Mimořádnou vlnu solidarity vyvolala aktuální situace na válkou sužované Ukrajině, která po sérii ruských útoků na energetickou infrastrukturu čelí v mrazech dlouhým výpadkům tepla a elektřiny. Češi v uplynulých dnech poslali na sbírkové účty miliony korun.
V pátek a v sobotu by se ve Spojených arabských emirátech (SAE) měly setkat ruská, americká a ukrajinská delegace. Přiblížíme se po téměř čtyřech letech války konečně k míru? Může něco nebo někdo zastavit Vladimira Putina? O tom všem v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví britský historik a odborník na moderní Rusko Mark Galleoti.
Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, prohlásil v pátek ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Důsledky energetického kolapsu už pocítil i parlament v metropoli Kyjevě, který je po ruském útoku bez elektřiny, vody i topení, uvedl jeho předseda. Podle starosty Kyjeva město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
Teploty na Ukrajině padají hluboko pod nulu. Čím dál více obyvatel je pak kvůli ruským útokům v těžkých mrazech bez dodávek tepla i elektřiny. A to i desítky hodin. Ukrajinský prezident se rozhodl vyhlásit stav nouze v energetickém sektoru. Deník Aktuálně.cz mluvil s Ukrajinkou Aljonou Budagovskou z organizace Člověk v tísni, která situaci zažívá na vlastní kůži.
Ukrajina má nového ministra obrany Mychajla Fedorova. V úterý ho do funkce schválil ukrajinský parlament. Fedorov ve funkci nahradil svého předchůdce Denyse Šmyhala. Nejmladší ministr obrany v historii Ukrajiny má na kontě úspěšné digitalizační projekty. Fedorov chce v době, kdy Ukrajina čelí obrovskému ruskému tlaku, přinést do armády digitální inovace a odstranit zastaralé struktury.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
Někdejší Trumpův zvláštní vyslanec a poradce ve věcech Ukrajiny Keith Kellogg poskytl po svém odchodu z Bílého domu rozhovor britské ITV. V interview mimo jiné prohlásil, že Zelenskyj je lídr, jakého „jsme my ve Spojených státech neviděli od časů Abrahama Lincolna“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozehrál po korupčním skandálu a pádu klíčového spojence rozsáhlou personální šachovou partii. Mocenské změny v Kyjevě naznačují, že prezident znovu přebírá kontrolu nad státem a připravuje se na oba možné scénáře – pokračování války i případná mírová jednání.
Rusko v noci znovu zaútočilo na Ukrajině. Tentokrát při masivním útoku nasadilo jednu ze svých nejmodernějších zbraní – hypersonickou balistickou střelu středního doletu Orešnik.
Ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj se podle několika ukrajinských médií chystá v lednu 2026 opustit svůj diplomatický post v Londýně. Jeho tým spekulace odmítá, avšak Zalužného poznámky k ukrajinské budoucnosti naznačují opak.
Rusové na konci roku přišli s informací, že Ukrajina měla zaútočit pomocí téměř sta dronů na rezidenci ruského prezidenta Putina. Moskva podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova nenechá útok bez odpovědi a „zreviduje svoji pozici“ ve vyjednávání o míru. Ukrajina i západní tajné služby ovšem útok popřely. Co tajné sídlo vlastně skrývá?
Zmizel doslova přes noc. Ráno 10. listopadu se Ukrajina probudila bez jednoho z nejvlivnějších lidí v zákulisí prezidentské moci – podnikatele Timura Mindiče. Muže, jehož jméno je dlouhodobě spojováno s prezidentem Volodymyrem Zelenským a který se stal klíčovou postavou jednoho z největších korupčních skandálů posledních let.
Začátek vypadá nevinně: Santa Claus za doprovodu písně We Wish You a Merry Christmas přichází k vánočnímu stromku a pokládá k němu pytel s dárky. Ty se pak objevují na stolech světových státníků. Co kdo dostal?
Mír je „možná velmi blízko“, Putin „chce mír“ a uvidíme „za několik týdnů“. Tak hodnotil jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským Donald Trump. Podle Zelenského to bylo „skvělé setkání“ se „skvělou debatou o všech tématech“ s tím, že panuje shoda na devadesáti procentech mírového plánu. Je ale mír opravdu na dosah?
Pokud Kyjev uspořádá volby, je Rusko ochotno zvážit, že by se v den hlasování zdrželo útoků v hloubi Ukrajiny, uvedl dnes Vladimir Putin, který v přímém přenosu státních televizí čtyři a půl hodiny odpovídal na dotazy novinářů a krajanů. Ruský prezident, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla do sousední země prohlásil, že v Rusku úřady volby organizují bez ohledu na konflikt.
Ještě před několika dny nevypadala situace pro Volodomyra Zelenského dobře. Rozsáhlý korupční skandál vyvolal přípravy k masovým protestům, odvolal dva ministry a dal za vznik spekulacím, že dalším „na řadě“ bude prezidentův nejbližší spolupracovník Andrij Jermak. Ale i na něj nakonec došlo a vyšetřovatelé v pátek začali prohledávat jeho kancelář. Pozornost Ukrajinců se však upírá na něco jiného.
Protikorupční vyšetřování ve státní jaderné firmě Enerhoatom spustilo rozsáhlou politickou krizi a přimělo prezidenta Zelenského k zásadním personálním krokům. Zatímco padli dva klíčoví členové vlády, vyšetřovatelé dál odkrývají síť kontaktů, která podle nich sahá k lidem z nejužšího prezidentského okolí. A pozornost se čím dál víc upíná k šéfovi prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi.
Na Ukrajině začínají teploty v noci klesat k nule. Konflikt ale zcela zamrzlý není. Letošní zima může být pro napadený stát klíčová. Rusku se totiž musí bránit na třech frontách, z nichž pouze jedna se odehrává v zákopech. Konflikt tak zdaleka nemusí skončit mírovou dohodou, na niž tak naléhá americký prezident Trump.
Ukrajina čelí tlaku Spojených států, aby Trumpův plán na ukončení bojů přijala do 27. listopadu. O čem ale plán je, kdo na něm vydělá a co nakonec bude hlavním sloganem, který z války vzejde, mluvil v rozhovoru pro Aktuálně.cz politický geograf Jakub Landovský. Hovoří také o tom, jestli a jak se do vyjednávání míru nakonec zapojí evropské země.
Když web Axios zveřejnil v úterý první podrobnosti o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu, byl to šok. Návrh vychází výrazně vstříc Kremlu, přitom jen krátce předtím Trump vůči Moskvě přitvrdil, když zavedl nové sankce na ruský ropný průmysl.
