


Vědci upraví velrybí výkaly. Doufají, že by mohly zachránit planetu
Oceány by díky vědecky upravenému umělému trusu velryb mohly zachytit až 20 miliard tun skleníkových plynů ročně. Vědecký výzkum začne v dubnu u jihozápadního pobřeží Indie.



Oceány by díky vědecky upravenému umělému trusu velryb mohly zachytit až 20 miliard tun skleníkových plynů ročně. Vědecký výzkum začne v dubnu u jihozápadního pobřeží Indie.



Novorozenému Damiánovi je sotva pár měsíců, loudění o kojení by už ale mohl vyučovat. Své mimořádné nadání předvedl během návštěvy rodinné kamarádky. Pohotová maminka roztomilou scénku natočila na telefon. Virální hit už vidělo téměř šest milionů lidí. Sledujte i další hity posledních dní v pořadu ... a zvířátko na konec.



Od roku 2024 plánuje plánuje Island ukončit lov velryb, oznámilo podle deníku The Guardian tamní ministerstvo rybolovu. Severoatlantická ostrovní země je jedním z mála států, kde je komerční lov velryb stále povolený. Od doby, kdy se k němu v roce 2019 vrátilo Japonsko, ale poptávka po velrybím masu z Islandu ve světě klesla a s ní i počet velryb zabitých islandskými rybáři.



Do přístavního baru, kde se ospale povaluje pár pijanů, se vpotácí zarostlý muž. Už jeho přítomností jako by vzduch ztěžknul a nálada klesla. Harpunář Henry Drax za rozbřesku odplouvá na dlouhou arktickou výpravu a chce si dát poslední drink. Než se však monstrózní muž nalodí, ukáže se, že jako zrůda nejen vypadá. Ale i jedná.



Neobvyklé setkání se podařilo zachytit na kameru u patagonských břehů poblíž Argentiny. Velryba jižní tu ploutví jemně popostrčila ženu na paddleboardu. "Je to něco naprosto mimořádného," řekl Oscar Comes, který turisty v lokalitě provází.



Dvě ženy zažily při projížďce na paddleboardech u argentinského pobřeží nečekané setkání. Přiblížily se k nim dvě velryby. Jeden z kytovců dokonce paddleboard posunul svou ploutví. Tento nevšední zážitek náhodou zachytil místní fotograf se svým dronem.



Do vod Atlantického oceánu u španělského pobřeží se po více než 40 letech absence vracejí plejtváci obrovští, píše web The Guardian. Vědci si zatím nejsou jistí, proč se tak děje.



V Itálii už týden vzbuzuje obrovské pozdvižení plejtvákovec šedý, který se objevil u tamního pobřeží. Kytovec, jehož domovem je Tichý oceán, se podle odborníků vrátil do Atlantiku poprvé po 300 letech. Ochránci přírody jej postupně pozorovali v Neapolském zálivu, u ostrova Ponza a naposledy poblíž Fiumicina nedalo Říma, napsala ve čtvrtek agentura DPA.



Přestože dnes již žijí v domech s elektřinou a dalšími výdobytky moderní doby, před 100 roky stavěli obydlí z kůže, sněhu, dřeva i drnů. Připomeňte si zašlé časy a každodenní drsný život Eskymáků na jedinečných snímcích, které koloroval fotoeditor Aktuálně.cz Daniel Poláček.



Letošní ničivé lesní požáry ve Spojených státech mohou podle odborníků ohrozit živočichy nejen na souši, ale i v mořích. Delfíni stejně jako velryby a další kytovci mohou po vdechnutí velkého množství kouře a popela trpět dýchacími problémy a negativně se to může projevit i na životech jejich potomků.



Na málokoho lépe sedí rčení "pro dobrotu na žebrotu" než na Australana, který se u australského Zlatého pobřeží v malé loďce vydal zachránit velrybí mládě zapletené do protižraločích sítí.



Mnoho zvířat, stejně jako lidé, využívá k vzájemné komunikaci hlasivky. Mezi nimi i plejtváci dlouhoploutví, kteří dokážou celé hodiny vydávat pod vodou zvuky někdy označované za písně. Na ty se zaměřil mezinárodní tým vědců, který nyní zjistil, že z písní lze určit původ velryb a také jejich migrační cesty.



Fotograf a biolog Chase Dekker na unikátním snímku zachytil plejtváka zaskočeného ve chvíli, kdy se mu dostal do otevřené tlamy lachtan. Duchapřítomný Dekker fotografii pořídil 22. července z lodi, na níž se vydal pozorovat velryby u pobřeží kalifornského Monterey.



V pondělí z přístavu Kuširo na japonském ostrově Hokkaidó vyplulo prvních pět lodí na lov velryb. Japonsko 1. července obnovilo po 31 letech komerční lov těchto mořských savců. Lodě vypluly do pobřežních vod, kde se zaměřují hlavně na plejtváky malé. V Japonsku je konzumace velrybího masa tradicí, která byla částečně přerušena v roce 1988 poté, co kvůli zmenšující se populaci velryb uvalila Mezinárodní velrybářská komise (IWC) na jejich lov moratorium. Japonsko i tak dál lovilo velryby údajně pro vědecké účely, tedy v menší míře.



Mládě vorvaně obrovského se zamotalo do rybářských sítí v Tyrhénském moři na západě Itálie. Samice se snažila mládě zachránit, bohužel se jí ale nepodařilo vyprostit ze spletitých vláken.



Letecké záběry z dronu ukazují fascinující krásu vzácných a obvykle nepolapitelných kytovců. Zaměstnanci cestovní agentury zaměřené na pozorování velryb v Monterey v Kalifornii natočili hejno 24 vorvaňovců zobatých včetně dvou mláďat. Šlo o opravdové štěstí, neboť vorvaňovci zobatí žijí obvykle hluboko pod mořskou hladinou, takže vidět je plout na hladině Tichého oceánu je skutečně vzácným okamžikem.



Japonsko začne s komerčním lovem velryb 1. července ve městě Kuširo na nejseverněji položeném ostrově Hokkaidó. Uvedla to agentura Kjódó. Země komerční lov obnoví po více než 30 letech poté, co na konci loňského roku vystoupila z Mezinárodní velrybářské komise (IWC).



Na konci minulého týdne vyvolala v Norsku pozdvižení běluha severní, která připlula k pobřeží a u níž se ukázalo, že dříve zřejmě sloužila Rusku pro armádní výcvik. Místní si velrybu během týdne oblíbili. Baví je svými dovednostmi a podle zpráv norských médií se jí v nové zemi zalíbilo - z malého přístavu na severu Norska se téměř odmítá hnout.



K lodím norských rybářů v odlehlé oblasti Masoy připlula minulý týden bílá velryba, kterou v minulosti zřejmě školilo ruské námořnictvo pro vojenské účely. Na sobě měla těsný postroj. Když ho rybáři ze zvířete sňali, všimli si, že na vnitřní straně je nápis "vybavení Petrohradu".



Kosterní pozůstatky čtyřnohého předchůdce dnešních velryb objevili američtí vědci v peruánské poušti. Zvíře měřící na délku čtyři metry, které se bylo schopné bez obtíží pohybovat v moři a o něco hůře po souši, podle paleontologů zásadně přispěje k objasnění raného vývoje kytovců.