Úřad Donalda Trumpa požádal americký Kongres, aby přezkoumal údajné zneužití moci Barackem Obamou. Ten měl podle prohlášení Bílého domu nechat odposlouchávat nynější amerického prezidenta během loňské volební kampaně. Bílý dům své tvrzení nijak nepodložil. Obamův mluvčí nařčení odmítá s tím, že žádný prezident nemůže osobně nařídit odposlech.
Ruský velvyslanec Sergej Kisljak ve Washingtonu způsobuje Donaldu Trumpovi nezamýšlené problémy. Kvůli tomu, že jednal s politiky z jeho okolí. Kisljak jako náměstek ministra zahraničí jednal před lety v Praze o radaru. "Působil na mě jako naprostý profesionál. Debata s ním byla otevřená. Nepochybuji, že měl blízko k ruským zpravodajským službám," řekl Aktuálně.cz Tomáš Pojar, tehdejší náměstek českého ministra zahraničí.
Lidé z okolí amerického prezidenta Donalda Trumpa udržovali v loňské kampani kontakty s Rusy. Teď tyto vztahy podrážejí Bílý dům. Po bezpečnostním poradci prezidenta Michaelu Flynnovi, který už musel odstoupit, volají demokraté po rezignaci ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse. Ten si během schvalovacího slyšení v Senátu, kde mluvil pod přísahou, "nevzpomněl", že se během kampaně setkal s ruským velvyslancem ve Washingtonu.
Město Palmýra je pod kontrolou syrské armády, která vytlačila teroristy z Islámského státu. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Armáda prezidenta Bašára Asada podle agentury Reuters už ve středu obsadila citadelu. V Sýrii se bojuje také východně od města Aleppo a v Dajr az-Zauru, kde vláda kontroluje enklávu, zatímco ostatní území má stále v rukou IS.
Ruský vládce ale zároveň opakovaně odmítl, že by podvody se zneužíváním zakázaných látek kontroloval a řídil stát.
Projev v Kongresu byl Trumpovým prvním vystoupením, kdy šlo uvěřit, že posloucháme amerického prezidenta.
Nehledě na vyhrocené spory mezi Ukrajinou a Ruskem zůstávají prezidenti Petro Porošenko a Vladimir Putin v kontaktu a od začátku roku si čtyřikrát telefonovali. Uvedl to na svém webu list Kommersant s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů na obou stranách. "Předposlední telefonát se odehrál 11. února, den po návštěvě slovinského prezidenta Boruta Pahora v Moskvě. Poslední rozhovor se uskutečnil 21. února z ukrajinské iniciativy a trval asi 20 minut," napsal Kommersant. "Tyto kontakty se z pochopitelných důvodů nerozhlašují. Kdyby se o nich pravidelně informovalo, kritici ukrajinského prezidenta by dostali další důvod k obviňování (Porošenka) ze 'spiknutí s agresorem," dodal ruský list.
Finský soud uzavřel aféru, ve kterém čelili tři policisté obvinění z nedbalosti kvůli tomu, že se ve finském policejním seznamu osob napojených na organizovaný zločin před časem objevil ruský prezident Vladimir Putin. Dva policisté byli obvinění zbaveni již před časem, v úterý soud zprostil viny i posledního obviněného. Podle helsinského soudu sice jeden z náčelníků finské policie odpovídal za seznam, ale sám Putina do databáze nezanesl. Totožnost člověka, který to skutečně udělal, ale nebyla nikdy odhalena.
Podle slovenského reportéra Mirka Tódy pokračuje válka ve východoukrajinském Donbasu dál, navzdory oficiálnímu příměří mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci. Na ukrajinské městečko Avdějevka přímo na frontové linii, které Tóda společně s fotografem Vladimírem Šimíčkem nedávno navštívili, dopadají denně rakety z území kontrolovaného proruskými separatisty. V nejostřelovanějším městě Donbasu i přesto lidé často víc věří propagandě ruské televize než vlastním očím. Nabízíme první část původní reportáže reportéra a fotografa Denníku N.
Někdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který během tzv. Euromajdanu na Ukrajině uprchl ze země do Ruska, se při jeho třetím výročí znovu vrátil k tehdejším událostem v Kyjevě. V rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel tvrdí, že ví, kdo na tamní protestující poslal odstřelovače, kteří 20. února 2014 zabili v centru Kyjeva minimálně 50 lidí. Jejich identitu ale odmítá prozradit. Ukrajinské úřady přitom Janukovyče obviňují, že za tragickou smrtí desítek lidí i řadou dalších zločinů stál právě on. To exprezident opakovaně odmítl.
Rakouský soud povolil tento týden vydání zadrženého ukrajinského oligarchy Dmytra Firtaše do USA. Vlivný podnikatel tam čelí obvinění z poskytnutí mnohamilionových úplatků politikům v Indii ve snaze získat licenci pro obří důlní projekt. Konečné slovo ve Firtašově vydání bude mít ještě rakouské ministerstvo spravedlnosti. Případný přesun oligarchy do Spojených států ale může ohrozit nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Firtaš totiž úzce spolupracoval s jeho někdejším poradcem Paulem Manafortem. A může mít k dispozici řadu dalších výbušných informací - o Trumpovi i politicích v Rusku nebo na Ukrajině.
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa kapacita americké jaderné výzbroje zaostává a arzenál USA je třeba vybudovat tak, aby byl "nejlepší ze všech". Zároveň obvinil Rusko, že rozmisťováním raket s plochou dráhou letu porušuje odzbrojovací smlouvy. Trump ve čtvrtek v rozhovoru pro agenturu Reuters také zopakoval své výhrady vůči smlouvě o omezení strategických jaderných zbraní, kterou USA a Rusko uzavřely v roce 2010 během summitu Baracka Obamy a tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze. Trump smlouvu označil za jednostrannou. "Je to jen další špatná dohoda, kterou tato země dojednala. My začneme dojednávat dobré dohody," řekl prezident.
Podle americké televize si šéf Kremlu Vladimir Putin nechává sestavit psychologický profil amerického prezidenta Donalda Trumpa. Profil sestavují bývalí ruští diplomaté spolu s prezidentskými poradci. Dospěli prý k názoru, že Trump zatím nepochopil, kdo proti němu v Kremlu stojí. Psychologický profil má mít Putin k dispozici pro své první setkání s americkým prezidentem, jehož datum zatím nebylo oznámeno.
Někteří ruští odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 dodnes mluví o masivní vlně sovětské propagandy, která se je tehdy snažila ovlivnit. Mluvila o kontrarevoluci v Praze i o naivních Češích a Slovácích, podléhajících propagandě Západu. K současné politice Kremlu na Ukrajině, která některými prvky propagandy události v ČSSR silně připomíná, jsou ale tito lidé daleko smířlivější. "Náš prezident pozvedl prestiž Ruska na novou úroveň. V devadesátých letech minulého století bylo Rusko velmi špatně vnímáno," říká dnes bývalý výsadkář Boris Šmeljov, který se v roce 1968 účastnil invaze do Československa. A později se za ni veřejně omluvil.
Americký viceprezident Mike Pence ujišťoval v Bruselu evropské státy, že USA chtějí s Evropou dál spolupracovat. Jako jeden z důležitých bodů zmínil bezpečnost. S EU by Spojené státy měly podle něj bojovat s islámským terorismem a například sdílet informace tajných služeb. Pence zároveň prohlásil, že USA trvají na suverenitě evropských států. Zároveň chce ale Donald Trump najít novou "společnou půdu" ve vztazích s Ruskem.
Americký prezident Donald Trump dorazí do Evropy osobně až v květnu. Zástupci jeho administrativy se o víkendu snažili na starém kontinentu rozehnat těžké pochyby spojenců o nové americké zahraniční politice. "Přináším vám, jménem prezidenta Trumpa, ujištění: Spojené státy silně podporují NATO, jejich závazek transatlantické alianci je neochvějný," prohlásil americký viceprezident Mike Pence v sobotu na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Evropané se ale marně dohadují, komu Trump v Bílém domě víc naslouchá. Zda Pencemu a ministrům své vlády, nebo poradcům Steve Bannonovi a Jaredu Kushnerovi, kteří často razí jiné názory.
Rusko bude považovat za platné dokumenty vydané separatistickými úřady v samozvaných republikách na východě Ukrajiny. Vyplývá to z dekretu Vladimira Putina. "Průkazy totožnosti, doklady o dosaženém vzdělání, rodné, oddací a úmrtní listy (…) vydané stávajícími úřady ve zmíněných oblastech jsou v Rusku uznávány jako platné," píše se v něm. Výnos tak zlegalizuje v Rusku doklady vydané v samozvané Doněcké i Luhanské lidové republiky. Občané těchto republik mohou také cestovat do Ruska bez víz.
Ruští IT odborníci, kteří se v minulosti zabývali vyšetřováním počítačové kriminality na internetu a spolupracovali přitom s kolegy v USA i jinde ve světě, mají strach. Po nedávné vlně zatýkání v Moskvě není jasné, kdo z nich může přijít na řadu taky. Tamní úřady opakovaně mluví o zradě státních zájmů. A jejich pozornost se zaměřuje na informace, které ruští IT experti v minulosti sdíleli se západními kolegy kvůli bezpečnosti na síti.
Liberální demokracie je v ohrožení populisty. Trump by neměl vítat rozpad Evropské unie a ustupovat Rusku. Tato varování stojí v dokumentu vydaném u příležitosti Mnichovské bezpečnostní konference. Představit Trumpovu vizi zahraniční politiky přijede viceprezident Mike Pence.
Před rokem obnovená organizace Znanije utratila 35 milionů rublů na tvorbu přednášek, které mají podporovat vlastenectví. Pojednávají například o tom, jak se Američané snaží pokořit Rusko. Zatímco v dobách Sovětského svazu se tento "vuml" soustřeďoval na přednášky pro pracující, dnes je cílovou skupinou mládež. Vlastenectví je v Rusku na vzestupu. Podle sociologů nejvíce Rusů za posledních deset let cítí hrdost na svou zemi.
