Před půl miliardou let se Země chovala velmi nezvykle a zvláštně – alespoň podle geologických záznamů ukrytých v horninách. Kontinenty jako by tehdy po planetě poskakovaly neobvyklou rychlostí. Nový výzkum vědců z Yaleovy univerzity ale ukázal, že viníkem nebyly pevninské desky, ale samotné magnetické pole Země. To tehdy totiž kolísalo a měnilo se chaotickým a nepředvídatelným způsobem.
Jen dvacet světelných let od Země obíhá planeta, která by mohla změnit náš pohled na vesmír. Skalnatý svět "GJ 251 c" leží v ideální vzdálenosti od své hvězdy – tam, kde by mohla existovat voda, a s ní i život. Astronomové proto věří, že právě tato "superzemě" je dosud nejlepším kandidátem na nalezení života mimo naši planetu.
Platí za jednoho z nejzáhadnějších mezihvězdných návštěvníků vůbec. Kometa 3I/ATLAS, teprve třetí známý mezihvězdný objekt, míří k nejbližšímu bodu své dráhy ke Slunci. Astronomové z celého světa ji sledují s nebývalým zájmem – chová se totiž jinak, než by kometa měla.
I z malé země se dá mířit vysoko. Třeba až ke hvězdám. To dokazuje devětadvacetiletá česká vědkyně Lucie Ráčková z Masarykovy univerzity v Brně, která by jednou ráda letěla do vesmíru. A její přání by nemuselo zůstat nevyslyšeno. Už teď spolupracuje třeba s Evropskou kosmickou agenturou či NASA – a našlápnuto má k velkým věcem.
Astronomové z Carnegieho institutu pro vědu oznámili objev dalšího z takzvaných blízkozemních asteroidů – těles, která krouží tak blízko Slunce, že je téměř nemožné je vůbec zahlédnout. Asteroid s označením 2025 SC79 je ve srovnání s obřím asteroidem Chicxulub, jenž před 66 miliony lety vyhladil dinosaury, relativně malý, ale jeho dopad by měl katastrofální následky na úrovni celého kontinentu.
Na oběžné dráze se chystá první pokus o výrobu saké mimo Zemi. Ačkoli to zní jako marketingový vtípek, japonská vesmírná agentura JAXA ve spolupráci se společnostmi Mitsubishi Heavy Industries a Dassai to myslí vážně. Projektem Dassai Moon chtějí dokázat, že by se tradiční japonský nápoj mohl jednou připravovat třeba i na povrchu Měsíce.
Na obloze se v těchto dnech odehrává neobvyklá podívaná. Nad hlavou nám září rovnou dvě jasné komety. Jednoho z těchto hvězdných návštěvníků dokonce český astrofotograf Petr Horálek zachytil tak, že jeho fotografii zvolila NASA astronomickým snímkem dnešního dne.
Už dnes v noci, tedy z 20. na 21. října, dosáhne meteorický roj Orionidy svého maxima. A vypadá to, že podmínky by pozorovatelům mohly přát. Svým svitem totiž podívanou nebude rušit Měsíc a příznivá je také předpověď počasí. Pokud tedy vyrazíte mimo světla města, čeká vás nádherné kosmické divadlo.
Na večerní obloze bude v následujících dnech možné spatřit jasnější kometu s označením C/2025 A6 Lemmon. Ve druhé polovině října se nejvíce přiblíží k Zemi a dosáhne maximální jasnosti. Na tmavé obloze daleko od měst by ji tak zkušení pozorovatelé mohli vidět i pouhým okem nebo s pomocí malého mysliveckého dalekohledu.
Raketa Starship od SpaceX, která má za sebou úspěšný 11. let, odstartovala v úterý z Texasu, otestovala nové technologie a přistála v Indickém oceánu. Poslední testovací mise před spuštěním vylepšené verze rakety otevírá znovu cestu na Měsíc i na Muskův vytoužený Mars. Závod o vesmírnou budoucnost mezi USA a Čínou se tak posouvá na další úroveň.
Lidé by mohli už do deseti let žít trvale mimo Zemi. Aspoň podle plánů americké vesmírné agentury NASA, která chce do roku 2035 na Měsíci vybudovat plnohodnotnou "vesnici". Ambiciózní projekt nastínil prozatímní šéf NASA Sean Duffy na Mezinárodním leteckém kongresu v australském Sydney.
Vědci přicházejí s novými důkazy, že Enceladus, čtvrtý největší měsíc planety Saturn, by mohl hostit podmínky vhodné pro mimozemský život. Pod ledovou, zdánlivě nehostinnou krustou se nachází oceán s prostředím připomínajícím to, ve kterém se mohly zrodit první organismy na Zemi.
Nad severním Atlantikem se v prosinci 2024 zvedlo moře tak, jak to vědci dosud nikdy neviděli. Satelit SWOT během bouře Eddie zaznamenal průměrné vlny vysoké téměř 20 metrů – to je zhruba výška pařížského Vítězného oblouku. Přepsaly tak dosavadní historické rekordy.
Sociální sítě zaplavily v posledních dnech záběry z Kanady a Spojených států, na kterých křižují noční oblohu ohnivé pruhy světla. Na první pohled vypadají jako roj padajících hvězd, ve skutečnosti jde ale o družice satelitního internetu Starlink, které končí svou okružní cestu kolem Země. V plamenech atmosféry.
Říjen slibuje jednu z nejbohatších astronomických podívaných roku: meteorické roje, superúplněk, jasné planety i dvě komety, které se přiblíží k Zemi. Jedna z nich by přitom mohla zazářit tak, že ji spatříme i bez dalekohledu.
Připomíná to scénu z hollywoodského trháku Armageddon: obrovský balvan řítící se vesmírem a lidstvo, které hledá způsob, jak ho zastavit. Tentokrát ale nejde o film. Vědci, včetně expertů z NASA, přemýšlí, jak zabránit asteroidu 2024 YR4, aby se srazil s Měsícem. Na stole je i varianta zničit ho jadernou zbraní.
V říjnu se vyplatí hledět k obloze. Zavítá k nám totiž vesmírný poutník, kterého naposled viděli naši dávní předkové v raném středověku. A žádný z našich potomků už ho nikdy nespatří. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) k Zemi přilétá jen jednou za zhruba 1350 let – a my zrovna letos můžeme být u toho.
Zemi mohou ohrožovat asteroidy, které pro astronomy zůstávají "neviditelné". Skryté v záři Slunce a sdílející oběžnou dráhu s Venuší totiž unikají našim teleskopům – a přitom mohou docela dobře křížit dráhu Země. Vědci zároveň varují, že některé z nich by při dopadu dokázaly způsobit zkázu srovnatelnou s explozí stovek megatun výbušnin.
Ještě před pár lety se kolektivu spíš stranil. „Jako dítě jsem byl takový sociálně neohrabaný,“ popisuje s úsměvem sedmnáctiletý student Metoděj Svoboda. Dnes stojí na pódiích, školí komunikační dovednosti, přednáší na univerzitních konferencích, vede stovky mladých ve studentské iniciativě. A k tomu se stíhá věnovat vědě, dobrovolnictví, sportu, hudbě i poezii.
Ještě před pár lety to vypadalo, že Slunce vstupuje do dlouhého období klidu. Jeho aktivita od 80. let minulého století postupně slábla, až dosáhla v roce 2008 historicky nejnižších zaznamenaných hodnot moderní éry. Namísto očekávaného útlumu ale přišel překvapivý zvrat. Slunce se probouzí a vědci zatím netuší proč.
