Pavla Gajdošíková, Jan Révai a Jakub Štáfek hrají důstojníky rozvědky, kteří zachraňují Čechy uvízlé v zahraničí. Šestidílný špionážní thriller Extraktoři vznikl na motivy deset let starého skutečného příběhu dvou mladých Češek unesených v Pákistánu. Umí vtáhnout do děje. Horší je to s přesvědčivostí postav a příliš ramenatým tónem.
Návrat Markéty Všelichové a Miroslava Farkase z tureckého vězení, kde strávili kvůli podpoře syrských Kurdů tři a půl roku, doprovází mlčení o detailech vyjednávání. To není překvapivé, zpravodajské služby, politici ani pověření vyjednávači nikdy nemluví o tom, jak propuštění občanů z vězení nebo rukou únosců v jiném státě dosáhli. Důvody a okolnosti podobných událostí rozebíráme v analýze.
Indická vojenská letadla provedla v noci na úterý nálet na pákistánském území. Podle pákistánských úřadů si útok nevyžádal žádné oběti. Indie naproti tomu uvedla, že terčem náletu byl výcvikový tábor extremistů a že při něm zahynulo velké množství radikálů. Vztahy mezi Pákistánem a Indií, které se před dvěma týdny vyostřily po atentátu v indické části Kašmíru, se nadále zhoršují a přibývají vzájemná odvetná opatření.
Islámský stát prohrává a přichází o peníze, proto páchá víc útoků a stává se z něj teroristická síť. Podařilo se zastavit tok západních bojovníků do Sýrie a Iráku, teď ale bude IS pro nás ještě nebezpečnější, říká odborník na terorismus Adam Dolník. Lidé podle něj nicméně hrozbu terorismu přeceňují a politici navíc mají tendenci je strašit. Je prý nutné pracovat s mentální odolností lidí na útoky, jinak dáváme teroristům obrovskou moc. Dolník tvrdí, že po porážce IS může znovu dojít k vzestupu Al-Káidy, která už přitom předtím byla prakticky poražená. O údajně ztracené části výkupného za dívky unesené v Pákistánu říká, že podobné ukrajování z peněz je běžné.
Státní zastupitelství prošetří podezření, že část výkupného, které bylo zaplaceno za unesenou Hanu a Antonii před třemi lety v Pákistánu, zmizela. Podle dobře informovaného zdroje serveru Neovlivní.cz mělo únoscům místo osmi milionů dolarů dorazit jen šest nebo dokonce jen dva miliony. Celá kauza o ztracené části výkupného by mohla souviset s mocenským bojem mezi ČSSD a ANO a s hrou konkurenční tajné služby.
Sdružení Žába na prameni ocenilo anticenou za sexistické výroky prezidenta Miloše Zemana. Cenu si vysloužil za své výroky o Češkách unesených v Pákistánu a vyjádření o ženách v burkách. Druhé a třetí místo obsadili novináři, komentátor deníku E15 a týdeníku Euro Pavel Páral a redaktorka Mladé fronty Dnes Scarlett Wilková. Mezi nominovanými byli také bývalý prezident Václav Klaus, bývalý ministr školství Marcel Chládek, americký prezidentský kandidát Donald Trump nebo protiislámský aktivista Martin Konvička.
Teroristické organizace teď třeba i dva roky drží rukojmí a až pak se ozvou, je to posun, to ticho je ohlušující, říká vyjednávač Adam Dolník, který pomáhá cvičit jednotky FBI. Prezident podle něj potvrzením výše výkupného za dívky unesené v Pákistánu zvýšil riziko pro další případná rukojmí a porušil rezoluci OSN. Česko je prý první země, která něco podobného otevřeně potvrdila.
V novodobé historii Československa a samostatného Česka došlo celkem ke čtrnácti únosům, při nichž bylo uneseno celkem 93 osob. Téměř všem se zatím podařilo vrátit do vlasti s výjimkou dvou osob, z nichž první zahynula při největším únosu Čechoslováků v Angole v roce 1983 a druhou, jež byla unesena v Libyi v roce 2015, se zatím nepodařilo nalézt nebo pro ni vyjednat propuštění.
Prezident Miloš Zeman ve středu potvrdil, že Česko zaplatilo za propuštění dvou dívek unesených v Pákistánu 150 milionů korun. Jeho výrok vyvolal kritiku politiků, poslanec TOP 09 Marek Ženíšek má dokonce za to, že prezidentovo počínání je na odstoupení nebo na žalobu za velezradu. Ústavní žalobu na prezidenta může podle Ústavy podat Senát se souhlasem Poslanecké sněmovny. Ženíšek chce senátory oslovit. Ústavní právníci však považují žalobu na prezidenta v tomto případě za neopodstatněnou. I z procesních důvodů by prakticky neměla naději na úspěch.
Kritika, která se snesla na českou vládu po výměně Čechů zadržených v Libanonu za muže podezřelého z terorismu, je podle experta Adama Dolnika jednostranná. Dolnik, poradce týmu americké FBI pro vyjednávání o přežití rukojmí a expert na boj s terorismem, naopak tvrdí, že s únosci a teroristy se vyjednává vždycky a vyjednávají s nimi všichni. "Vyjednávání neznamená, že jste předem připraven splnit požadavky únosců. Stát má přece zodpovědnost za své občany a musí pro jejich záchranu podniknout maximum," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Je potřeba lidem říct, že jsou oblasti, kam pokud přijedou, tak budou uneseni, říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery, který si za informacemi zveřejněnými ve článku o výkupném za unesené dívky stojí. Terčem hry tajných služeb se prý Respekt nestal, uvědomuje si ale, že některé pasáže, zejména o stropu pro výkupné, měly být formulovány jinak. Novinářka Tereza Engelová tvrdí, že zveřejnění výkupného byla chyba, která ohrožuje bezpečnost lidí. Informace o cestě Hany do Pákistánu prý není pravdivá a ohrožuje Hanu na životě. Detaily o výkupném i vyjednávání podle Engelové ale hlavně neměly nikdy uniknout. Článek navíc prý vyšel přeložen v Pákistánu a ví se tam tak, že Česko teroristům platí.
Lídři ODS a TOP 09 ostře kritizují chování vlády kvůli tomu, že se na veřejnost dostaly informace, týkající se podrobností o únosech českých občanů v zahraničí. Oba požadují, aby se Sněmovna celou záležitostí zabývala na neveřejném jednání, koaliční strany jsou ale proti, takže návrh ODS a TOP 09 zřejmě neprojde. Předseda ODS Petr Fiala chce po premiéru Bohuslavu Sobotkovi, aby odvolal ministra obrany Martina Stropnického, který veřejně potvrdil, že vláda vyměnila pět českých unesených občanů za Libanonce Alí Fajáda, jehož vydání žádaly USA.
Dívky unesené v Pákistánu se kvůli výrokům prezidenta dostaly podruhé do pozice oběti, tvrdí publicistka a režisérka Monika Le Fay. Podle novináře Petra Kamberského se přitom Zeman choval korektně.
V extrémních podmínkách člověka udržuje hlavně naděje, přitěžující je ten neohraničený čas, člověk neví, na co a na jak dlouho se adaptuje, říká k případu českých dívek psycholožka Bohumila Baštecká.
Novinářka Tereza Engelová pracovala několik let v Pákistánu. Teď žije v pohraničí se Sýrií. S únosy se ve své novinářské praxi několikrát setkala.
Role zpravodajských služeb byla v případu dominantní a rozhodující, říká k propuštění dvou Češek ze zajetí senátor a bývalý šéf civilní rozvědky František Bublan.
Rodiny obou propuštěných dívek v prohlášení poděkovaly za projevy solidarity a radosti, turecké humanitární organizaci za pomoc a vládě za podporu.
Aktuálně.cz oslovilo dva pákistánské analytiky. Shodují se, že české ženy byly v rukou radikálních skupin. Propuštění Češek ale očekávali.
Český prezident se naopak nejspíš v utajení sejde s těmi, kteří přispěli k propuštění Hany Humpálové a Antonie Chrástecké ze zajetí.
Vicepremiér řekl, že dívky měly v jistém smyslu štěstí, že únosci chtěli pouze peníze a ne je někam zavléct nebo zabít. Podle ministra vnitra Milana Chovance Česko žádné peníze nezaplatilo.
Češky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová unesené v Pákistánu jsou na svobodě. Ozbrojenci je propustili po dvou letech. Dívky po propuštění vypráví o pekle, kterým si prošly.
