Zatímco se vzdušné síly připravují na přílet prvního z dvojice brazilských transportních letounů za celkových 14 miliard, najevo vychází další detaily, jak se nákup bez soutěže vyvíjel. Deník Aktuálně.cz zjistil, že Praha měla k dispozici i mnohem levnější nabídku od evropské konkurence. Nevyužila ji a bez znaleckého posudku, který by finální cenu zhodnotil, nakoupila jihoamerické stroje.
VÚ 6192. To je název skryté základny, kterou Československá lidová armáda budovala v severní části Drahanské vrchoviny od poloviny minulého století. V nízkých stavbách rozesetých podél lesních cest za dvojitým plotem se tu desítky roků skladovala munice do těžkých zbraní. A i když je tahle historie už dávno pryč, teď se granáty do přírody u Skřípova vrátí. Areál koupil miliardář Michal Strnad.
V úterý 24. února za zavřenými dveřmi tohle téma řešily desítky velitelů české armády. Aktivní záloha, kterou profesionální ozbrojené síly potřebují jako pomoc pro méně náročné úkoly, totiž ani loni nedokázala přilákat požadovaný počet nováčků. Místo 1400 lidí se jich záložákem stalo jen 951, přestože se bývalá ministryně Jana Černochová snažila službu v zálohách co nejvíce zatraktivnit.
Moderní pistole CZ P-10 se stává jedním z nejúspěšnějších artiklů domácího zbrojního průmyslu. Nejenže si ji jako novou osobní zbraň už dříve vybrala česká armáda. Pár dnů před koncem roku 2025 potvrdil i německý bundeswehr, že si za zhruba 1,4 miliardy korun pořídí až 203 tisíc těchto zbraní z České zbrojovky. Jak vyplývá z dostupných informací, Berlín tedy bude za pistole platit méně než Praha.
Pokud se Jaromír Zůna do konce roku stane ministrem obrany, jak jej do Babišovy vlády nominovalo hnutí SPD, bude to už jeho druhý letošní návrat do resortu. První pokus ze začátku roku nedopadl dobře, jak zjistil deník Aktuálně.cz. Zůna nastoupil na Univerzitu obrany v Brně. Tam ovšem rychle a za nejasných okolností skončil a později začal pracovat pro zbrojovku MPI Group.
Evropská komise chce usnadnit rychlý a hladký přesun vojsk, vybavení a vojenských prostředků po Evropě. Jde například o odstranění regulačních překážek. Nově by měla existovat jasná pravidla a postupy pro přeshraniční vojenské přesuny s maximálně třídenní dobou zpracování a rovněž i jednotný povolovací postup pro všech 27 států.
Americká vláda se snaží získat zpět leteckou základnu v afghánském Bagrámu. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci po jednání s britským premiérem Keirem Starmerem řekl americký prezident Donald Trump. Americká armáda se ze základny stáhla v roce 2021, kdy se k moci v Afghánistánu vrátilo radikální islamistické hnutí Tálibán.
Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský by měl opustit aktivní zálohy české armády, kam vstoupil v roce 2019. Rozhodl o tom Krajský soud v Hradci Králové, když zamítl žalobu směřující proti rozhodnutí ředitele hradeckého vojenského velitelství o vyřazení europoslance z aktivní zálohy.
Jsou dva lidé, kteří zásadně přispěli k tomu, aby Evropané konečně začali investovat do obrany tak, jak mají: Vladimir Putin a Donald Trump, konstatuje bývalý ředitel sekce pro obranu, politiku a strategii na ministerstvu obrany Jan Jireš. Naznačuje přitom, že desítky let zanedbávání této oblasti nejdou smazat lusknutím prstu.
Na americký úder proti svým jaderným zařízením odpověděl Írán nakonec neúspěšným raketovým útokem na největší americkou základnu na Blízkém východě – Al-Udajd v Kataru. Spojené státy však v regionu disponují téměř 30 dalšími základnami, na kterých je rozmístěno více než 40 tisíc vojáků. Aktuálně.cz přináší přehled těch nejvýznamnějších.
Kvůli agresivní politice Ruska a s ní souvisejícímu zvyšování obranných výdajů se v Německu v posledních době intenzivně debatuje o budoucnosti německé armády.
Evropa by měla problém shromáždit 25 tisíc vojáků, kteří by se mohli stát součástí "odstrašujících" sil na Ukrajině. Evropské armády by totiž na něco takového neměly dostatek personálu ani financí, zjistil britský deník The Times. Ukazuje se, že takzvaná koalice ochotných příliš ochotná není.
Rusové se v úterý navždy rozloučili s generálem Jaroslavem Moskalikem, který měl za úkol podávat ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zprávy o vývoji bojů na jihovýchodě Ukrajiny. Minulý pátek jej zabila výbušnina nastražená v autě. Soud mezitím poslal do vazby muže, který se měl podílet na přípravě útoku, naplánovaného údajně ukrajinskými agenty.
Ruská armáda odvolala z funkcí a zatkla několik velitelů poté, co poskytli svým nadřízeným lživé informace o dění na okupované východní Ukrajině. Měli se chlubit nepravdivým dobýváním osad a lhát o postupu směrem na město Siversk ležící v Doněcké oblasti. "Lži se neobjevily jen v hlášeních," upozornili ruští vojenští blogeři na Telegramu.
"Nechce udělat nic, čím by si nějaký generál mohl připsat zásluhy vítěze," vysvětlil expert na válku a analytik společnosti RAND Corporation Michal Bohnert, proč Vladimir Putin více nezasáhl při vpádu Ukrajiny na ruskou Kurskou oblast začátkem srpna a nejmenoval generála, který by převzal velení nad situací. Podle něj jde o přetrvávající chybu ve vedení ruského prezidenta.
Izrael v noci na úterý zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu, kde bojuje s militantním hnutím Hizballáh. Podle izraelské armády má jít o omezenou a přesně zaměřenou misi, jejímž cílem je zničit pozice Hizballáhu poblíž hranic, odkud po několik měsíců ostřeluje sever Izraele. Vojáci zatím operují na dohled od hranic. Podívejte se na aktuální snímky agentury Reuters.
Už druhý rok trvá válka na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko. Výdaje na armádu ale rostou po celém světě. Po letech se v meziročním srovnání více zbrojilo na všech kontinentech. Kvůli obavám z Ruska začala dávat více peněz na svou bezpečnost Evropa, asijské státy zase reagují na zvýšené vojenské výdaje Číny a velkého nárůstu si výzkumníci všímají i na Blízkém východě.
Rusko podle britského ministerstva obrany opět posílilo své bojem "přetížené" pěšáky v Záporoží. Na frontu vyslalo jedny z nejelitnějších bojovníků ruského prezidenta Vladimira Putina – jednotky výsadkářů (VDV). Analytici nasazení těchto vojáků pro pozemní boje na frontě vnímají jako velký krok zpět.
Vytlačení všech ruských vojáků z Ukrajiny je "velmi vysoká meta", říká nejvýše postavený americký generál Mark Milley. I přesto ale podle něj ukrajinská protiofenziva neselhala, jak někteří tvrdí, a Ukrajina má stále dostatek bojových sil.
Ukrajinci znovudobyli "mrtvou zemi", jak sami říkají. Vesnice Blahodatne v Doněcké oblasti patřila k jednomu z prvních osvobozených území. I když se ukrajinská protiofenziva potýká s tvrdým odporem, i malé územní zisky se počítají, říká velitel ukrajinské jednotky využívající drony Andrij.
Ukrajinští vojáci v boji proti ruským jednotkám používají i ukořistěné ruské tanky. Některých se zmocnili při loňské ofenzivě v Charkovské oblasti. Odvezli je do ukrajinského závodu, kde je modernizovali, a pak tanky vrátili do boje. Nyní je využívají mimo jiné k útokům na ruské pozice v ukrajinské Doněcké oblasti.
