Bankovní rada České národní banky (ČNB) na čtvrtečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 3,5 procenta. Shodli se na tom analytici. Důvodem jsou podle nich především vyšší jádrová inflace, vývoj cel mezi EU a USA, solidně rostoucí ekonomika či výrazný růst cen nemovitostí.
Jestli bude mít konflikt na Blízkém Východě dopad i na růst cen potravin a energií u nás? "Zatím to nevypadá, ale pokud dojde k rozšíření nebo zapojení zemí, které jsou surovinově důležité, tak by se to projevit mohlo," říká viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Jaké jsou vyhlídky na příští rok? Co brzdí tuzemskou ekonomiku? A poklesne inflace v roce 2024 tak moc, jak se slibuje?
Pro 23 procent mladých lidí ve věku 25 až 34 let jsou úvěry na vlastní bydlení nedostupné kvůli vysokým úrokovým sazbám. Lidé, kteří už hypotéku mají, často musejí kvůli zvýšeným úrokům výrazně šetřit. Vyplývá to z dubnového průzkumu společnosti KRUK ČR a SR mezi tisícovkou respondentů.
Před lety obýval kanceláře Strakovy akademie, šest let řídil ČNB, dnes je v předdůchodu a občas úřaduje z malé kanceláře pojišťovny Allianz. Když má Jiří Rusnok volno, zahrádkaří a kutí. V rozhovoru pro Ekonom exšéf ČNB mimo jiné vysvětluje, proč jsou tuzemské odbory ve srovnání se zahraničím tak slabé, proč Česku hrozí opětovný růst inflace i co považuje za svou největší profesní chybu.
"Dříve nebo později se k tomu bude muset jakákoliv vláda vrátit. Bude muset kousnout do kyselého jablka a říct, které daně se zvýší a které výdaje sníží ještě více než v tomto konsolidačním balíčku," říká exguvernér ČNB Jiří Rusnok, podle něhož kromě státního dluhu bude Česko dlouho bojovat také s vyšší inflací, než na kterou jsme zvyklí. Dá se říct, kdy se ceny ustálí? A jak nakopnout ekonomiku?
Centrální banka svou vyčkávací pozicí riskuje nejen to, že nezvládne včas zkrotit závratný růst cen. Otřásá také identitou drobných střádalů, kteří až dosud věřili, že ve stabilní a nízkoinflační zemi se spořit vyplácí.
S přední českou ekonomkou o tom, jak se stát propadá do dluhů, o neudržitelných důchodech, inflaci i o čekání na kanalizaci.
Výdaje a příjmy státu dlouhodobě nelícují a mimořádné sektorové berně na tom vůbec nic nezmění. Pokud chce vláda "podojit" ČEZ nebo banky, může to udělat chytřejším, méně škodlivým způsobem.
Průměrná úroková sazba hypoték počátkem srpna dosáhla 6,28 procenta. Za poslední měsíc tedy stoupla o 0,04 procentního bodu. Tempo růstu tak výrazně zpomalilo, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Podle odborníků ovšem tato situace nemusí vydržet dlouho.
Ještě loni se zájemci o koupi bytů a rodinných domů "přetahovali". Cenu nabízené nemovitosti často přepláceli, prodaná byla většinou za několik dní. Letos je to jinak, více než polovina nemovitostí čeká na kupce i několik měsíců. Nabídka je větší, protože kvůli drahým hypotékám zájem kupujících upadá, ukazují aktuální průzkumy. Nemovitost ale nezlevňují, na jejich cenu zatím situace nemá vliv.
Ekonom Aleš Michl nastoupil v pátek na post guvernéra České národní banky (ČNB). Přihlásil se přitom ke dvěma hlavním cílům centrální banky, tedy cenové a finanční stabilitě. Prioritou bude podle něj snížení inflace, které v Česku momentálně dosahuje 16 procent.
Česká národní banka (ČNB) ve středu dle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom mluvčí Markéta Fišerová. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě.
Když v dobrých časech politikaření převáží nad politikou, dá se to chvíli vydržet. Když se to ale stane v krizi, je to tragédie. Jako nyní.
Ať byl guvernérem České národní banky za posledních třicet let kdokoli, vždy sázel na image usedlé a předvídatelné instituce, která přesvědčuje trhy i domácí publikum o své odbornosti. A pak přišel Aleš Michl.
Když za klidných časů lidé o existenci České národní banky téměř nevědí, znamená to, že dělá dobře svoji práci. V kritických časech ale musí být hlasitá, jednotná a přesvědčivá. Asi by to i zvládla, kdyby se ji prezident nerozhodl ochromit.
„Zvyšování sazeb ještě přijde, myslím, že se dostaneme přes šest procent. Centrální banka reaguje relativně přiměřeně. Kdyby nezasahovala, byla by inflace podstatně výš. Máme jednu z nejpřehřátějších ekonomik. Dvě volná pracovní místa na jednoho nezaměstnaného. Tomu odpovídají i inflační tlaky,” říká bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999.
Už je to tady zase. Česko je v hospodářských problémech a kabinet vesele opakuje chyby, které se nám už jednou vymstily. Nejdříve se odmítal pustit do pomoci s argumentem, že na ni nejsou peníze. Pak nebyl schopen dobře nastavit tu cílenou. A teď mu tak nezbývá, než se zpožděním zavádět plošnou, tedy nejdražší možnou. Tak mizernou ekonomickou politiku už neprovozuje žádná další země v regionu.
