








Stačí zažít větší stres a jedince se slabším srdcem může postihnout infarkt. Lékaři se proto rozhodli, že takovým pacientům zkusí ulevit psychedeliky, konkrétně omamnými látkami z hub lysohlávek. Předpokládají totiž, že to lidem s chronickými srdečními potížemi může pomoci. Studie, která má tuto hypotézu ověřit, právě startuje ve Všeobecné fakultní nemocnici a Psychedelické klinice Psyon.



Jedno z deseti dětí se narodí předčasně. Čekají ho pak i život ohrožující komplikace. Nový simulátor předčasně narozeného chlapce ale lékařům umožní učit se potíže překonat. Na klinice u Apolináře v pražské Všeobecné fakultní nemocnici za pomoci organizace Nedoklubko představili napodobeninu miminka o hmotnosti pouhých 1100 gramů.



Všeobecná fakultní nemocnice v Praze představila novou jednotku intenzivní metabolické péče a zároveň první části XXL centra pro pacienty s těžkou obezitou. Stomilionová rekonstrukce za pomoci evropských dotací přinesla nová lůžka s nosností až půl tuny nebo závěsné sítě pro snadnou manipulaci s pacienty. Zatímco dříve se na transport pacienta scházel veškerý personál, nyní postačí dva lidé.



Kardiologové z pražské Všeobecné fakultní nemocnice dokáží díky moderním přístrojům zachránit život pacienta i po hodinové resuscitaci. V takovém případě se jim daří oživit až třicet procent z nich. "Ještě před deseti lety bychom tyto pacienty nechali v klidu zemřít," říká primář kardiologie Jan Bělohlávek.



Únava přecházející do vyčerpání, cynismus a nevýkonnost v práci, které neodezní ani po dovolené. Syndrom vyhoření na sobě pociťuje pětina Čechů, vážné příznaky má podle průzkumu Všeobecné fakultní nemocnice nejvíce lidí za posledních devět let. Za nárůstem je podle odborníků pandemie koronaviru, válka na Ukrajině či ekonomické problémy. Neřešený problém přitom může spustit další zdravotní obtíže.



Lékař a psychiatr Jaroslav Skála byl průkopníkem boje proti alkoholismu. Stál téměř 35 let v čele protialkoholní léčebny v Praze a založil první záchytku na světě. Zaváděl nové způsoby terapie a proslul svými nekompromisními nároky na pacienty. Kladl důraz na dodržování režimu, neboť závislost je podle něj kombinací duševní poruchy a nedisciplinovanosti. Od jeho úmrtí uplynulo 15 let.



Elektrokonvulzivní terapii, neboli léčbu elektrošoky, proslavila scéna z filmu Přelet nad kukaččím hnízdem, kde sloužila jako trest pro vzpurné pacienty. Vedoucí lékař neurostimulačního centra Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jozef Buday ale říká, že jde o bezpečný a účinný způsob léčby. „Navzdory intenzivnímu výzkumu se ale přesný mechanismus efektu nezná,“ přiznává lékař.



„Pacienti si už před covidem nacházeli důvody, proč k lékaři nejít, a teď jen přibyl další. To, že nás pandemie nutila sedět doma, přibírat na váze a být ve stresu, bude taky mít vliv. Konečný účet uvidíme do dvou nebo tří let,” říká onkolog a ředitel VFN v Praze David Feltl. Podle Evropské organizace pro rakovinu nebylo kvůli pandemii provedeno až sto milionů screeningových testů.



Současná medicína přináší hodně vyšetření, receptů a odběrů, ale málo prostoru pro pacienty otevřeně diskutovat o nemoci a o tom, co je pro ně důležité. V intenzivní medicíně jsem přinášela hodně odpovědí, jako paliatrička se vlastně jen ptám, říká Kateřina Rusinová, přednostka Kliniky paliativní medicíny VFN a jedna z protagonistek dokumentu Jednotka intenzivního života.



Pandemie s sebou nese sedavější způsob života, ztrátu sportovního a kulturního vyžití, méně pestrou stravu či zanedbané preventivní kontroly. To vše zvyšuje riziko srdečního selhání. Svou roli hraje i nynější zhoršená socioekonomická situace, varují lékaři ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.



České nemocnice přichází kvůli onemocnění covid-19 o svůj personál, a tak volají o pomoc veřejnost. A ta odpovídá. Nafotili jsme patnáct dobrovolníků ve dvou nemocnicích a zeptali se jich, jak, proč a kde pomáhají. Přečtěte si jejich příběhy.



Pražská Všeobecná fakultní nemocnice varuje před podvodnými textovými zprávami o výsledku testů na nemoc covid-19. Dostávají je i lidé, kteří na testu nebyli. Jde o hackerské útoky, nemocnice se věcí zabývá ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.



Zdravotní sestra může plicní ventilátor samostatně obsluhovat až po půl roce, nejkratší školení trvá měsíc. S přístrojem mohou pracovat jen všeobecné sestry se specializací na anestezii, resuscitaci a intenzivní medicínu. Česko kvůli současné špatné epidemické situaci nakupuje stovky nových ventilátorů, další desítky dostává jako humanitární pomoc od okolních zemí.



V pražské Všeobecné fakultní nemocnici udrželi pacientku na umělé plíci 143 dní, než se dočkala transplantace. Světový rekord byl dosud 79 dní, oznámila nemocnice. Vůbec první český bypass obcházející plíce zachránil šestatřicetileté ženě s těžkou plicní hypertenzí život, na transplantaci čekala více než sto dní kvůli nedostatku dárců, své vzácné krevní skupině a strachu lidí z nákazy koronavirem.



Fotbalisté padají zničehonic na trávník, cyklisté se sesouvají ze sedla. Náhlé selhání srdce už stálo život nejednoho sportovce. V Česku proto začínají vznikat takzvaná centra sportovní kardiologie, která by měla zbytečným úmrtím vrcholových sportovců zabránit. Stejně tak ale mají omezit i případy, kdy lékaři zničí sportovní kariéru těm, kteří by mohli i nadále bojovat o medaile.



Pavilon v hodnotě dvou miliard korun by měl poskytovat komplexní péči rodičkám i novorozencům, včetně těch narozených předčasně. Realizace by měla proběhnout podle návrhu světoznámé architektky Eva Jiřičné.



Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, kterou politici označují za jednu z klíčových nemocnic v zemi, by mohla mít nový pavilon v hodnotě dvou miliard korun. Stál by v sousedství nynější "Porodnice u Apolináře" a lékaři by tady mimo jiné poskytovali vysoce specializovanou péči o předčasně narozené děti. Premiér Andrej Babiš nyní přislíbil, že stát dá na výstavbu peníze. Kdy se začne, není jasné.



Třiapadesátiletý Robert Markovič léčený s covidem-19, který jako první v Česku dostal lék remdesivir, odešel z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze do domácího léčení. Čeká ho ale ještě náročná rehabilitace.



Koronavirus v Česku zastavil čas a kvůli obavám z nákazy lidé zanedbali mnoho vyšetření a lékařských procedur, říká David Feltl, onkolog a ředitel Všeobecné fakultní nemocnice. Je podle něj dost dobře možné, že země za poražení covid-19 zaplatila zatím neviditelnou daň v prevenci mnoha jiných onemocnění, od rakoviny po infarkt myokardu. Daň, která se možná naplno projeví už v druhé polovině roku.