Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko se opět hlásí o slovo a sází na své dobré vztahy s Donaldem Trumpem. Právě zkušenosti s nepředvídatelným prezidentem USA považuje za svůj hlavní trumf. Navzdory sankcím, zmrazeným účtům a zákazu cestování se Porošenko prezentuje jako politik, který ví, jak s Trumpem jednat a jak pro Ukrajinu zachránit podporu klíčového západního spojence.
Ukrajinu čeká možná nejtěžší léto od vypuknutí války. Podle analýzy britského týdeníku The Economist se Rusko připravuje na rozsáhlou letní ofenzivu, jejímž cílem není jen územní zisk, ale především psychologické zhroucení ukrajinské obrany. Moskva podle všeho chystá sérii masivních útoků, které mají zlomit morálku obránců a přinést Vladimiru Putinovi symbolické vítězství.
Čtyřicet let stará americká stíhačka je pořád lepší než nejnovější ruská - alespoň to vyplývá z nejnovějšího leteckého souboje, který se strhl nad ruskou Kurskou oblastí. Jde o první sestřel tohoto druhu v dějinách. Čtyřicet let stará "ef šestnáctka" poslal k zemi ruský stroj Su-35, zavedený do výzbroje ruské armády v roce 2014.
Ukrajinskému útoku na desítky ruských strategických letadel se obdivuje velká část světové veřejnosti. V Bílém domě ale překvapivá operace Pavučina vyvolala zlost, píše americký server The Atlantic.
Tucet, ale možná také jednu třetinu. Ukrajina zaútočila na ruská letiště se strategickými bombardéry a nemalou část jich vyřadila z provozu. Na válku Ruska proti Ukrajině to bude mít menší dopad než na ego Vladimira Putina. Malé drony poškodily renomé Ruska coby jaderné velmoci.
Ruská společnost sídlící v Jekatěrinburgu na Urale vyplatila odměnu 15 milionů rublů (asi 4,25 milionu korun) tuctu vojáků za zničení stíhačky F-16 na Ukrajině. Na snímcích ze čtvrtečního předání odměny na nejmenovaném místě poblíž rusko-ukrajinské hranice mají vojáci rozmazané obličeje.
Bývalý zvláštní velvyslanec USA pro jednání o Ukrajině Kurt Volker v druhé části exkluzivního rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje například, co způsobilo, že Donald Trump nemá rád ukrajinského prezidenta, a jaký je jeho skutečný vztah k Rusku a Vladimiru Putinovi.
„Donald Trump se mě zeptal na jediné: ´Zaplatí nám to?´ Musel jsem mu vysvětlit, že takhle vojenská pomoc nefunguje, ale že to přece jen je investice do budoucna,“ říká v exkluzivním rozhovoru Kurt Volker. Mezi lety 2017 a 2019 - tedy během Trumpova prvního funkčního období - působil jako zvláštní vyslanec USA pro jednání o Ukrajině a měl podíl na vyzbrojování Ukrajiny americkými zbraněmi.
Většina analytiků označila istanbulské rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou za frašku. Ruský prezident Vladimir Putin se odmítl osobně zúčastnit a vyslal delegaci složenou spíše z nižších ruských představitelů. Trochu jiný a mírně - opravdu velmi mírně - optimistický pohled nabízí britský historik a analytik Mark Galeotti ve svém podcastu In Moscow's Shadows.
Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny.
Narodil se v éře Sovětského svazu v ukrajinském Krivém Rohu jako rusky mluvící Žid, proslavil se jako komik a herec - a nakonec si získal pozornost celého světa coby lídr napadené země. Tak zní stručná vizitka Volodymyra Zelenského. V úterý 20. května uplynulo přesně šest let od chvíle, kdy usedl do křesla prezidenta Ukrajiny. Je stále tak populární?
Ukrajinská armáda zahájila další vyšetřování 155. mechanizované brigády pojmenované po Anně Kyjevské, jejíž členy z části vycvičila a vybavila Francie. S odvoláním na jednoho z mluvčích ukrajinských ozbrojených sil o tom informovala agentura AFP, podle níž se tak stalo poté, co se v médiích objevila zpráva o údajných finančních přečinech spáchaných veliteli.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se téměř polovina zbraní používaných na frontě nyní vyrábí přímo na Ukrajině. Domácí zbrojní firmy navíc dokáží produkovat více zbraní, než si ukrajinská vláda může aktuálně dovolit nakoupit. Bez finanční pomoci ze Západu tak Ukrajina není schopna plně využít vlastní výrobní kapacity, upozorňuje The Wall Street Journal.
Minulý týden byl ve znamení přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, prvních od krachu istanbulských jednání v březnu 2022. Jen těžko se ale najde médium, které by je neoznačilo za frašku, sloužící jen k tomu, udělat dojem na Donalda Trumpa.
Ruský vůdce Vladimir Putin neměl nikdy v plánu přijmout nabídku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se osobně setkají v Istanbulu. Ruský opoziční deník The Moscow Times to zjistil u zdrojů z ruské vlády, ministerstva zahraničí a lidí blízkých Kremlu.
Vladimir Putin se rozhodl nezúčastnit se klíčového kola přímých rozhovorů v Istanbulu. Místo sebe pověřil vedením delegace Vladimira Medinského – muže, který se z bývalého ministra kultury a literáta stal hlavním kurátorem historické paměti Ruska. Rozhovory, které mají jednat o příměří, tak vede ideolog, jehož kariéra stojí na popírání faktů a překreslování minulosti.
V Polsku narůstají protiukrajinské nálady, situace se vyostřuje i kvůli nadcházejícím prezidentským volbám, jejichž první kolo se koná tuto neděli. Mnozí uprchlíci ze sousední země popisují, že se setkávají s nepřátelským postojem v dopravě, ve školách nebo v online prostředí. Píše o tom stanice BBC.
Diplomatické jednání o válce na Ukrajině začíná připomínat poker. Rusko se snaží dostat do úzkých Ukrajinu a ta trumfnout svého protivníka. A dealer Donald Trump vše sleduje a hráče se slabšími kartami nutí jít all-in.
Donald Trump připustil, že by se mohl osobně zúčastnit mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, které se mají konat zítra v Istanbulu. Schůzka má proběhnout v době, kdy evropští lídři schválili nový balík sankcí proti Rusku a v americkém Kongresu zároveň koluje návrh zákona senátora Lindseyho Grahama, který by uvalil drtivé sankce na země obchodující s ruskou ropou a plynem.
"Za tři roky války se ruská ekonomika kompletně restrukturalizovala a to nevrátíte zpátky lusknutím prstu," podotýká europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová. "Vladimiru Putinovi teď záleží na tom, aby válka pokračovala dál. Pokud by náhodou souhlasil s nějakým příměřím, tak to bude jenom kvůli přeskupení sil."
