Mrtvá velryba, kterou vytáhli biologové a dobrovolníci z moře na filipínském ostrově Mindanao, měla v žaludku 16 velkých pytlů na rýži, čtyři pytle používané na banánových plantážích a další plastové sáčky. Plasty v trávicím ústrojí savce vážily 40 kilogramů. Zvíře nemohlo přijímat potravu a zemřelo na dehydrataci.
Brazilské vědce zaměstnává záhadný nález těla mrtvé velryby, které místní obyvatelé objevili v amazonské džungli desítky kilometrů od mořského pobřeží. Zatímco Brazilci spřádají na sociálních sítích roztodivné teorie o přesunu velryby, vědci se domnívají, že přibližně desetimetrového kytovce odnesla do pralesa říční přílivová vlna, uvedla v pondělí brazilská televize G1. Velryba ležela asi 15 metrů od břehu jednoho z přítoků největší jihoamerické řeky Amazonky.
Padesátku mořských zvířat, která moře vyplavilo na britské břehy, zkoumal tým špičkových vědců. A došel k alarmujícím zjištěním: Ať už šlo o delfína, tuleně, nebo velrybu, každý z těchto živočichů měl v těle plasty.
Japonsko přestane lovit velryby ve volných vodách a bude lovit jen ve svých výsostných, odhaduju, že s lovem přestaně do 10 let, je to pro Japonce relikvie minulosti, spotřeba velrybího masa je tam minimální, pro velryby je ale destruivní hlavně změna klimatu a znečištěné oceány, říká Jan Freidinger z české pobočky organizace Greenpeace. Japonsko se v prosinci rozhodlo vystoupit z Mezinárodní velrybářské komise (IWC), aby mohlo obnovit komerční lov velryb. Dodává, že je potřeba přistoupit k ochraně oceánu jako celku, klíčové je vytvoření mořských organizací, jsou důležité pro lidskou obživu, ale i kontrolu klimatu.
Japonsko se rozhodlo vystoupit z Mezinárodní velrybářské komise (IWC), aby mohlo obnovit komerční lov velryb. Ve středu to oznámil hlavní tajemník japonské vlády Jošihide Suga, informovala agentura AP. Lov pro komerční účely má opět začít v červenci a bude prý omezen jen na výsostné vody Japonska a výlučnou ekonomickou zónu u pobřeží. Krok Tokia vyvolal kritiku ochranářských sdružení, ale také Austrálie či Nového Zélandu, napsala agentura Reuters.
145 velryb uvízlo na opuštěné pláži na Stewartově ostrově na Novém Zélandu. Dvě skupiny velryb asi dva kilometry od sebe objevil v sobotu výletník. Ležely tam pravděpodobně jeden den. 75 z nich bylo už mrtvých, ty zbylé se rozhodli pracovníci kvůli jejich špatnému stavu utratit. „Rozmístění velryb na pláži je poměrně neobvyklé. Většinou, když uvíznou takové skupiny, drží se u sebe jako rodina,“ uvedl Cat Peters z ministerstva ochrany přírodního a historického dědictví na Novém Zélandu. Nový Zéland patří mezi země s nejvyšším počtem na mělčině uvízlých velryb, průměrně se jedná o 85 zvířat ročně.
Téměř šest kilogramů odpadu našli v žaludku velryby, která byla v pondělí večer objevena uhynulá na východním pobřeží Indonésie. Mezi odpadky o celkové hmotnosti 5,9 kilogramu bylo 115 plastových kelímků, čtyři plastové lahve, 25 igelitových tašek, dvě gumové letní boty neboli žabky a přes tisíc dalších kusů plastů, informovala agentura AP. Rozkládající se tělo vorvaního samce, který měřil na délku 9,5 metru, bylo objeveno v národním parku Wakatobi, jenž zahrnuje řadu menších malebných ostrovů v provincii Jihovýchodní Sulawesi. Příčina úmrtí mohutného mořského savce, který se již nacházel v pokročilém stadiu rozkladu, není známá.
Vědci budou prostřednictvím satelitních snímků schopni odhalit chování velryb i spočítat jejich populaci.
Komerční lov velryb zakázala Mezinárodní velrybářská komise v roce 1986.
Výprava byla součástí 12letého programu Japonska, jehož cílem je studovat počet velryb, jejich potravní návyky a další podrobnosti o jejich životě.
Dvě japonské lodě v Jižním oceánu loni ulovily celkem 333 plejtváků. Země se odvolává na to, že velryby loví pro vědecké účely.
V norských vodách zůstává podle Osla přibližně 100 000 velryb. Loni bylo uloveno 432 plejtváků.
Na břeh v egyptské Alexandrii vyplavilo moře tělo téměř 14metrové velryby. Podle odborníků byla mrtvá už alespoň dva dny, než ji vlny dopravily až na egyptské pobřeží. Velryba zřejmě zabloudila z Atlantického oceánu do Středozemního moře, kde zahynula kvůli nedostatku potravy, protože v něm není dost planktonu. Vědci se rozhodli zachovat její kostru pro další studium.
Pozorovatelé velryb zažili výjimečné setkání se dvěma velrybami u australského města Gold Coast. Odvážné velryby hrbaté plavaly přímo u lodi a užívaly si pozornosti lidí. Posádka australské lodi tak mohla natočit unikátní podvodní záběry těchto kytovců nad i pod vodou. Podle sociálních médií se jedná o jedno z nejdelších a nejbližších sledování tohoto druhu v Austrálii v roce 2017.
Na útes v Rio de Janeiru se vyplavilo sedmitunové tělo mrtvé velryby. Jednalo se o stejného tvora, kterého několik dní předtím zachránily desítky expertů z pláže Playa Grande. Úspěšně se jim podařilo vytáhnout savce na otevřené moře. Přesto byl tvor o dva dny později objeven na skalnaté vyvýšenině ve stejné oblasti v pokročilém stadiu rozkladu.
Každoročně obletí svět fotografie umírajících velryb, které moře vyplavilo na pláž. Ne vždy se je záchranářům podaří vrátit zpátky do vody, a zvířata tak často umírají. Podle nové vědecké studie má uváznutí velryb jednu příčinu - polární záři. Ta vyvolává odchylky v magnetickém poli, podle kterého se velryby v moři orientují. Když se pole vychýlí, živočichy to zmate a vydají se po nesprávné trase.
Jedenáctimetrový keporkak uvázl v přístavu v kalifornském městě Ventura. Bezradně plaval mezi kotvícími loděmi několik hodin. Mořští biologové ho museli pomocí volání velryb lákat na otevřený oceán. Což se nakonec povedlo.
Turisté zachytili jedinečný moment, kdy k jejich lodi u kalifornského pobřeží připlulo velrybí mládě. Překvapivě přátelská velryba se nechala pohladit, a dokonce i políbit. Mládě si s turisty s radostí pohrálo a odplulo se svou matkou.
Dobrovolníci v zátoce Golden Bay na Novém Zélandu se snaží zachránit alespoň některé ze stovek kytovců, kteří uvázli na pláži. Podle zpráv z médií moře vyplavilo okolo 300 až 400 těl, nejčastěji kulohlavců příbuzných delfínům. Většina z nich už zahynula. Záchranářům se ale podařilo vrátit do moře asi 50 kytovců. Další desítky zachráněných zvířat o několik hodin později znovu uvázly na mělčině. Jde o třetí vůbec největší vyplavení velryb na mělčinu v historii země. Jeden z pracovníků úřadu si uvázlých velryb všiml již ve čtvrtek večer. Noční záchranná akce ale nebyla povolena kvůli obavám, že by velryby ve tmě mohly dobrovolníkům přivodit zranění.
Zvuky v podobě bzukotu nebo pípání – jak je popisují místní – vycházejí z vod průlivu Fury a Hekla vzdáleného asi 120 kilometrů od odlehlé eskymácké vesnice Igloolik. Upozornili na ně místní lovci. Vody, kterými každoročně migrují houfy zvířat, jsou prázdné.
