Stanice pražského metra D ještě není v provozu, ale už vyvolala spor o to, po kom se bude jmenovat. Náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) navrhuje opustit název Olbrachtova a nahradit ho Ryšánkou.
V posledních dnech se ve veřejném prostoru rozvířila debata o tom, zda je vhodné, aby nová stanice metra D nesla jméno spisovatele Ivana Olbrachta, který byl členem KSČ a podporoval komunistický režim. Nesouhlas s tímto záměrem vyjádřil zejména šéf Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna a letos v květnu se proti návrhu ozvala také radnice Prahy 4.
Na devátém místě pražské kandidátky sdružení Stačilo! do letošních parlamentních voleb je podnikový právník Ivan Hrůza. Jednasedmdesátiletý člen KSČM má za sebou kromě práce v podniku 11 let spolupráce se Státní bezpečností, během níž přesvědčoval faráře ke spolupráci s tajnou policií. Lídryni kandidátky Janě Maláčové to nevadí, sám Hrůza se nevyjádřil.
Unikátní kniha historiků Jan Vajskebra a Jana Zumra přináší dosud neznámá fakta o příslušnících nacistické tajné policie gestapa v protektorátu Čechy a Morava. Sedmiletá práce autorů pod hlavičkou Ústavu pro studuim totalitních režimů mapuje přes 200 životních příběhů gestapáků, kteří za šest válečných let stihli zatknout na 120 tisíc lidí. Mnozí z nich po válce unikli trestu.
Vraždu deseti neozbrojených civilistů včetně čtyř žen z roku 1944 se podařilo díky pátrání historiků objasnit až po desítkách let. Pravdu se malá slovenská vesnice Nižná Boca a někteří potomci obětí dozvěděli až v roce 2022. Celý život přitom žili v přesvědčení, že zabíjeli Němci.
Jde o téměř neznámou kapitolu dějin. K největšímu vojenskému nasazení Čechoslováků od druhé světové války došlo na málo očekávatelném místě - v jihovýchodní Asii. Devět let tam bojovali Francouzi s vietnamským komunistickým hnutím. Do války se na straně Francie zapojilo i přes 1600 Čechů a Slováků, na tři sta jich padlo. Šlo o mladíky, kteří tak chtěli po komunistickém převratu utéct na Západ.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je připraven podílet se na narovnání důchodů disidentů a disidentek. Jejich nízké penze označil za historickou křivdu. Neřešení nízkých disidentských penzí kritizuje signatář Charty 77 Jiří Gruntorád. Požaduje odstoupení ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Na podporu požadavku začal 17. listopadu u sídla vlády držet hladovku.
Před 80 lety se odehrála bitva u Kyjeva, která byla během druhé světové války součástí velké sovětské ofenzivy. Bojů u ukrajinského hlavního města se účastnili i českoslovenští vojáci. Ti do Sovětského svazu utekli před nacisty, skončili ale v gulagu. Když je po amnestii Sověti propustili, vytvořili první československou jednotku, které velel pozdější prezident Ludvík Svoboda.
Učebnice dějepisu Soudobé dějiny nakladatelství Fraus se loni stala na knižním veletrhu ve Frankfurtu druhou nejlepší učebnicí Evropy. Teď je však předmětem sporu mezi historiky. Ústav pro studium totalitních režimů tvrdí, že je plná chyb, a obrátil se kvůli tomu na ministerstvo školství. Úřad její důvěryhodnost posoudí. Vydavatelství mezitím pracuje na podobných učebnicích pro nižší ročníky.
"Lidé jsou najednou ochotni více mluvit o tom, že rok 1945 nebyl úplně bez poskvrny a děly se věci, které s osvobozením neměly vůbec nic společného. Některé informace se do veřejného prostoru tolik nedostávaly. Změnila to až agrese na Ukrajině," říká vojenský historik Eduard Stehlík. Jaké události z dob osvobození Československa Rudou armádou přehlížíme?
V noci na sobotu zemřela ve věku 75 let publicistka, překladatelka a disidentka Petruška Šustrová. Informovaly o tom Lidové noviny, pro něž dlouhá léta psala sloupky. Šustrová byla jednou ze signatářek a později mluvčích Charty 77.
V dešti kulek zachraňoval vojáky ve španělské i čínsko-japonské válce, na Kubě cvičil dobrovolníky proti Američanům a během Vítězného února v roce 1948 organizoval milice. Pro veřejnost ale zůstává lékař František Kriegel hlavně jediným komunistickým politikem, který odmítl v Moskvě uznat sovětskou invazi do ČSSR. "Dvacet let se o něm nesmělo mluvit," tvrdí autor jeho nové biografie Martin Groman.
Koncem roku 1942 se otevřely brány sovětských pracovních táborů gulagu československým občanům z Podkarpatské Rusi, kteří v letech 1939-1941 padli na útěku před okupací do rukou Stalinovy státní bezpečnosti NKVD. Ačkoliv amnestii Moskva vyhlásila již v lednu, v lágrech gulagu v těžkých pracovních i existenčních podmínkách lidé z nejvýchodnějšího cípu meziválečné republiky živořili téměř rok.
Tématem veksláctví v socialistickém Československu se zabývá nová kniha historika Adama Havlíka nazvaná Marky, bony, digitálky. Autor ji minulý týden představil v pražském knihkupectví Academia. V širokých souvislostech sleduje vztahy mezi oficiální a takzvanou šedou ekonomikou.
V letech 1999 až 2004 vedl Richard Dearlove britskou rozvědku MI6. Čtyřicet let předtím jako agent "zaměstnaný" na ambasádě řídil v Československu dvojitého agenta Miloslava Kroču, na což se přišlo jenom náhodou až po Kročově smrti, když jeho žena přinesla k němu do práce dokumenty, které po něm zbyly. Dearlove si nyní přijel do Česka pro složku, kterou na něj komunistická tajná policie vedla.
