Slova generála Sergeje Surovikina o nutnosti přijmout těžká rozhodnutí v okupované Chersonské oblasti vyvolala spekulace o tom, co tím velitel ruských vojsk na Ukrajině myslel a naznačoval. Navíc v době, kdy ruští vojáci čelí ukrajinské ofenzivě, jejímž cílem je osvobodit město Cherson a jeho okolí na západním břehu Dněpru.
Sedm měsíců od zahájení invaze na Ukrajinu docházejí Rusku zbraně. Rozsáhlá ofenziva skončila, Ukrajinci přešli do protiútoku. Rusům se nyní nedaří ani bránit dobytá území na jihu a na východě země. V posledním týdnu ale jejich akce přiostřují, ruská vojska znovu ostřelují Kyjev nebo Lvov. Arzenál se jim daří doplňovat zbraněmi z Íránu, islámská země zvažuje poslat brzy další.
Celé to byla typická hradní akce. Nemáme tušení, nakolik v ní jede sám prezident a nakolik jde o dílo kancléřského šíbra bez prověrky, který ve vzduchu vycítil kšeft.
Ukrajinská ofenziva na jihu země s cílem dobýt zpět Chersonskou oblast začala na konci srpna. Zatím nejdůležitější územní zisk si ale armáda připsala v pondělí. Na západním břehu Dněpru postoupila o třicet kilometrů a zmenšila tak prostor, ve kterém se ruští vojáci postupně dostávají do obklíčení.
Ruský prezident Vladimir Putin vyhlášením částečné mobilizace fakticky přiznal, že Kremlem řízená válka na Ukrajině nejde podle představ. Ruská armáda od února utrpěla obrovské ztráty, a i přes územní zisky zaznamenala řadu neúspěchů a vynucených stažení. Připomeňte si, jak se fronta hýbala od vypuknutí konfliktu ve videu.
Po úspěšné ofenzivě proti Rusku na severovýchodě Ukrajiny by chtěl Kyjev po Spojených státech další moderní zbraňové systémy. Bílý dům ovšem zvažuje, jak daleko nyní může zajít, aby to pro ruského prezidenta Vladimira Putina nebyla záminka k nebezpečné eskalaci konfliktu.
Většina Slováků by si podle tamních průzkumů přála spíše vítězství Ruska než Ukrajiny. Otřesné. Snad by to u nás dopadlo opačně, pevně doufám.
Už více než půl roku vede Kreml ničím nevyprovokovanou ozbrojenou agresi vůči sousední zemi. Stačily ale pouhé tři dny, aby se obraz na bojišti změnil k nepoznání.
Do lavic se ukrajinští žáci a studenti letos vrátili v různých podobách. Pouze malá část dětí šla do škol osobně, většina se kvůli invazi učí online. Rusové během války už poškodili tisíce vzdělávacích institucí a stovky škol kompletně zničili. Podle Kyjeva cíleně.
Ukrajina napjatě vyhlíží středu 24. srpna, kdy oslaví výročí nezávislosti na Sovětském svazu a zároveň si připomene šest měsíců od začátku ruské invaze. Země se po několika úderech na ruské cíle na Krymu a útoku, při kterém v Moskvě zemřela dcera krajně pravicového ideologa Alexandra Dugina, obává, že Kreml chystá vyostření bojů. Ruská tajná služba FSB už z atentátu obvinila Kyjev.
Ruskou leteckou základnou u Novofedorivky na západě Krymu v úterý otřásly mohutné exploze. Ukrajina ani Rusko ale zatím jasně neřekly, co je způsobilo.
Západ si uvědomuje, jak je Ukrajina důležitá v boji Ruska proti okolnímu světu, ale to neznamená, že si západní lídři nevšímají jejích problémů, uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinistka Lenka Víchová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podle ní jako politická osobnost přeceňovaný. "Ale je velké dilema kritizovat vládu a prezidenta země, která je ve válečném stavu," podotýká.
Jevhen Perebyjnis byl od roku 2017 ukrajinským velvyslancem v Česku, v 90. letech a na přelomu tisíciletí zde pracoval jako druhý a poté první tajemník velvyslanectví. Od začátku ruského útoku na Ukrajinu vystupoval na akcích na podporu Ukrajiny. Byl ukrajinským diplomatem na Slovensku, velvyslancem ve Švédsku nebo Lotyšsku.
Státy Evropské unie mají společné centrum, Brusel, společnou hranici, vlajku a angličtinu coby dorozumívací prostředek. Nemají ale společné hrdiny, jejichž příběhy by se vyprávěly a držely Evropany pospolu. Tvrdí to alespoň nizozemský historik a politolog Luuk van Middelaar, jeden z nejvyhledávanějších znalců evropské politiky současnosti.
NATO výrazně posílí obranu svého východního křídla, zejména Pobaltí a Polska, proti bezpečnostní hrozbě ze strany Ruska. Výsledkem třídenního summitu aliance, který se nyní koná v Madridu, bude i nová obranná doktrína, oživující některé prvky vojenského plánování NATO z dob studené války.
Poslední zprávy o obráncích mariupolských oceláren Azovstal oběhly svět před měsícem, když padli do zajetí ruské armády. Od té doby o většině z nich nikdo neslyšel. Rusové údajně přes tisíc zajatců převezli na své území k vyšetřování, tuto informaci však nelze potvrdit. Ženy vojáků dělají maximum, aby své muže zachránily. Rusko viní z nedůstojného zacházení se zajatci.
Z osobností světové politiky Češi nejvíc důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, naopak nejvyšší nedůvěru mají vládci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko. Vyplývá to z průzkumu, který Centrum pro výzkum veřejného mínění provedlo od letošního března do května.
O budoucnost Evropy se neválčí jen na Donbasu. Zápas se o ni svádí i v hlavách lidí po celém kontinentu. A nemají-li jeho další směřování určovat extremisté, musí unijní vlády "zbrojit" i doma.
Na udělení nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva sněmovna navrhla prezidentu Miloši Zemanovi šestici členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů a ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku. Prezident už sedmkrát odmítl Koudelku jmenovat na návrh vlád do hodnosti generála. V seznamu adeptů na nejvyšší ocenění je také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
