Na devátém místě pražské kandidátky sdružení Stačilo! do letošních parlamentních voleb je podnikový právník Ivan Hrůza. Jednasedmdesátiletý člen KSČM má za sebou kromě práce v podniku 11 let spolupráce se Státní bezpečností, během níž přesvědčoval faráře ke spolupráci s tajnou policií. Lídryni kandidátky Janě Maláčové to nevadí, sám Hrůza se nevyjádřil.
Ve vedení Sdružení válečných veteránů figurují podle zjištění deníku Aktuálně.cz lidé evidovaní jako spolupracovníci totalitní kontrarozvědky, která spadala pod StB. Předseda sdružení Pavel Budinský je v současnosti ve vazbě. Kriminalisté ho viní z několikamilionové korupce v nemocnici Motol.
Agent, důvěrník či informátor. V užším vedení českého spolku válečných veteránů se objevují spolupracovníci komunistické vojenské kontrarozvědky, která spadala pod StB. Pátrání deníku Aktuálně.cz odhaluje spisy některých ze spolupracovníků i jejich příběhy. Předsedu sdružení veteránů Pavla Budinského minulý týden zatkla policie. Viní jej z několikamilionové korupce v nemocnici Motol.
"Není jediný člověk, který by po rozhodnutí na Slovensku změnil svůj názor," říká badatel a publicista Radek Schovánek o smírném řešení sporu o neoprávněné evidenci Andreje Babiše ve svazcích StB, k níž došlo mezi slovenským ministerstvem vnitra a předsedou hnutí ANO. Andrej Babiš stále odmítá, že by s StB vědomě spolupracoval. Je to možné? Má smysl se vracet k lustračnímu zákonu?
Šestatřicet let po revoluci 1989 bude pozdě lidem tvrdit, že agent StB není vhodný pro funkci premiéra. Tuhle "výchovu" spoluobčanů jsme prostě nezvládli, promarnili.
Ve věku 81 let zemřel ve čtvrtek někdejší předseda Československé strany lidové a bývalý federální poslanec Josef Bartončík. S odvoláním na jeho syny Michaela a Josefa o tom ve čtvrtek informoval server Novinky.cz. Pohřeb politika bude podle serveru příští týden, nejspíš ve středu.
Ve Francii vyjde kniha novináře Vincenta Jauverta, který v odtajněných archivech československé komunistické Státní bezpečnosti (StB) pátral po francouzských stopách. Našel v nich několik Francouzů, včetně novinářů v rádiu Europe 1 nebo v týdeníku l'Obs, kteří o dění ve Francii informovali východní blok.
Andrej Babiš se svými výroky ve sněmovně blíží postojům Jindřicha Rajchla, Patrika Tušla, Tomáše Čermáka a Jany Peterkové. Dezinformátorům. Dost děsivá, nebezpečná podívaná.
Hodit všechnu vinu na jednoho člověka - a cítit se pak lepší -, je nebezpečný morální kýč. Už proto, že dává vzniknout opovržení těmi, kdo "zlému" věří. Což jsou - jak se ukázalo - v případě bývalého premiéra skoro dva miliony lidí. Je nízké jimi pohrdat.
Babiš ničeho takového nikdy nebyl schopen. Řídil se náladami lidí, ne kritikou, jinak by se ostatně bývalý agent StB přece nikdy nemohl stát ani ministrem, ani předsedou české vlády.
V úterý dopoledne bylo nařízené další kolo soudního sporu premiéra v demisi Andreje Babiše o jeho evidenci coby agenta Státní bezpečnosti. Krajský soud v Bratislavě měl rozhodnout, kdo bude v případu žalovanou stranou. Podle dřívějšího rozhodnutí slovenského Ústavního soudu žalobu nelze směrovat na Ústav paměti národa, jenž svazky spravuje. Babiš dlouhodobě spolupráci se Státní bezpečností popírá.
Pirátům by slušelo, kdyby si vzpomněli, že byli stranou pro mladé voliče. Ti teď váhají, jestli vůbec jít volit.
Pravda taky je, že vlastně nevím, co je pravda, myslím tím, co jako je opravdová pravda, pokud něco takovýho vůbec existuje.
Dvojice prezident – premiér nám v zahraničí neskutečně uškodila. Stejně jako takřka úplné opuštění havlovské politiky obrany lidských práv.
Nové archivní dokumenty, shromážděné neziskovou organizací Růžový panter a zpracované redakcemi Aktuálně.cz a HN, ukazují, že zhruba třetina tzv. ruského dluhu vznikla za nejasných okolností až po listopadu 1989. Důležitou roli v tom sehrálo federální ministerstvo financí vedené Václavem Klausem. Moskva dluh nikdy plně nesplatila, jeho podstatnou část jí později odpustil premiér Miloš Zeman.
Na podzim nás čekají zlomové volby. Budeme vybírat mezi Západem a Východem, svobodou a autoritářstvím. Znovu a natvrdo půjde o naši budoucnost.
Ve slovenském archivu objevili při třídění kartoték StB statistickou kartu, kterou zavedla Státní bezpečnost na Andreje Babiše jako svého agenta. Soud tak po letech dostal nový písemný důkaz, který vyvrací tvrzení českého premiéra, že se Státní bezpečností nikdy nespolupracoval. Podle karty se stal agentem dobrovolně.
V únoru 1951 otřásl krajem mezi Sedlčany a Milevskem případ ubitého předsedy místního národního výboru v malé vsi Koubalova Lhota. Následné vyšetřování se vedlo zcela v režii komunistické Státní bezpečnosti, která označila za vrahy tři zdejší rolníky. Všichni byli záhy oběšeni. Ministerstvo spravedlnosti se v roce 2020 za justiční vraždu omluvilo. Případ je však mnohem složitější.
Na Šumavě se některé služebny Sboru národní bezpečnosti tajně vzepřely totalitnímu režimu a po komunistickém puči v roce 1948 tamní policisté pomáhali na Západ lidem, kteří museli z Československa zmizet. Převaděčskou síť po roce rozbila StB. Strážmistra Jaroslava Maršíka však nedopadli, při zatýkání unikl. Deset let strávil v jedné místnosti. Nyní o jeho životě vyšla kniha nazvaná Akce Kvilda.
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
Před 70 lety, 31. května 1950, začal v Praze vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou. Soud se konal pod dozorem sovětských poradců a v režii KSČ a zapsal se do historie jako největší demonstrace zvůle československého komunistického režimu za celou dobu jeho trvání. Na konci procesu, 8. června, byly vyneseny čtyři rozsudky smrti a čtyři doživotní tresty.
