Rusové po celé zemi se v neděli vydávají k volebním urnám, aby si zvolili své místní zástupce. Hlavní pozornost se přitom soustředí na Moskvu, a to kvůli bouřlivé kampani, kterou poznamenalo vyloučení mnoha opozičních kandidátů kvůli formálním záminkám, mohutné demonstrace i soudní represe proti demonstrantům, největší za téměř deset let.
Soud v Kyjevě ve čtvrtek propustil na kauci Volodymyra Cemacha, který je podezřelý z podílu na sestřelení malajsijského boeingu nad východní Ukrajinou z roku 2014. Informovala o tom agentura Reuters. Skupina ukrajinských poslanců vyzvala prezidenta Volodymyra Zelenského, aby Cemacha nevydával do Ruska. Podle agentury Interfax byl ale už do seznamu osob připravených k výměně zařazen.
Ani po týdnech od výbuchu na severu Ruska, po kterém se v oblasti poblíž města Severodvinsk šestnáctkrát zvýšila radioaktivita, nejsou známé podrobnosti havárie. Rusové tvrdí, že nehoda souvisí s vývojem nových zbraní schopných pronikat protiraketovou obranou. Podle některých analýz mohlo jít o střelu Burevestnik s jaderně náporovým motorem, o níž prezident Vladimir Putin nedávno prohlásil, že bude mít prakticky neomezený dolet a nebude zachytitelná radary. Mohlo by se ale rovněž jednat o raketový jaderně termální motor. Jeho výhody a nevýhody popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jaroslav Kousal, expert na kosmickou techniku z pražského ČVUT.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina popřel informace německých médií, podle nichž byla Moskva zapojena do páteční vraždy gruzínského občana v Berlíně, informovala agentura AP. Podle deníku Der Tagesspiegel může mít atentát dopad na německo-ruské vztahy.
Před americkými prezidentským volbami v roce 2020 se zdá být postavení Donalda Trumpa na špici Republikánské strany neotřesitelné. V průzkumech souhlasí s jeho politikou v průměru 85 procent republikánských voličů a Trump láme historické rekordy v nasbíraných financích na kampaň. Přesto se mezi republikány objevili vyzyvatelé, kteří věří, že by mohli Trumpovu obhajobu Bílého domu zkomplikovat, nebo dokonce překazit.
Ruský prezident Vladimir Putin na poradě bezpečnostní rady státu nařídil ministerstvům obrany a zahraničí a dalším úřadům, aby posoudily úroveň ohrožení země po nedělním testu americké střely s plochou dráhou letu a připravily "symetrickou odpověď". Vyplývá to z Putinova vystoupení zveřejněného na internetové stránce Kremlu.
Už čtyři stanice měřící radiaci v Rusku přestaly předávat údaje do vídeňského sídla mezinárodní Organizace pro kontrolu úplného zákazu jaderných zkoušek (CTBTO). Uvedla to podle agentury Interfax sama CTBTO, podle které se stanice odpojily po nepovedeném testu ruské rakety s radioizotopovým zdrojem energie na střelnici u ruského města Severodvinsk.
Písničkář Tomáš Klus se na svém facebookovém profilu opřel do jednoho ze svých hudebních vzorů Jaromíra Nohavici. V rozsáhlém příspěvku ostravskému bardovi vytkl předlistopadovou spolupráci s komunistickou Státní bezpečností, ale i nedávné fotografování s politikem Tomiem Okamurou a převzetí vyznamenání od ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ruský prezident Vladimir Putin před setkáním se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem podpořil "normandský formát" jednání o konfliktu na Ukrajině. Podle agentury Reuters uvedl, že k němu nevidí alternativu. Oživení rozhovorů v rámci tzv. normandské skupiny, kterou tvoří Rusko, Ukrajina, Francie a Německo, prosazuje Macron společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéf Elysejského paláce doufá, že na summit dojde v nejbližších týdnech.
Přesně 20 let v pátek uplynulo od chvíle, kdy se nynější ruský prezident Vladimir Putin dostal k moci. 16. srpna 1999 Státní duma schválila jeho jmenování předsedou vlády. Dnes je Vladimir Putin symbolem novodobého Ruska a s hrstkou svých nejbližších spolupracovníků téměř neomezeným pánem této země. Dlouholetý vládce Kremlu tvrdí, že má jen velmi skromný majetek a vše obětuje službě vlasti. Jeho děti, příbuzní i řada blízkých podnikatelů ale mezitím raketově bohatnou - díky podivným utajeným zakázkám a přesunům peněz i akcií. Znovu nabízíme velký přehled skrytých penězovodů kolem Vladimira Putina, které v roce 2017 zmapovalo mezinárodní sdružení investigativních novinářů (OCCRP).
Protesty v Moskvě neutichají. Obyvatele ruské metropole nepřestává štvát rozhodnutí úřadů, které odmítají pustit ke komunálním volbám kohokoli z řad neparlamentní opozice. V sobotu budou demonstranti v ulicích zase. A do zářijového hlasování toho nejspíš nenechají. Pendrekům a zavírání navzdory. Skandály zmítané bezpečnostní složky se toho snaží využít ve svůj prospěch.
Protichůdné informace, zvěsti o lidech s nemocí z ozáření, nehoda obestřená tajnostmi. Nejméně pět lidí zemřelo po výbuchu na polygonu na pobřeží Bílého moře, kde ruské námořnictvo zkouší rakety. Incident obchází - jak už to v Rusku a bývalém Sovětském svazu bývá - protichůdné informace. Úřady některé zprávy zveřejňují se zpožděním, další vůbec. Co se vlastně stalo? A je pravda, že se vzhledem ke zvýšené radiaci jednalo o test za použití atomové energie? Pokoušíme se s pomocí ruských i dalších zdrojů odpovědět nejdůležitější otázky o události. Některé detaily samozřejmě není možné nezávisle ověřit.
Kreml v úterý poprvé okomentoval opakující se protestní demonstrace v Moskvě vyvolané údajně diskriminačním postupem městské volební komise. Prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že ruské vedení nepovažuje protesty za politickou krizi, registruje ale jak agresivní odpor demonstrantů proti policii, tak i projevy policejní agrese. Prezident Vladimir Putin prý demonstrace nepovažuje za nic mimořádného.
Největší sympatie si ze zahraničních osobností veřejného života získala u Čechů slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, pozitivně ji hodnotí 71 procent lidí. Následuje papež František s 63 procenty kladných hlasů. Naopak nejméně populární je čínský prezident Si Ťin-pching a za ním předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Vyplynulo to z červnového průzkumu agentury STEM.
Ruští policisté stupňují tvrdost vůči demonstrantům. V Moskvě v sobotu znovu zatkli stovky lidí, další protestující skončili zbití.
Rusko je připraveno obnovit rozhovory se Spojenými státy o bezpečnosti a strategické stabilitě. Po schůzi ruské bezpečnostní rady to v pondělí v Moskvě prohlásil prezident Vladimir Putin. Pokud ale USA zahájí výrobu raket středního a krátkého doletu, začne i Moskva pracovat na jejich vývoji, konstatoval.
Z euforie a představy, že se jim zlepší život, to přešlo nejdříve k deziluzi a teď k úplnému zoufalství, říká slovenský novinář Tomáš Forró, který mapuje konflikt na východě Ukrajiny a napsal o tom knihu Donbas. Obě strany páchají krutosti, porušují mezinárodní dohody a dopouštějí se válečných zločinů, ale je jasné, kdo to celé začal. A to bylo Rusko. Jsou na to masivní důkazy a kdo tvrdí opak, je buď hloupý, nebo lže, tvrdí Forró. Bývalý prezident Porošenko si opětovné připojení Donbasu k Ukrajině nepřál, do velké míry mu tenhle stav vyhovoval. Co s tím udělá nový prezident Zelenskyj, to je otázka, dodává reportér.
Lesní požáry, které už od července trápí sibiřskou tajgu, mírně ustoupily. Agentura TASS v pondělí uvedla, že tajga hoří na ploše 2,4 milionu hektarů. Ještě minulý týden šlo přitom o plochu zhruba tří milionů hektarů, což zhruba odpovídá rozloze 40 procent Česka. Požáry zasáhly hlavně rozsáhlá území Krasnojarského kraje a Irkutské oblasti. Obyvatelé asi 800 ruských měst bojují s oblaky kouře, kvůli kterým se jim hůře dýchá. Za příčinu alarmující kalamity média označují pasivitu místních úřadů a nedostatek peněz.
Zahraniční výbor Senátu USA ve středu podpořil návrh zákona o sankcích proti jedincům a společnostem zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2. Sankce by nicméně vešly v platnost až tehdy, pokud by pro ně hlasoval celý Senát i Sněmovna reprezentantů. Informovala o tom agentura Reuters. Americký prezident Donald Trump minulý měsíc znovu varoval Německo před závislostí na ruských energetických dodávkách a potvrdil, že kvůli stavbě plynovodu vedoucího z Ruska do Německa pod dně Baltského moře, uvažuje o sankcích. Rusko označilo sankce za projev rusofobní kampaně.
V amerických tajných službách (DNI) dojde brzy k obměně šéfa. Mezi jejich bývalými i současnými příslušníky to ale vyvolává obavy, že jejich zpravodajská zjištění mohou být politicky manipulována a překrucována. Dosavadního šéfa DNI Dana Coatse, který tajné služby hájil i proti postojům a výrokům prezidenta Donalda Trumpa, vystřídá nezkušený republikánský kongresman John Ratcliffe. Podle kritiků navíc nejspíš zcela loajální vůči Trumpovi.
