Rychlost, s jakou ve stáří přicházíme o zuby, může úzce souviset s rizikem předčasného úmrtí. Ukazuje to nová studie, která naznačuje, že ztráta zubů může být klíčovým ukazatelem závažných zdravotních problémů. Už dříve se podařilo prokázat, že čím méně zubů člověk má, tím vyšší je riziko úmrtí. Data o tom, jak se do tohoto vztahu promítá samotná rychlost ztráty zubů, však dosud chyběla.
Pojišťovny chystají pořádný řez: počty pohotovostí hodlají seškrtat na polovinu. Místo dosavadních 208 pracovišť už proplatí provoz jen v 98 zařízeních. Lékařská pohotovost se totiž nově soustředí jen do nemocnic, které mají urgentní příjmy. Některá města už proto protestují, chtějí pohotovosti zachovat. A nadšené ze změny nejsou ani záchranky a nemocnice.
Bývalý prezident Miloš Zeman, kterému lékaři z pražské nemocnice v Motole minulý čtvrtek akutně operovali absces na zádech, je od úterý v domácím léčení. Do nemocnice bude jednaosmdesátiletý Zeman jezdit na kontroly, informoval z pověření někdejšího prezidenta Luboš Procházka, ředitel Nakladatelství Olympia, které vydává Zemanovy knihy.
Bývalý americký prezident Joe Biden dokončil cyklus radioterapie k léčbě rakoviny prostaty, píší americká média s odvoláním na prohlášení jeho mluvčí Kelly Scullyové. Dvaaosmdesátiletý Biden zahájil radioterapii minulý měsíc, píše deník The New York Times. Jeho kancelář v květnu oznámila, že někdejší demokratický šéf Bílého domu trpí agresivní formou onemocnění s metastázou do kosti.
Aby uhasil žízeň, musí Nematulo Basirov čerpat vodu ze stružky ve svém dvoře a doufat, že po jejím vypití neonemocní. Navzdory bohatým zásobám vody v Tádžikistánu zůstává přístup k pitné vodě v této horské středoasijské zemi privilegiem, napsala agentura AFP.
Pracujeme s tím, že se snažíme člověka rozhýbat, říká terapeutka Hana Hniličková. "Vidíme, kde zamrzlá emoce narazí na blok a najednou ji člověk ucítí," vysvětluje s tím, že zatuhlost emoce vzniká v situaci, kdy něco cítíme, ale nechceme to cítit.
V říjnových sněmovních volbách předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nekandidovala. Že se tak rozhodla, oznámila už na začátku letoška a zdůvodnila to tehdy zdravotními problémy. Podrobnosti sdělila až teď. "Nejvíc souvisely se snahami o založení rodiny, protože za těch 10 let, co jsme se o to s manželem pokoušeli, jsem prošla všemi možnými typy léčby," řekla Pekarová deníku Blesk.
Osmasedmdesátiletý zpěvák a skladatel Vladimír Mišík si nyní neumí představit natáčení nového alba. Naposledy vystupoval před pěti lety, živá nahrávka staršího koncertu nazvaná 24/11/2019, která vyšla letos 10. října, je možná jeho poslední.
Na sociálních sítích se šíří nový „zázrak na zdraví“ – pití vody s jedlou sodou prý dokáže odkyselit tělo a přinést vitalitu. Zní to lákavě, levně a přirozeně. Jenže realita je jiná. Tělo žádné „odkyselení“ nepotřebuje – a pokusy o něj mu mohou spíš uškodit. Specialistka na zdraví maminek a dětí Zdenka Morvai vysvětluje, proč je tenhle virální trend nebezpečnější, než vypadá.
Měli jsme je za vymýcené, ony se ale vracejí. Řeč je o chorobách, jako je černý kašel či žloutenka. Česko každoročně sevře jedna nová epidemie. "Nejprve jsme tady měli RS viry a dětské zápaly plic, pak černý kašel a mykoplazmové infekce. Letos je tu hepatitida," říká epidemiolog Roman Prymula. Všímá si přitom toho, že se tyto vlny začaly častěji objevovat až po pandemii. "Může to souviset," míní.
Sucho v ústech nebo žízeň bývají jen částí příznaků nedostatku tekutin. Skrytá dehydratace se projevuje i méně nápadně - únavou, bolestí hlavy, podrážděností, svalovými křečemi – a člověk má přitom dojem, že pije dost. „Nezáleží jen na množství vody, ale i na kvalitě nápojů, pravidelnosti příjmu a na rovnováze mezi příjmem a ztrátami,“ vysvětluje Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz.
"Jsme na tom tak, že když otevřeme lůžko, máme ho okamžitě plné," popisuje stávající situaci v oblasti psychiatrické péče lékař Matěj Kasal. Domnívá se, že snahy ministerstva zdravotnictví a Národní rady pro duševní zdraví o zajištění vyšší dostupnosti péče změnami koncepce se v realitě projevily jen minimálně.
Když Gary Williamson ve svých osmnácti letech náhle oslepl, zdálo se, že se jeho sny o fotografování rozplynuly. Dnes, o více než třicet let později, patří mezi nejvýraznější fotografy se zrakovým postižením v Evropě. Jeho černobílé snímky dokazují, že svět nemusíme vidět očima, abychom ho dokázali skutečně vnímat.
Řidičský průkaz nestačí. Pokud si za volant sedá senior, kterému už bylo pětašedesát let, měl by si na cestu přibalit i potvrzení o zdravotní způsobilosti. Vydává ho praktický lékař, a to na základě zevrubného vyšetření. Jak taková prohlídka vypadá? A co si na ni musí každý řidič vzít? Podívejte se na další díl našeho videoseriálu "Doktore, poraďte!".
Pacienty můžou připravit o život, pojišťovny zase o peníze. Řeč je o sepsích, které vznikají po operacích. V Česku jich nemocnice každoročně nahlásí až 5,5 tisíce, ukazují data Kanceláře zdravotního pojištění. To je víc než v jiných zemích Evropy. Mezi jednotlivými špitály jsou navíc obrovské rozdíly - rekordman jich vykázal sedminásobek oproti průměru. Odborníci proto chtějí data zveřejňovat.
Věčné chemikálie kontaminují vše od krve každého člověka až po arktický led. Zatímco EU váhá s plošným zákazem těchto toxických sloučenin, náklady na dekontaminaci překračují biliony eur.
Udeřil chladný podzim a mezi lidmi se začaly šířit viry. Podle imunoložky Jiřiny Bartůňkové, která letos dostala od prezidenta republiky medaili Za zásluhy v oblasti vědy a zdravotnictví, to přitom naše imunitní buňky dávno tuší. Už od konce léta se na náročné období připravují.
Otvírá se nová kapitola výpočetní techniky: čipy se neučí od lidí, ale lidé od čipů. Australský start-up Cortical Labs postavil první biologický počítač na světě, který využívá takzvanou syntetickou biologickou inteligenci. Spojuje živé lidské mozkové buňky s klasickým křemíkovým čipem – a přináší tak netušené možnosti.
Demence – pojem, který ještě před pár desítkami let slyšel málokdo, se dnes týká čím dál více českých rodin. Stává se běžnou součástí stáří a v budoucnu bude případů pravděpodobně přibývat. Důvod? Na první pohled možná překvapivě pozitivní.
Vědec Kevin Hall, který v minulosti pracoval pro americký Národní institut zdraví, se proslavil studií, jež zásadně změnila pohled na to, co jíme. V roce 2019 zjistil, že lidé, kteří konzumují ultrazpracované potraviny, snědí denně v průměru o 500 kalorií více než ti, kteří se stravují přirozeně. A to i přesto, že obě skupiny měly stejný obsah živin – stejné množství tuku, soli, cukru i vlákniny.
