Vesmír
Mars jako modrý svět. Vědci našli stopy dávného oceánu tam, kde byste ho nečekali
Mars dnes působí jako nehostinná planeta, ale před miliardami let mohl vypadat úplně jinak – a v mnohém připomínat Zemi. Vědci na jeho povrchu objevili struktury, které nápadně připomínají říční delty. Podle nich jde o důkaz oceánu, který se před zhruba třemi miliardami let rozprostíral přes severní polokouli planety. Objev také naznačuje, že tam kdysi mohly existovat podmínky příznivé pro život.
Nečekaný objev: Tohle na Marsu nemělo být. Teď vesmírná mise nečekaně narychlo končí
Ambiciózní plán, který měl zásadně změnit lidské chápání Marsu i možnosti života mimo Zemi, končí dřív, než se stihl naplnit. NASA ruší misi Mars Sample Return – projekt, který měl poprvé v historii dopravit vzorky marsovských hornin zpět na planetu Zemi. Důvodem nejsou technické limity, ale peníze a politické rozhodnutí.
Z hlubin vesmíru dorazil záhadný signál. Trval 10 sekund a vědci teď musí přepsat učebnice
Z hlubin vesmíru k nám dorazil záblesk, který otevírá okno do dávné minulosti. Vědci zachytili desetisekundový signál z jednoho z nejvzdálenějších koutů kosmu. Pochází podle nich nejspíš z výbuchu supernovy, která explodovala v době, kdy byl vesmír starý pouhých 730 milionů let. Podle nich tak jde o unikát: o vůbec nejstarší dosud zaznamenanou supernovu.
Na obloze se něco děje: spirála, která se v noci objevila nad Českem, nevznikla náhodou
Neobvyklý světelný úkaz, který v neděli večer zaujal pozorovatele na obloze nad Českem a dalšími částmi Evropy, má podle odborníků pozemské vysvětlení. Velká zářící spirála, viditelná několik minut, byla podle České astronomické společnosti zmrzlým oblakem paliva z rakety Falcon 9 společnosti SpaceX, kterou vlastní miliardář Elon Musk.
Tři kříže nad Odrancem. Tajemný příběh největší české nebeské záhady
Psal se červen roku 1619 a nebe nad Vysočinou prořízl záblesk. Poté na zem dopadly žhavé kusy neznámého kovu. Zatímco věda dnes mluví o meteoritu, dobové kroniky popisují hořlavý prach a ohnivá znamení. Kam zmizely nalezené kusy a proč ten největší dodnes leží hluboko v lesích u Odrance?
Otřesy prozradily tajemství středu Země. Jádro vypadá jako cibule, objasnili vědci
Vnitřní jádro Země není jednolitá koule ze železa a niklu, jak se dlouho myslelo. Nový experiment ukázal, že jádro naší planety je nejspíš vrstevnaté podobně jako cibule. Právě to může vysvětlit jednu ze záhad geologie, a to proč se seizmické vlny šíří jádrem různou rychlostí.
Obloha v roce 2026: výjimečné zatmění Slunce, polární záře i velký vánoční úplněk
Rok 2026 nabídne příležitostným pozorovatelům i zapáleným lovcům nebeských jevů zajímavou podívanou. Na obloze se vystřídají meteorické roje, dechberoucí planetární seskupení, noční svítící oblaka i vzácné zákryty. Hlavně se ale v létě dočkáme mimořádného zatmění Slunce, jaké Evropa nezažila desítky let. Vidět půjde i z Česka.
„Nejlepší záběr v dějinách televize.“ Výstup historika z roku 1977 stále budí vášně
„Nejlepší záběr v televizní historii.“ Takové popisky se pojí k výstupu historika vědy Jamese Burka v roce 1977 v dokumentárním seriálu BBC Connections. Video, kdy historik prochází kolem rakety, která do vesmíru vynesla vesmírnou sondu Voyager 2, dodnes obdivují desítky tisíc lidí.
Nejpodivnější planeta ve vesmíru? Vědci vypozorovali svět ve tvaru citronu
Fantazii se meze nekladou. Hlavně ve vesmíru. Když už byste si mysleli, že vás nic nepřekvapí, objeví se svět, který vypadá spíš jako výplod sci-fi filmu než skutečný objekt. Přesně takový je případ exoplanety PSR J2322-2650b – podivného kosmického tělesa ve tvaru citronu. Právě tu pozorovali vědci pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba a přiznávají, že nic podobného dosud neviděli.
Vánoční dárek z vesmíru. Astronom Mašek objevil kometu hned po Štědrém dni
U stromečku rozbalil dárky a těšil se na pozorování vánoční oblohy. Tou dobou neměl český astronom Martin Mašek ani tušení, že si pro něj vesmír schovává ještě jedno překvapení: objev komety, o kterém snil už od dětství. „Byl to nádherný a nečekaný vánoční dárek,“ vzpomíná dnes na objekt, který nese jeho jméno.
„Nefoť to, není to v plánu,“ slyšel astronaut z Apolla 8. Přesto stiskl spoušť a změnil pohled lidstva
Nejslavnější fotografie naší planety, která se stala symbolem moderního environmentálního hnutí. Řeč je o snímku Východ Země (Earthrise), pořízeném na Štědrý den roku 1968 posádkou Apolla 8. Neplánovaný záběr „modrého mramoru“ vznášejícího se nad pustým měsíčním obzorem změnil pohled lidstva na vlastní domov a dodnes patří mezi nejsilnější vizuální svědectví, jaké kdy člověk zachytil.
Betlémská hvězda: astronomická záhada, která už dva tisíce let fascinuje svět
Nechybí na žádném vánočním obrazu ani v betlémech. Velká jasná hvězda zářící nad jesličkami patří k nejznámějším křesťanským výjevům a po staletí fascinuje teology, historiky i astronomy. Přesto dodnes nevíme, co přesně měli podle Bible spatřit mudrci z Východu, když se vydali do Betléma.
Závod o Měsíc 2.0: Američané ztrácejí náskok, Čína sází na „božské plavidlo“
Měsíc se znovu stal bojištěm mocností. Po 53 letech od poslední mise Apollo 17 se k němu opět upírá pozornost vesmírných programů. Především dva nesmiřitelní rivalové, USA a Čína, soupeří o to, kdo přistane s lidmi na jeho povrchu jako první – a získá tak nejen prestiž, ale i budoucí dominanci ve vesmíru.
Dala si šlofíka na pohovce, vtom ji zasáhl meteorit. Po bizarním incidentu se o kámen soudila
Pravděpodobnost je jedna k několika milionům, přesto se to stalo. Zatímco Ann Elizabeth Fowlerová Hodgesová v listopadu 1954 podřimovala na pohovce, střechou jejího domu v Alabamě proletěl posel z hlubin vesmíru starý miliardy let. Ann se stala prvním prokazatelným člověkem v historii, kterého zasáhl meteorit. Jenže místo bohatství jí vesmírný pozdrav přinesl jen modřinu, soudní spory a trápení.
Rekordní tlačenice ve vesmíru. Na Mezinárodní stanici kotvilo osm lodí najednou
Navzdory tomu, že se Mezinárodní vesmírná stanice blíží ke konci své mise, je překvapivě vytížená. Na začátku prosince si dokonce připsala nový rekord: poprvé v historii u ní kotvilo hned osm kosmických lodí zároveň. Všechny dokovací porty tak byly plně obsazené, víc vesmírných plavidel se sem nevejde. Stanice se tak proměnila v nejrušnější dopravní uzel lidstva ve vesmíru.
Tisíc „padajících hvězd“ za noc. Víme, kam se vydat, abyste jich viděli co nejvíc
Noc ze soboty na neděli nabídne jeden z nejkrásnějších pohledů na zimní oblohu. Vrcholí meteorický roj Geminid, který se pravidelně řadí mezi vůbec nejintenzivnější každoroční úkazy. Pozorovatelé se mohou těšit na desítky meteorů za hodinu, za celou noc jich může prolétnout až kolem tisícovky. Nejlepší chvíle k pozorování nastanou mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.
Úlovek na cestě k Jupiteru. Sonda Juice zachytila kometu, která se blíží k Zemi
Sonda Juice Evropské kosmické agentury letí k Jupiteru, aby detailně prozkoumala jeho ledové měsíce. Osud jí však do cesty přihrál unikátní vesmírný objekt – aktivní mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Pozoruje ji z jedinečné pozice, daleko od rušivého jasu Země a Slunce, a z úplně jiného úhlu než pozemní dalekohledy. Vědcům tak může přinést cenná data.
U Marsu se něco děje. Výzkumná sonda přerušila kontakt se Zemí, nastalo záhadné ticho
Americká NASA ztratila kontakt s orbitální sondou MAVEN, která jedenáct let kroužila kolem Marsu a patřila k nejdůležitějším zdrojům dat o jeho atmosféře. Záhadné ticho nastalo ve chvíli, kdy se sonda 6. prosince 2025 ocitla za planetou – a po opětovném vynoření se zpoza rudého disku už neodpověděla.