Paul Manafort, bývalý šéf Trumpovy volební kampaně, se dobrovolně přihlásil k výslechu v kongresovém výboru pro tajné služby. Výbor vyšetřuje vazby Trumpova štábu s Moskvou. Právě Manafort čelí obvinění, že byl během kampaně v kontaktu s Rusy a že dostával peníze od bývalého proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janokovyče. Odstoupil tehdy kvůli tomu ze své funkce.
Především kvůli sobě a své demokracii by Amerika měla vědět, jakou roli sehrálo Rusko v loňské prezidentské kampani. Prezident Trump popírá, že kontakty jeho týmu s Rusy mohly a měly ovlivnit výsledek voleb. Je na Kongresu, který dohlíží na tajné služby, aby vedl nezávislé vyšetřování. Místo toho však zatím sledujeme politický boj, vedený ze stranických zákopů.
Šest ruských vojáků a šest ozbrojenců zemřelo při pokusu o útok na jednotku ruských bezpečnostních sil v Čečensku na severním Kavkaze, sdělila agentura TASS. K útoku se poté přihlásil Islámský stát. Přestřelka u vjezdu do kasáren se odehrála mezi druhou a třetí hodinou ranní a podle ruského Národního protiteroristického výboru (NAK) u sebe útočníci měli palné zbraně a falešné pásy s výbušninami. Všichni ozbrojenci byli zlikvidováni. Na straně ruské národní gardy je také blíže neupřesněný počet zraněných.
Pozorovatelé hovoří o dvou hlavních verzích vraždy v centru ukrajinské metropole. Podle jedné šlo o vyřizování si účtů ze strany obchodních partnerů, kteří se cítili být Voroněnkovem podvedeni. Druhá verze počítá, že šlo o pomstu ruských silových složek za jeho výroky, které v jejich očích představovaly "zradu profese". Denis Voroněnkov v minulosti pracoval také pro ruskou Federální službu pro kontrolu narkotik, která se dostala do konfliktu s tajnou službou FSB.
Ruský parlament schválil kontroverzní zákon, který od daní osvobodí podnikatele, kteří vlastní majetek v zahraničí a dotýkají se jich sankce vůči Rusku. Jedná se však pouze o ty podnikatele, kteří mají blízký vztah s prezidentem Vladimirem Putinem. Podle ruského listu Kommersant je novela zákona součástí plánu Moskvy přimět ruský kapitál k návratu z daňových rájů zpět do Ruska.
Neznámý útočník nastříkal do tváře předního ruského opozičního politika Alexeje Navalného zelenou tekutinu. K incidentu došlo v sibiřském městě Barnaul. Šlo naštěstí o obyčejné antiseptikum, které ale vydrží na kůži několik dní. Kritik prezidenta Vladimira Putina cestuje po Rusku a otevírá pobočky pro svoji prezidentskou kampaň v roce 2018. Navalného odsoudili za podvod a nesmí podle zákona kandidovat. Jeho příznivci ale tvrdí, že obvinění jsou politicky motivovaná.
Šéf FBI James Comey v pondělí v Kongresu vypovídá o kontaktech týmu Donalda Trumpa s Rusy v loňské prezidentské kampani. Americké zpravodajské služby už v lednu uvedly, že Rusko se kampaň snažilo ovlivnit ve prospěch Trumpa. Zásadní otázka teď zní, zda o tom Trumpův tým věděl, nebo s Rusy dokonce spolupracoval. Sám Trump naopak tvrdí, že jeho předchůdce Barack Obama nechal loni odposlouchávat jeho volební štáb v newyorské Trump Tower. K tomu ale FBI pravděpodobně žádné důkazy mít nebude.
Německá kancléřka Angela Merkelová přijede na očekávanou návštěvu Moskvy 2. května. Podle agentury TASS to ve čtvrtek řekl ruský prezident Vladimir Putin při setkání s bavorským premiérem Horstem Seehoferem v Kremlu. "Předejte spolkové kancléřce přání všeho nejlepšího. Očekáváme paní Merkelovou na návštěvě 2. května," řekl Putin Seehoferovi, který je rovněž předsedou bavorské Křesťanskosociální unie (CSU). Ta je sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU) šéfky německé vlády. Očekává se, že k hlavním tématům setkání Putina a Merkelové bude patřit situace na východě Ukrajiny a sankce uvalené na Rusko kvůli anexi Krymu.
Bývalý ukrajinský prezident byl obžalován z vlastizrady. Podle vrchního zástupce mají pro to vyšetřovatelé dostatek důkazů. Janukovyč měl podle žalobců na jaře roku 2014 požádat Rusko o vojenskou pomoc, aby potlačilo prozápadní povstání v Kyjevě. Exprezident, který se v současné době ukrývá v Rusku, je sice ochoten v kauze vlastizrady vypovídat, nikoliv ale na území Ukrajiny. Soud s Janukovyčem se však uskuteční i v jeho nepřítomnosti.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o připojení části vojenských jednotek odštěpenecké Jižní Osetie k ruské armádě. Ten už v pondělí schválila vláda. Informovala o tom agentura TASS. Putin pověřil ruského ministra obrany Sergeje Šojgua jednáním s Jižní Osetií o připojení vojenských jednotek. Smlouva bude součástí dohody o spolupráci a integraci z března 2015. Vojáci z Jižní Osetie budou dobrovolně sloužit na ruských základnách na základě smlouvy, kterou podepíšou s ruskou armádou. Jižní Osetie se spolu s Abcházií za ruské pomoci odtrhla od Gruzie. Jejich nezávislost kromě Ruska a několika zemí Latinské Ameriky a Tichomoří nikdo neuznává.
Přesně pochopíte, jak ruský režim funguje, jak je omezující, diktátorský, manipulující, nesnese svobodný umělecký projev. Ta obří moc se bojí.
Oksana Sevastidiová z jihoruského letoviska Soči by loni odsouzená na sedm let do vězení za krátkou textovou zprávu odeslanou před lety do Gruzie. Tento týden ji omilostnil ruský prezident, v neděli ráno vyšla na svobodu. "Oksana právě vyšla z věznice," řekl advokát Jevgenij Smirnov agentuře Interfax. Již dříve uvedl, že jeho klientka, která se považuje za zcela nevinnou, se hodlá domáhat úplného zrušení odsuzujícího rozsudku u nejvyššího soudu. Ten by se měl případem zabývat příští týden.
Přestože se americký prezident Donald Trump dosud na adresu německé kancléřky vyjadřoval spíše negativně, chce se příští týden při její návštěvě dozvědět více o jejích názorech. Zajímá ho především, jak by Spojené státy mohly pomoci s řešením konfliktu na Ukrajině či jak vycházet s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. "Očekávám, že půjde o velmi pozitivní, srdečnou schůzku," citovala Reuters jednoho z nejmenovaných představitelů.
Ruská politika prezidenta Donalda Trumpa je podle amerických médií nevyzpytatelná. Během předvolební kampaně byl k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nebývale vstřícný a prohlašoval, že se spolu "dokážou dohodnout". Po svém nástupu do Bílého domu ale vybírá Trump do důležitých pozic, které budou formoval americkou politiku vůči Rusku osobnosti velmi kritické vůči Kremlu.
Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek v Kremlu sešel se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem k jednání o Sýrii. Před začátkem schůzky šéf Kremlu chválil efektivní a těsné kontakty, které podle něj navázaly turecké a ruské vojenské a speciální síly. Setkání je dalším krokem v normalizaci vztahů mezi Moskvou a Ankarou po krizové pauze zaviněné sestřelením ruského bojového letadla na turecko-syrských hranicích v roce 2015 a loňské vraždě ruského velvyslance v Ankaře. Podle ruského tisku mají oba prezidenti v plánu posoudit i citlivou otázku kurdských milicí v Sýrii, která Moskvu a Ankaru rozděluje.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě prohlásil, že Izrael bude proti jakékoliv dohodě, která by umožnila Íránu nebo jeho spojencům vojensky působit na území Sýrie. Jinak se proti dohodě se Sýrií stavět nebude. Írán je stejně jako Rusko spojencem režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Moskva Teheránu dodává zbraně a podle ruských zdrojů nehodlá ani váhat s využitím íránských letišť při bombardování cílů v Sýrii.
Společným cílem Ruska a Německa je plně normalizovat vzájemné vztahy, veškeré existující problémy pak budou vyřešeny. V úvodu jednání s německým ministrem zahraničí Sigmarem Gabrielem to ve čtvrtek v Moskvě řekl ruský prezident Vladimir Putin. Pozval k návštěvě Moskvy německou kancléřku Angelu Merkelovou a prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. "Víme, v jakém vztahu naše vzájemné vztahy jsou," podotkl ruský prezident. "Naším společným úkolem je plně styky normalizovat. Všechny problémy, na které narážíme, pak budou vyřešeny," zdůraznil. Vztahy Moskvy a Berlína zkomplikovala v posledních třech letech zejména ukrajinská krize, v níž vláda kancléřky Merkelové stojí pevně na straně Ukrajiny.
Kontroverzní server WikiLeaks zveřejnil tento týden údajné vnitřní dokumenty CIA o metodách a postupech kybernetické špionáže zpravodajské agentury. Dokumenty, jejichž pravost zatím experti ověřují, obsahují i informace o programu, kterým CIA dokáže maskovat vlastní kybernetické útoky na cíle v USA i v zahraničí a vydávat je za akce jiných, třetích hráčů. "Ruská stopa" v americké prezidentské kampani 2016, kterou v rámci amerických tajných služeb šetří i CIA a která může být pro prezidenta Donalda Trumpa potenciálně zničující, tím může být zpochybněna.
Ruská banka Sberbank začala obsluhovat klienty s pasy neuznaných států Doněcké a Luhanské lidové republiky. Ukrajinská národní banka už oznámila, že v případě, že se informace potvrdí, požádá ukrajinskou Radu národní bezpečnosti a obrany o uvalení sankcí na Sberbank. Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov obvinil banku z porušování mezinárodního práva a podpory nezákonných východoukrajinských režimů. Žádá, aby pobočky ruské banky na Ukrajině byly zavřeny.
Rusové budou příští rok volit prezidenta nejspíše 18. března. Termín by tak vycházel na výročí anexe ukrajinského poloostrova Krymu. Tento návrh v úterý podpořil šéf dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin. "Je to neděle a je to den, na který mohou být vyhlášeny volby v souladu s našimi zákony. A je velmi dobře, že se tento den shoduje s významným svátkem, který slavíme již několik let," řekl Volodin. Návrh posoudí ještě příslušný výbor a následně sněmovna. Pokud by zůstala v platnosti dosavadní pravidla, Rusové by volili o první březnové neděli, podobně jako v roce 2012. Nový termín ale připadá na třetí neděli v měsíci. Hlavním favoritem voleb je dosavadní prezident Vladimir Putin.
