Ruský soud potvrdil verdikt nad opozičním předákem Alexejem Navalným. Ten se k němu odvolal proti podmíněnému odsouzení na pět let za údajné okradení lesnického podniku Kirovles. Navalnyj tak podle ruských zákonů nemůže kandidovat na prezidenta ve volbách v březnu 2018. Hodlá se však odvolat k Evropskému soudu pro lidská práva, což by podle agentury Interfax mohlo být hypotetickou nadějí na kandidaturu.
Neúspěšná prezidentská kandidátka Hillary Clintonová neodmítla osobní odpovědnost za svou prohru, část viny však podle ní má i ruský prezident Vladimir Putin, který se podle tajných služeb snažil kampaň ovlivnit v Trumpův prospěch. "Nebyla to dokonalá kampaň, ale byla jsem na cestě k vítězství, dokud nepřišla kombinace Comeyho dopisu a ruských WikiLeaks," prohlásila někdejší první dáma, kterou většina průzkumů i těsně před volbami odhadovala jako vítězku.
Telefonický rozhovor byl věcný a konstruktivní, uvádí se v oficiální zprávě Kremlu. Bílý dům označil jednání státníků za "velmi dobré".
Ruský opoziční aktivista a politik Alexej Navalnyj má od čtvrtka zelenou tvář. Neznámý muž mu stříkl do obličeje zelenou chemickou látku. Navalnyj z útoku obviňuje ruské bezpečnostní služby. Den poté totiž televizní stanice REN-TV odvysílala záběry, na kterých má útočník záměrně rozmazaný obličej. Podle Navalného je to jasný důkaz, že incident inicioval Kreml. Nyní spolu s lékaři bojuje za to, aby nepřišel o zrak v pravém oku.
Skoro každý druhý Rus by v prezidentských volbách volil Vladimira Putina, ale jen každý stý by hlasoval pro opozičního předáka Alexeje Navalného. Jedno procento hlasů by dostal i ministr obrany Sergej Šojgu. Tři procenta dotázaných se chystaly volit tradiční Putinovy soupeře, vůdce komunistů Gennadije Zjuganova a předáka nacionalistů Vladimira Žirinovského. Vyplývá to z průzkumu nezávislého střediska Levada, o kterém dnes informoval list Kommersant. Skoro polovina Rusů si však není jista, zda k volbám vůbec půjde, poznamenal deník. Jen 22 procent dotázaných si přálo, aby Putina vystřídal v čele Ruska někdo jiný, 64 procent by chtělo ponechat v Kremlu dosavadního prezidenta.
Máme toho dost! Pod tímto heslem organizace kdysi nejbohatšího Rusa a nejznámějšího ruského politického vězně Michaila Chodorkovského Otevřené Rusko uspořádala protestní akci. Na pochodu centrem města, s plánovanou účastí deset tisíc lidí, se organizátoři a státní orgány nedohodli. Chodorkovského stoupenci se proto rozhodli vyjádřit nesouhlas s prezidentem Vladimirem Putinem a jeho režimem alternativním způsobem: prostřednictvím dopisů osobně adresovaných hlavě ruského státu. Podle údajů ruského ministerstva vnitra přišlo k podatelně 250 lidí, organizátoři akce hovoří o tisícovce. Skutečný počet bude zřejmě někde uprostřed.
Ruská generální prokuratura označila opoziční hnutí Otevřené Rusko za nežádoucí a zakázala jeho činnost. Hnutí, které v exilu založil odpůrce Kremlu Michail Chodorkovskij, se právě chystalo na víkendové demonstrace proti režimu a prezidentovi Vladimiru Putinovi. Na základě rozhodnutí Moskvy ale organizace nesmí v Rusku vykonávat žádnou činnost - včetně nakládání s majetkem.
Pětačtyřicet procent Rusů by podpořilo odvolání Dmitrije Medveděva z funkce premiéra. Vyplývá to z průzkumu nestátní sociologické agentury Levada. Pravidelné průzkumy ukazují, že důvěra lidí k premiérovi v letošním roce klesá. Vyčítají mu prý špatné výsledky vnitřní politiky. Letos v dubnu plnou důvěru Medveděvovi vyjádřila pouhá tři procenta Rusů, loni v květnu to přitom bylo 14 procent. Výsledky průzkumu se podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova bude zabývat i prezident Vladimir Putin, je prý ale potřeba dalšího šetření. Peskov dodal, že ekonomická situace země je obtížná a vláda nese těžké břemeno. Sám Medveděv výsledky průzkumu nepovažuje za důležité.
Českému prezidentovi zjevně nestačí objímání s Putinem a panem Si, stojí o uznání na Západě, v Americe.
Ruský prezident Vladimir Putin nepřímo kritizoval opozičního vůdce Alexeje Navalného a jeho snahy bojovat proti korupci v Rusku. Putin na setkání s členy ruského parlamentu řekl, že je potřeba rozlišovat mezi těmi, kteří využívají toto téma pro vlastní politickou reklamu, a těmi, kdo skutečně brojí proti korupci. Informovala o tom agentura RIA Novosti. "Viděli jsme to při arabském jaru, a k čemu to vedlo. Vidíme to na Ukrajině, kde jedním z hesel státního převratu byl právě boj s korupcí. Čím ale skončil? Její mnohonásobným růstem," řekl Putin. Mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov přitom uvedl, že Kreml vidí v boji s korupcí pokrok. "V tomto hledu jsme ušli velký kus cesty," řekl Peskov.
Agentura Reuters získala od nejmenovaných tří současných a čtyř bývalých amerických činitelů informace o plánu ruské vládní instituce kontrolované prezidentem Vladimirem Putinem na ovlivnění prezidentských voleb v USA. Dva důvěrné dokumenty z moskevského Ústavu pro strategická studia obsahují detaily o konkrétní propagandistické kampani ve prospěch Donalda Trumpa i úvahy o podkopání důvěryhodnosti volebního systému v očích Američanů. Putin v minulosti opakovaně popřel, že by Rusko jakýmkoli způsobem do voleb amerického prezidenta zasahovalo.
Moskva se ohradila proti tomu, že Facebook nezablokoval falešné české a slovenské profily, které se vydávají za stránky ruských ambasád. Ministerstvo zahraničí je označilo za matoucí, lživé a považuje je za součást informačního útoku na Rusko. Podle Moskvy administrátoři Facebooku na ruské stížnosti reagovali tak, že falešné účty ponechali, zatímco skutečný profil ruské ambasády na Slovensku zablokovali.
Ruský prezident Vladimir Putin blahopřál svému tureckému partnerovi Recepu Tayyipu Erdoganovi k výsledku referenda o zásadní ústavní změně v Turecku. V telefonickém rozhovoru diskutovali rovněž o vzájemných vztazích a syrském konfliktu. Telefonát potvrdil ruským novinářům bez dalších podrobností mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle tureckých zdrojů citovaných agenturou Reuters si oba státníci vyměnili názory na možnost urychlení normalizace vzájemných vztahů, které předloni narušilo sestřelení ruského bojového letounu nad syrsko-tureckou hranicí. Kreml referendum v Turecku nijak veřejně nekomentoval. Peskov minulý týden hlasování označil za vnitřní záležitost Turecka.
Alexej Navalnyj v úterý oznámil, že překonal hranici 300 000 podpisů ve více než 40 ruských regionech a splňuje tak podmínku nutnou k nominaci na prezidentského kandidáta. Na webu opozičníího lídra se zaregistrovalo 335 782 lidí.
Syrský prezident Bašár Asad řekl ve čtvrtečním rozhovoru pro agenturu AFP, že žádné chemické zbraně nemá a odmítá vinu za nedávný incident v syrském městě Chán Šajchún, ovládaném rebely. Po chemickém útoku tam zahynulo nejméně 87 lidí. Prezidenta Asada v jeho postoji podpořili i jeho nejvlivnější vojenští spojenci Rusové. Nepřímých důkazů, že v Chán Šajchúnu útočila Asadova letadla ale přibývá. Američané navíc tvrdí, že mají z inkriminovaného útoku odposlechy syrských vojáků. Přinášíme přehledné shrnutí nejdůležitějších faktů v otázkách a odpovědích.
V prezidentské kampani a ještě i po vítězství ve volbách sliboval Donald Trump radikální rozchod s dosavadní zahraniční politikou USA. Chválil ruského prezidenta Putina, zpochybnil NATO, vyhlašoval tržní válku Číně a odchod syrského prezidenta Asada považoval za podružný. Během posledního týdne ale nezůstal z Trumpových slibů kámen na kameni. Raketový útok na leteckou základnu Bašára Asada byl pouhým symbolem velkého obratu, který nový americký prezident udělal v řadě dalších otázek.
Americký ministr zahraničí Rex Tillerson v Moskvě jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a se šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem. Schůzky proběhly za dramatického propadu původních nadějí na zlepšení americko-ruských vztahů. Američané chtějí, aby Rusko v Sýrii přestalo podporovat Bašára Asada, který je podle nich zodpovědný za útok chemickými zbraněmi, při kterém minulý týden v Sýrii zahynulo až 90 civilistů. Moskva tvrdí, že USA nemají žádné důkazy, a následný americký raketový útok na syrskou vojenskou základnu považuje za porušení mezinárodního práva. Tillersonova jednání žádný pozitivní průlom nepřinesla.
Do Moskvy poprvé ve funkci přiletěl ministr zahraničí USA Rex Tillerson. Setká se zde se svým protějškem Sergejem Lavrovem a možná také prezidentem Vladimirem Putinem. Složitá jednání se očekávají hlavně o Sýrii, kde Moskva stojí za svým spojencem v Damašku. Vyjednávat budou obě strany také o situaci v KLDR.
Nový americký ministr zahraničí Rex Tillerson zamířil poprvé do Moskvy a hned je z toho ostře sledovaná událost. Nedávný americký raketový útok na syrský režim Bašára Asada vymazal jakékoli naděje na případný reset americko-ruských vztahů. Podle Kremlu, který Asada dlouhodobě podporuje, byl americký zásah "aktem agrese proti suverénní zemi". Tillerson, který měl dříve velmi dobré vztahy s ruským prezidentem Putinem, zase přivezl do Moskvy jasný vzkaz zemí skupiny G7: Pokud neskončí vaše podpora Asadovi, přitvrdíme.
Páteční raketový útok USA na leteckou základnu v Sýrii překročil červenou linii. V prohlášení to uvedlo společné vojenské koordinační středisko ruských, íránských a spojeneckých milicí podporujících syrský režim Bašára Asada. Středisko také upozornilo, že se ani přes americký nálet nenechá odradit od osvobození Sýrie.
