Neobvyklého vyslance poslal americký prezident na tajnou misi do Moskvy. Je jím architekt a milovník ruské kultury, který si v USA nechal vybudovat vlastní dům ve stylu ruské dači. Především ale Rodney Mims Cook Jr. v Bílém domě dohlíží na Trumpův nový reprezentační taneční sál. Nyní vedl tajné rozhovory s Rusy v Petrohradu. Informují o tom Financial Times.
Ústavní právnička Marie Zámečníková v obsáhlém rozhovoru komentuje vládní materiál týkající se kompetenční žaloby prezidenta Petra Pavla. Podle ní je argumentace vlády přepjatá a politizující. A hlavně nesvědčí dané situaci, neuklidňuje ji a zjevně míří jinam. Odmítá také, že by prezident eskaloval mocensko-politický boj.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chystá sérii grantů pro organizace v Evropě i v dalších částech světa, které mají podpořit spojence hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou). V sobotu to napsal list Financial Times s tím, že jde o dramatickou změnu priorit americké zahraniční pomoci.
Vláda odhalila, kterým cestám dala zelenou. Premiér Andrej Babiš je ve Střední Asii, plánuje i Vietnam. Prezident Petr Pavel zamíří do Estonska či do chorvatského Dubrovníku. A Tomio Okamura? Ten má v kalendáři Spojené arabské emiráty. Cesta šéfa Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan v seznamu chybí, stejně jako návštěva Jiřího Drahoše v Římě. Podívejte se na mapu od datové redakce Aktuálně.cz.
Pokud předseda Motoristů Petr Macinka říká, že může vést dvě ministerstva klidně i dva roky, kromě Karla Havlíčka z hnutí ANO v této zemi patrně neexistuje člověk, který aspoň tuší, co všechno to obnáší. Havlíček byl svého času také dvojministrem – necelé dva roky vedl současně resort průmyslu i dopravy. „Je ale fakt, že agendy dopravy a průmyslu k sobě mají blízko,“ připomíná Havlíček.
„Je to fajn chlapík, ale o Rusku nevěděl zhola nic,“ tvrdil před týdnem americký prezident Donald Trump o svém zvláštním vyslanci Stevu Witkoffovi. Ten se do Ruska za poslední rok podíval šestkrát. Jednání s Kremlem však často probíhala podezřele nestandardně. Podle amerického deníku Wall Street Journal to byl ruský prezident Vladimir Putin, kdo si Witkoffa vybral k vyjednávání.
Evropa se nyní hádá o obří peníze. Unie totiž Rusku blokuje kolem 210 miliard eur aktiv, která by měla jít na financování Ukrajiny. Jejich hlavní část je v Belgii, která se obává možných právních a reputačních rizik. O osudu peněz má Rada Evropy rozhodovat koncem týdne. V nejnovějším dílu pořadu Spotlight News o tématu mluvíme s europoslancem Ondřejem Kolářem (TOP09).
Politický geograf Libor Jelen říká, že konflikt na Ukrajině představuje mimo jiné střet kultur, při němž se hraje i o hodnoty Západu. Varuje hlavně před rozpadem teritoriální integrity Ukrajiny. "Všichni ostatní po celém světě by najednou začali přemýšlet, jak změnit své nároky a zájmy v realitu,“ říká Jelen.
Na Slovensku vrcholí kampaň před parlamentními volbami a jiskřivá atmosféra se přelila i za hranice. Předseda strany Směr-SSD Robert Fico obvinil českého prezidenta Petra Pavla z nepřípustného zásahu do voleb poté, co hlava státu uvedla, že Fico šíří ruskou propagandu a jeho zvolení by mohlo narušit vztahy mezi zeměmi. Pavel sice volil ostrá slova, situaci ale popsal pravdivě, shodují se experti.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyjel do regionů vysvětlovat lidem vládní politiku. Hned při prvním setkání v Broumově čelil několika ostrým dotazům i urážkám. "Jste masírovaný americkou propagandou," vyčítal mu například jeden z místních seniorů, který Lipavskému několikrát skočil do řeči.
"Jsem nejmladším členem vlády, nicméně nedostávám úkoly, že mám dojít do sklepa pro pivo nebo doplnit polínka ke krbu," říká ve Spotlightu ministr zahraničí a člen Pirátů Jan Lipavský. Jestli na jeho konto padly nějaké vtipy, není to nic, co by ho trápilo. Že by nebyl zkušený, mu prý dosud nikdo ve vládě najevo nedal.
Po dekádě, kdy nebylo jasné, kam Česko v mezinárodní politice patří, se chce zvolený prezident Petr Pavel ubírat jasně na Západ. Visegrádskou čtyřku, sdružující středoevropské země, by však nejraději reformoval. Podle něj chybí 30 let starému spojenectví jasný obsah. Oslovení analytici souhlasí, že by se Česko mělo vymezit proti směřování Maďarska či Polska.
Přestože telefonát Petra Pavla s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen vyvolal kritickou reakci Číny, v Česku znamená průlom. Nově zvolený prezident dal podle expertů najevo odklon od pročínských postojů Miloše Zemana. Toho v úřadu vystřídá 9. března. Na rozdíl od něj hodlá Pavel zahraniční politiku koordinovat s vládou a důrazem na lidská práva navazovat na Václava Havla.
Prezidentský kandidát hnutí ANO Andrej Babiš v nedělní debatě České televize řekl, že by v případě napadení Polska neposlal na pomoc české vojáky. "Chci mír, nechci válku," zdůvodnil. Tímto krokem by porušil závazky, které má Česko k Severoatlantické alianci. Tvrzení pobouřilo bezpečnostní experty, zahraniční média i české politiky. Babiš později svá slova korigoval s tím, že to tak nemyslel.
Česká diplomacie právě promarnila šanci vystoupit ze stínu vážných chyb bývalé vládní garnitury.
Novým vzorem pro českou zahraniční politiku k Číně se podle europoslance Jana Zahradila z vládní ODS stává Pákistán.
„Zemanův obrat vůči Rusku je momentální, nemohl udělat nic jiného než říct, že se mýlil. V roce 2014 byl v reakci na anexi Krymu také velmi tvrdý, ale za několik týdnů se to obrátilo,” upozorňuje politolog Lubomír Kopeček, autor knihy Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman: Paralelní životopisy. „Václav Havel vnímal Rusko jako nebezpečí, jeho snahou bylo dotáhnout Česko do NATO,” říká.
Zemanova hlasitá podpora her v Pekingu ostře kontrastuje s tichým diplomatickým bojkotem české vlády.
Premiér Petr Fiala řekl, že politici by měli být schopní spolu mluvit a své kroky koordinovat. Zahraniční politiku proto chce koordinovat se všemi klíčovými ústavními činiteli. Prezident Zeman o víkendu uvedl, že nehodlá obnovit schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice. Výhrady má k ministru zahraničí Janu Lipavskému i šéfům obou parlamentních komor.
Vypadá to, že se vláda, premiér a ministr zahraničí, snaží Zemanovi vyhovět, nedráždit ho. Možná je to cena za jmenování Lipavského, nevíme. Pokud ano, byla by to hrubá chyba.
Nad urnami budeme rozhodovat i o tom, kolik prostoru zůstane prezidentovi k prosazování jeho vizí a přeludů v zahraniční politice.
