Přepravu po železniční trati na mostě mezi Ruskem a anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym v pondělí osobně zahájil prezident Vladimir Putin. Při této příležitosti usedl do kabiny strojvedoucího ve spoji se třemi vagony vypraveném z krymského přístavu Kerč do nádraží Taman, uvedla televize Rossija 24.
Poblíž moskevského ústředí ruské tajné služby FSB večer střílel neznámý útočník s kalašnikovem, který nejméně jednoho člověka zabil a pět dalších zranil. Informovala o tom kontrarozvědka a ministerstvo zdravotnictví. Příslušníci bezpečnostních složek muže zabili.
Ruská antidopingová agentura (RUSADA) se podle očekávání odvolá proti trestu Světové antidopingové agentury (WADA), která vyloučila Rusko na čtyři roky z vrcholných sportovních akcí. Kauzu tak posoudí sportovní arbitrážní soud (CAS) v Lausanne.
Vladimir Putin ve čtvrtek vyzval Kyjev k přímému jednání s proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Ruský prezident to považuje za cestu k řešení konfliktu, který si od jara 2014 vyžádal na 13 000 životů. Při tiskové konferenci trvající skoro čtyři a půl hodiny přitom Putin znovu popřel, že by separatistům k ovládnutí části ruskojazyčného Donbasu pomáhala ruská vojska.
Turecko sklidilo velkou kritiku za ofenzívu proti Kurdům na severu Sýrie. Prezident Recep Erdogan se ale už zmiňuje o možnosti vyslání vojáků do další země.
Stoupající veřejná obliba české vnitřní tajné služby BIS má i další význam. Politici výzkumy a oblíbenost pečlivě sledují, orientují se podle nich, „věří“ na ně. Ředitel Koudelka, jehož by se Miloš Zeman a Rusové strašně rádi zbavili, je tou náklonností masy lidí do jisté míry chráněn.
Pondělní summit v Paříži se sice konal kvůli Ukrajině a první schůzce jejího prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Válku na Donbasu a řešení sporů o dodávky ruského plynu přes Ukrajinu ale zastínilo jiné téma. Diplomatický konflikt mezi Moskvou a Berlínem.
Ruský prezident Vladimir Putin považuje trest pro ruský sport, který v pondělí vynesla Světová antidopingová agentura (WADA), za porušení olympijské charty.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Vladimir Zelenskyj se v pondělí poprvé setkali k bilaterálnímu jednání. Svou schůzku na okraj summitu Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie o řešení konfliktu na východě Ukrajiny označili za pozitivní.
Dvě polonahé aktivistky způsobily rozruch u sídla francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který odpoledne hostí summit "normandské čtyřky" ohledně konfliktu na východě Ukrajiny.
V neděli uplynulo přesně osm let od sestřelení letu MH17 malajských aerolinek nad východní Ukrajinou v létě 2014. Zasáhla ho raketa protiletadlového systému BUK, zemřelo všech 298 osob na palubě. Stopy mezinárodního vyšetřování vedou k ruské armádě a do nejvyšších pater Kremlu.
Jednání s Ruskem je vyčerpávající, zdlouhavé a nemá jistý výsledek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinská ombudsmanka Ljudmila Denisovová, která má na starosti vyjednávání o výměně vězňů mezi Moskvou a Kyjevem. V září dovedla do úspěšného konce rozhovory o návratu Oleha Sencova a dalších vězňů včetně námořníků zadržených Rusy v Kerčském průlivu.
Městská část Praha-Řeporyje nehodlá diskutovat s Ruskem o svém záměru vybudovat pomník vlasovcům. Starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) tak reagoval na pondělní protest ruského velvyslanectví v Praze, podle kterého by pomník byl porušením mezinárodních závazků Česka vyplývajících z úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů. Podle Novotného si Řeporyje vlasovce pamatují jako zachránce.
Zatímco ve Washingtonu se demokraté a republikáni sebestředně politicky řežou, Putin se těší, že příště si Ukrajina jalovičku koupí u něho.
Ruského opozičního politika Vladimira Kara-Mruzu poslal soud na 25 let do vězení za vlastizradu a hanobení ruské armády. Nabízíme vám rozhovor, který Kara-Murza poskytl Aktuálně.cz v listopadu 2019.
Ocenění za hájení svobody, demokracie a lidských práv, která každoročně uděluje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), letos získalo pět osobností. Patřili mezi ně ruský novinář Vladimir Kara-Murza, romský aktivista Čeněk Růžička nebo účastník odboje proti nacismu i komunismu František Wiendl.
Státy východní Evropy mohou za několik let začít uvažovat o odchodu z Evropské unie. V projevu na investičním fóru v Moskvě to ve středu řekl ruský prezident Vladimir Putin. Stane se to podle něj kolem roku 2028, až se z nynějších příjemců peněz z unijní pokladny některé z nich stanou plátci.
Americký prezident Donald Trump zvažuje, že se příští rok v květnu v Moskvě zúčastní oslav 75. výročí vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem. Trump to podle agentury Reuters řekl v pátek novinářům.
