejnila až nyní, protože se jim zatím útočníky nepodařilo dopadnout.
Podle britské premiérky Theresy Mayové musí Turecko i po pokusu o státní převrat dodržovat lidská práva. Turecko a Británie se rovněž dohodly na vytvoření pracovní skupiny, která se bude po odchodu Británie z Evropské unie zabývat obchodními vztahy mezi oběma zeměmi.
Prvním státníkem, kterého přijme v Bílém domě americký prezident Donald Trump, bude v pátek britská premiérka Theresa Mayová. Potvrdí mimořádnost spojenectví obou zemí, známé jako "special relationship". A to v době, kdy Velká Británie začíná opouštět Evropskou unii a její jednotný trh. Mezitím Trumpova administrativa hrozí návratem k protekcionismu, tedy upřednostňování amerických výrobků, na úkor volného obchodu.
Britská premiérka Theresa Mayová v pátek zavítá do Bílého domu, kde se coby první zahraniční státník setká s novým prezidentem Donaldem Trumpem. Mayová chce se Spojenými státy co nejdříve uzavřít dohodu o volném obchodu. Odborníci většinou pochybují o tom, že je rychlé uzavření dohody možné. Britové i Američané v řadě oblastí nemají stejné zájmy. Mayová smlouvu potřebuje mimo jiné proto, aby ukázala, že se britským firmám bude dařit i po Brexitu.
Britská vláda v parlamentu představila návrh zákona, který má spustit celý proces odchodu Británie z Evropské unie. O normě začnou poslanci jednat příští týden 31. ledna. Zákon pak projde z Dolní sněmovny do příslušných výborů. Parlament se musí k zahájení Brexitu vyjádřit poté, co mu to v úterý nařídil nejvyšší soud. Má na projednání přitom jen pět dnů. To kritizuje opozice, podle které je to nepřijatelné, "ostuda" a "pohrdání parlamentem". O odchodu z unie rozhodli Britové v loňském referendu.
Zatímco zdravotní péče o řadové Rusy se v zemi ustavičně zhoršuje, Kreml pro své věrné potichu modernizuje špičkovou kliniku za tři miliardy rublů. Snaží se tak nahradit drahou lékařskou péči, za kterou tito lidé mohli dříve vyjíždět do zahraničí. Kvůli západním sankcím za ruskou anexi Krymu teď ale řada kremelských prominentů nedostane víza a na prvotřídní péči v zahraničí už nedosáhne.
V Nizozemsku přibývá migrantů, kteří se snaží dostat do nákladních aut a s nimi trajektem dál do Británie. Uvedly to nizozemské úřady, podle nichž se počet pokusů o využití tranzitu přes Nizozemsko v posledních třech měsících proti předchozímu čtvrtroku zdvojnásobil. Nizozemské a britské úřady zachytily při tomto pokusu v posledním čtvrtletí 430 lidí. Podle zveřejněných údajů nizozemského ministerstva pro bezpečnost a spravedlnost tvoří 56 procent všech zachycených migrantů Albánci. Za hlavní tranzitní zemi, ze které se migranti zejména z Afriky a Blízkého východu snaží dostat do Británie, je však stále považována Francie. Tisíce přistěhovalců se soustřeďují zejména v oblasti přístavu Calais
To rozhodnutí potvrdilo suverenitu parlamentu, bude mít o Brexitu poslední slovo, nikoliv vláda, říká ústavní právník Jiří Přibáň a dodává, že kdyby Brexit neprošel, znamenalo by to i předčasné volby, ale ty nikdo nechce. Že prvním zahraničním státníkem, kterého přijme Donald Trump, bude britská premiérka Mayová ho nepřekvapuje, potvrdí to prý mezinárodní roli Británie.
Aby se mohl spustit tzv. Brexit, bude potřebovat vláda premiérky Theresy Mayové souhlas britského parlamentu. Rozhodl tak Nejvyšší soud. Výsledek loňského referenda, ve kterém Britové hlasovali pro odchod z Evropské unie, tak musí potvrdit i poslanci. Ti ale jednání o vystoupení z EU nejspíš bez problémů schválí. Premiérka Mayová chce jednání začít do konce března.
Britská premiérka Theresa Mayová se v pátek sejde jako první zahraniční politička ve funkci s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten už ohlásil, že chce s Velkou Británií zachovat "nadstandardní vztahy". Pokud se s ním premiérka Mayová dokáže rychle dohodnout na nové obchodní smlouvě mezi Velkou Británií a USA, posílí to její pozici při vyjednávání s Bruselem o odchodu Londýna z Evropské unie.
Nová americká administrativa Donalda Trumpa může definitivně pohřbít jednu z klíčových obchodních smluv mezi USA a Evropskou unií, tzv. transatlantickou obchodní dohodu TTIP. Ta byla těsně před podepsáním, teď je její budoucnost nejasná. Trump dává zároveň najevo, že Spojené státy nebudou za jeho vlády investovat do zajištění evropské obrany tolik jako dřívější američtí prezidenti. Čeští poslanci v Evropském parlamentu berou tyto vzkazy z Washingtonu velmi vážně. Unie by i přesto podle nich neměla panikařit a nechat Trumpa, aby jí určoval priority i politiku.
Politické síly v Evropském parlamentu se přeskupily. V úterý jeho poslanci zvolili za nového předsedu Antonia Tajaniho, italského lidovce a někdejšího mluvčího bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Tajaniho zvolení ale doprovázela úporná vyjednávání a nově uzavírané dohody mezi jednotlivými politickými frakcemi. Kvůli nim se nakonec definitivně rozpadla takzvaná velká koalice lidovců a sociálních demokratů.
Online rozhovor s ekonomem Lukášem Kovandou.
