Martin VESELOVSKÝ: Ministr zahraničí a místopředseda České strany sociálně demokratické Lubomír Zaorálek, dobrý den, pane ministře.

Lubomír ZAORÁLEK: Dobrý den přeji.

Martin VESELOVSKÝ: Vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš chce až příští středu vysvětlit na schůzi Poslanecké sněmovny to, kdo vlastnil v letech čerpání dotací z Evropské unie firmu Čapí hnízdo. Jste rád, že se to dozvíte?

Lubomír ZAORÁLEK: Nevím, to si myslím, že teď nejde jenom o jedno vysvětlení, tady daleko víc jde spíš o ty obecnější otázky, které ten případ navozuje.

Martin VESELOVSKÝ: A to jsou které?

Lubomír ZAORÁLEK: No, ukazuje se, jak je vážný ten problém, oddělení té, těch, který jsou ve výkonu funkce ministra a zároveň je tu riziko, že stále mají vazbu ke svému byznysu a já jsme především rád, že náš poslanec Chvojka teď podal na ústavněprávním výboru návrh, který se týká zákona o střetu zájmu a ve kterém se pokusíme navrhnout a doufám, že to projde ve Sněmovně, pokusíme navrhnout jasné oddělení toho, že pokud bude někdo ministr, tak bude muset jednoznačně se oddělit od byznysu. A především také, to je takové významnou součástí toho našeho návrhu, nebude možné, aby nějakým způsobem měl podíl v nějakých mediálních projektech.

Martin VESELOVSKÝ: Ale pokud se úplně nepletu, tak ten návrh pana poslance Chvojky nemluví o tomto volebním období? Ten mluví o případné další vládě.

Lubomír ZAORÁLEK: Mluví o tomto volebním období, protože pokud dojde k jakékoliv změně na postu ministra, třeba nyní, což není, že jo vůbec vyloučeno, tak už pro něho budou platit tyto zásady. To je normální princip retroaktivity, že my nemůžeme měnit podmínky za některých, někdo něco začal, ale protože pokud vím, nějaká právní debata se o tom vedla, to v tom případě, že se bude jednat o nového ministra nebo dojde k nějakým změnám, tak tam si myslím už nenarazíme na ten princip retroaktivita. To by mělo být právně schůdné.

Martin VESELOVSKÝ: Ale vy jste, pane ministře, asi slyšel Andreje Babiše, který říkal, že pokud něco takového bude přijato, tak ať je rovnou odvolán z vlády?

Lubomír ZAORÁLEK: To nevím, já o tom jsme s panem Babišem nemluvil, protože já se domnívám, že my, chápete, my na jedné straně, já to beru, že máme koalici a dokonce bych řekl, že na té koalici záleží a dokonce nám na ní musí záležet, to znamená, my se snažíme v ní jednat korektně a myslím si, že to má zvlášť velký význam proto, protože v této chvíli jednak ta vláda má pořád slušnou podporu, domnívám se, že to je úspěšná vláda a zároveň mi připadá, že vládne v době, která vůbec není jednoduchá, kdy čelíme velkým problémům, které se týkají bezpečnosti v Evropě, extremismu.

Martin VESELOVSKÝ: O té složitosti v doby se určitě nedá nějak příliš polemizovat. Mě na tom zajímá prostě to, jestli to, co mi popisujete jako z vašeho pohledu důležitý krok, to znamená to oddělení ministrů, prostě o to vlastnictví, jestli ostatní koaliční partneři s vámi v tom souhlasí?

Lubomír ZAORÁLEK: Problém politiky prostě je, že se neustále ocitáte mezi dvěma kameny. Ten jeden je, že my máme samozřejmě zájem na tom, abychom udrželi koalici, která dle nás má smysl a měla by pokračovat, ale zároveň a snažíme se proto chovat korektně k našim partnerům, to je to, co vy jste narážel na to, že se to nemusí panu Babišovi líbit, takže my se to snažíme dělat tak, aby bylo vidět, že to je transparentní a je jasné, proč to děláme. Na jedné straně chceme, aby koalice pokračovala, ale na druhé straně, pokud narazíme na něco, co je vážný problém a navíc to souvisí s naším programem, s tím, co jsme říkali před volbami a to, co jsme i vlastně deklarovali, že nám jde o to, aby v této zemi nevznikal oligarchický systém, tak i tady musíme prostě přijímat nějaké kroky. A já věřím, že to naši partneři pochopí.

Martin VESELOVSKÝ: Co když to nepochopí?

Lubomír ZAORÁLEK: Víte, to já teďka nechci předjímat. Já si myslím, že my činíme věci po zralé úvaze, dokonce dnes na grémiu, kde jsme se o tom…

Martin VESELOVSKÝ: Moc se omlouvám, pane ministře, ta zralá úvaha vám, po pravdě řečeno, trvala dva roky, protože vy jste věděli, v jakém stavu je Andrej Babiš, v jakých vlastnictví je už od voleb.

Lubomír ZAORÁLEK: Ne, ne, ne. S tím nesouhlasím. Tohle věděli samozřejmě všichni voliči, kteří dali panu Babišovi 20 procent.

Martin VESELOVSKÝ: A i vy, jako koaliční partneři?

Lubomír ZAORÁLEK: Samozřejmě, ale jako my jsme přeci šli do té koalice proto, protože jsme se dokonce i shodli s panem Babišem na tom, že chceme čelit určitým věcem, a že dokonce jsme v té věci i přijali zákony a dokonce Česká republika se na tom žebříčku vnímání korupce v naší zemi dokonce poměrně velmi úspěšně posunula. To znamená, že i v tomto bodu jsme se vlastně docela dobře posunuli, jako vláda a jako země.

Martin VESELOVSKÝ: Dobře, počkejte, pane ministře…

Lubomír ZAORÁLEK: Takže tím říkám, že ta vláda je úspěšná, ale přesto jsme tady narazili na problém a my cítíme povinnost ten problém a říkám…

Martin VESELOVSKÝ: To jste říkal. Víte, co mě ale, víte, co mě zajímá? Já rozumím tomu návrhu zákona, to proč to asi pravděpodobně chcete udělat a tak dále. Není mi jasné, jak vnímáte tu samotnou kauzu toho Čapího hnízda, té firmy? Je to důležité pro vás, jako pro koaličního partnera?

Lubomír ZAORÁLEK: Já myslím, že ta kauza vyvolala pozornost, my jsme se dnes o tom, jak jsem právě řekl, bavili na grémiu a kvůli tomu jsme svolali i předsednictvo strany, které se sejde zítra v 18 hodin. My ho budeme informovat o tomto za naší úpravou zákona o střetu zájmů, to, co jsem vám říkal, jako věc, která je také určitou reakcí na tu situaci a zároveň se budeme bavit o této kauze, vlastně o všem tom, co jsem vám před chvilkou povídal, takže…

Martin VESELOVSKÝ: Já vím, ale je to důležitá věc, je prostě?

Lubomír ZAORÁLEK: Pravděpodobně ano, když jsem řekl, že se kvůli tomu schází předsednictvo strany a budeme se snažit s nimi jednat o tom, jak postupovat dále, protože nám záleží na koalici na jedné straně a zároveň víme, že na to musíme reagovat.

Martin VESELOVSKÝ: Andrej Babiš ale, a teď se bavíme o prohlášení ze středy tohoto týdne, řekl, za týden vám, poslancům, řeknu, kdo v tom období, kdy ta firma čerpala evropské peníze, byl vlastníkem těch anonymních akcií. To je v pořádku?

Lubomír ZAORÁLEK: Víte, já upřímně vám řeknu, že já nevím, jestli jedna schůze Sněmovny je schopná vnést do toho takové jasno, že budeme všechno vědět a všechno bude jasné. Pokud vím, tak tahle věc se vyšetřuje, jako myslím si, že se tím zabývá dokonce i OLAF, zároveň je to vyšetřováno i u nás a připadá mi, že tihle, tady předpokládám, že se dojde k jasnému výsledku toho, co se vlastně odehrálo. Jako, myslím si, že je naprosto v pořádku, pokud pan Babiš je místopředsedou vlády a ministrem financí, že k tomu podá své vysvětlení. To si myslím, že je správné a je otázka, jestli to bude znamenat, že bude všechno jasné. Jako, já si myslím, že to je jeho povinnost.

Martin VESELOVSKÝ: Jeho povinnost co, aby to řekl? Aby řekl, kdo vlastnil tu firmu?

Lubomír ZAORÁLEK: Jako ale… Povinnost jako, on si je toho podle mě vědom, protože podle jeho reakcí vidím, že on to cítí, že k tomu musí něco říci, tak to prostě řekne. Ten prostor k tomu určitě dostane, to není problém.

Martin VESELOVSKÝ: Já se moc omlouvám, já mám pocit, že jako zástupce koaličního partnera, jako kdybyste k této věci přistupovali jako, no, ano, nějak to bude, on to někdo vyšetří, a tak dále.

Lubomír ZAORÁLEK: To není pravda, to není pravda…

Martin VESELOVSKÝ: To vypadá, jako kdyby Česká strana sociálně demokratická k tomu neměla nějaký nějaký pevný postoj a pevný názor?

Lubomír ZAORÁLEK: Pevný postoj, počkejte, přesně k čemu chcete pevný postoj? Já nejsem znalcem celé kauzy Čapí hnízdo.

Martin VESELOVSKÝ: Já tomu rozumím.

Lubomír ZAORÁLEK: Já jsem pouze vědom toho, že tam vznikla celá řada otázek a je to nepříjemné proto, protože pokud tam byly čerpány peníze, které byly čerpány nesprávně, nebo pokud byly čerpány peníze, které patřily někomu jinému, zase někým jiným, tak jsou to prostě věci, které jsou jednak nefér, jednak to může být škoda pro Českou republiku, může to být i na její pověsti a může to znamenat ztrátu, co se týče těch finančních prostředků. To jsou všechno věci, na které by Andrej Babiš měl odpovědět a já nepochybuji, že to v příštím týdnu udělá.

Martin VESELOVSKÝ: Vám nevadí ty rozpory v jeho výrocích? On několik let říká, ta firma není moje, nebyla moje, potom říká, ta firma je moje, potom, zase je vidět v nějakém dokumentu, jak říká, to byl můj nejlepší nápad v životě, prostě udělat takovou farmu. To znamená, že tam je evidentní rozpor mezi tím, jestli ta firma je jeho nebo není jeho, a tak dále. To vám nevadí?

Lubomír ZAORÁLEK: Ale já nejsem šťastný z toho, pokud tady vznikají pochyby o tom, že ty výroky jsou přesné, nebo že, pokud jsou rozporné. Mě to, já bych byl raději, kdyby tady samozřejmě podobná kauza nebyla, kdyby prostě se tohle celé....

Martin VESELOVSKÝ: A otázka, pardon, pane ministře…

Lubomír ZAORÁLEK: Kdyby prostě se tohle celé, kdyby šlo to nějakým způsobem rozptýlit.

Martin VESELOVSKÝ: Ta otázka přece zní, jestli je pan ministr financí důvěryhodný?

Lubomír ZAORÁLEK: No, jako já, pokud vím, tak především pan Babiš se svou stranou získal 20 procent hlasů, získal mandát voličů, stal se členem koaliční strany. My se s ním snažíme vládnout a realizovat svůj program, to se nám do značné míry daří. Teďka vznikla kauza, která vyvolává pochyby, a pan Babiš na to bude muset reagovat, to je celé. Zároveň jsem řekl, že nám není lhostejné, jak koalice dál bude nebo nebude dál fungovat, protože nevím o tom, že by tady bylo tak snadné sestavit vládu. Uvědomte si, že žijeme v Evropě, ve které dokonce, i když někdy mají volby, jako v Irsku nebo ve Španělsku, tak to ještě neznamenají, že jsou schopny potom sestavit vládu. Dokonce i na Slovensku to není jednoduché.

Martin VESELOVSKÝ: Pane ministře, to je samozřejmé.

Lubomír ZAORÁLEK: To znamená to, že v této zemi máme fungující vládu, je určitá hodnota.

Martin VESELOVSKÝ: Já vím, vy mi vy mi, pardon. Vy mi jinými slovy říkáte, v zájmu toho, abychom měli fungující vládu, protože je komplikované, někdy extrémně komplikované, postavit jinou vládu.

Lubomír ZAORÁLEK: V zájmu toho se pouze chováme…

Martin VESELOVSKÝ: Tak možná mírně přivřeme oči nad tím, že máme nějaké pochybnosti o jiném členu vlády?

Lubomír ZAORÁLEK: Nic takového, to říkáte vy. Já jsem pouze řekl, že se snažíme chovat korektně k našim partnerům. Když ten partner prostě má problém, tak mu řekneme, tohle je věc, kterou musíte vyjasnit, já jsem to řekl. Jsou důvody, proč na tuhle věc je třeba jasně odpovědět. Možná, že definitivní odpověď na to dostaneme teprve díky šetření, které se na to vede.

Martin VESELOVSKÝ: Ale, to bude v pořádku?

Lubomír ZAORÁLEK: Prosím, to bude, to já nevím.

Martin VESELOVSKÝ: Já se ptám, jestli to bude v pořádku, když ta definitivní odpověď přijde až například od OLAFu nebo od orgánů činných v trestním řízení?

Lubomír ZAORÁLEK: Já se domnívám, že když potom bude odpověď a ukáže se, jak to bylo, tak na to bude muset potom se reagovat zcela jednoznačně. V této chvíli se na mě nezlobte, ale já nedokáži říci přesně, co se v té kauze stalo a také si rád poslechnu vysvětlení pana Babiše.

Martin VESELOVSKÝ: Tak, další téma tohoto rozhovoru je dohoda s Tureckem tak, jak jí zatím představuje zejména německá strana a německá kancléřka Angela Merkelová, je zárukou vyřešení celé migrační krize?

Lubomír ZAORÁLEK: To ne, migrační krize to nemá takový charakter, že to vyřeší pouze dohoda s Tureckem. Ta je důležitá teď z hlediska toho jednoho problému, který je teď stěžejní, a to je ta takzvaná Balkánská cesta, kterou se vlastně v posledních měsících valily a bohužel stále ještě by rády valily tisíce utečenců. A to je vlastně jenom jeden segment. Já jsem tady dnes, shodou okolností, měl na návštěvě italského ministra zahraničí a ten právě samozřejmě má obavy, že i pokud se podaří tu Balkánskou cestu výrazně omezit, zredukovat, téměř zastavit, tak se uprchlíci budou valit jiným směrem a že ožije třeba ta mediteránní cesta, ta středomořská z Libye do Itálie.

Martin VESELOVSKÝ: Nemá pravdu, nemá pravdu?

Lubomír ZAORÁLEK: Má, bohužel má pravdu. To se může velice snadno stát, takže jsme se bavili o tom, co udělat právě pro to, abychom byli schopni najít řešení, které bude se týkat nejenom Řecka, nejenom Turecka a nejenom teď toho plánu, který je nyní akutní, ale který by platil generálně. To znamená, my musíme být schopni mít hranici, kvalitní hranici po celé linii Evropy a být schopni čelit podobnému problému dlouhodobě, jako teď řešíme akutní problém, ale to trvalé řešení je v tom, že se vytvoří skutečně transparentní systém po celých hranicích Schengenu, kde bude garance, že se nemůže stát, že i když dokonce dojde k takovému zvýšenému náporu, že nebudeme schopni to mít pod kontrolou, což znamená, že teda nejsme schopni to ochránit, že nejsme schopni vytvořit systém míst, kde budeme schopni přesně rozlišit, kdo je kdo, kdo je tedy ten, v tomto případě ekonomický migrant, kdo je politický azylant a na základě toho zvolit správnou proceduru. Tohle se úplně změnilo a de facto se začal hroutit ten systém, kterým se s imigranty v Evropě zacházelo, a my musíme díky tomu, že čelíme takovéto to krizi, musíme vytvořit něco, co bude schopno i takovéto krizi odolat.

Martin VESELOVSKÝ: Když ještě zůstaneme u té dohody nebo u toho plánu s Tureckem, tak jaký je k tomuto plánu oficiální postoj Česka?

Lubomír ZAORÁLEK: My to podporujeme, protože shodou okolností znám postoj, se kterým jede na summit premiér Bohuslav Sobotka.

Martin VESELOVSKÝ: To bych předpokládal, pane ministře.

Lubomír ZAORÁLEK: Ano. No ale díky tomu vám mohu odpovědět docela zasvěceně, že vím, že on tam jede opravdu s tím, že chce podpořit tady tu dohodu s Tureckem a protože i on je toho názoru, že by bez Turecka celá ta věc byla neskonale obtížnější a prostě ten plán, jeho podstatou jednoduchou je to, že by Turecko souhlasilo s tím, že vlastně celá ta ilegální imigrace se bude vracet zpátky do Turecka.

Martin VESELOVSKÝ: Ano, ale vy říkáte, že ten český oficiální postoj je, že s tímto plánem souhlasíme, že tam Bohuslav Sobotka, premiér české vlády, s tím jede…

Lubomír ZAORÁLEK: Ano.

Martin VESELOVSKÝ: ...ale nezlobte se na mě, to tak úplně není, protože součástí toho německého plánu, alespoň podle toho, co Němci říkají je určité navýšení počtu uprchlíků, kteří by měli případně být rozdělováni mezi členské země Evropské unie, a já jsem dnes viděl určité výstupy mediální Bohuslava Sobotky, který říká, že tohle by se dít nemělo.

Lubomír ZAORÁLEK: No, teď ale víte opravdu více možná, než ministři zahraničí a vnitra, protože já…

Martin VESELOVSKÝ: To pardon, to byl sarkasmus, nebo?

Lubomír ZAORÁLEK: To byl sarkasmus, protože my jsme se teď zrovna s Paolem Giuntinim bavili o tom, že ten text toho návrhu definitivního, stále ještě není hotový. To znamená, opravdu nikdo ještě, bohužel, to je možná chyba, že se to ještě neví, nebo že to není ještě hotové. Ono to opravdu vzniká v těchto chvílích, takže, co bude přesně součástí, to vám neřekne teď asi opravdu nikdo. Ale podstata je to, co chtěl říct Bohuslav Sobotka, co máte vy na mysli, je poměrně jasná pozice České republiky, která říká, že my nebudeme souhlasit s žádným systémem povinných kvót, které by byly součástí nějakého plánu, ale zároveň já jsem přesvědčen, a to mám podobný také názor, jako náš premiér, že si nemyslím, že by v této chvíli někdo s takovým to mandatorním povinným mechanismem rozdělování vůbec přicházel.

Martin VESELOVSKÝ: Ovšem, jestli to správně chápu, tak není vyloučeno, že prostě, pokud bude nějaká dohoda na plánu, tak ten plán možná bude vypadat tak, že bude prostě nezbytné, aniž bychom tomu říkali povinné kvóty, prostě přijímat více lidí.

Lubomír ZAORÁLEK: No, ale my jsme přeci už nějakou dohodu už učinili v Evropě, to znamená, ona už je na papíře dohoda, v rámci které se Česká republika zavázala, že my přijmeme kvótu, nebo my přijmeme určitý počet, a to my jsme řekli, že to je právě to, že to musí být vždycky naše vlastní, dobrovolné rozhodnutí a na základě toho my jsme souhlasili s tím, že přijmeme určité uprchlíky v rámci rozdělování a solidarity a dokonce už teď jsme dali jasné znamení tím, že jsem souhlasili s přijetím prvních dvaceti z Řecka a deseti z Itálie, a to už je jako něco, co konkrétně se snažíme realizovat, takže Česká republika se hlásí k tomu principu solidarity a rozdělení. Nicméně říkáme, o počtu musíme vždy rozhodovat my a vždy musíme být my garanti toho a vědět, že jsme schopni to zvládnout. Není možné, aby nám to někdo stanovoval.

Martin VESELOVSKÝ: Chápu. Tady před několika dny seděl místopředseda KDU-ČSL pan Bartošek a názor lidovců je takový, že bychom v rámci asi pravděpodobně vlastního rozhodnutí unesli i přes 4 tisíce uprchlíků, kteří by k nám přišli. Je to nějaká myšlenka, kterou by se vláda vážně zaobírala?

Lubomír ZAORÁLEK: Tak, určitě. Myslím, že ministr vnitra by vám byl schopen říci, na kolik jsme připraveni. Máme určitě kapacity připravené na některých místech, kde jsme schopni přijmout uprchlíky, pokud by taková naléhavá potřeba vznikla, takže ta země je připravena na stovky uprchlíků, které jsme schopni přijmout a jsme schopni je integrovat, a to je věc, kterou jsme schopni i na takovém to mezinárodním formu garantovat. My pouze nesouhlasíme s tím, aby nám to někdo předepisoval.

Martin VESELOVSKÝ: Vy jste říkal stovky, ale váš koaliční partner říkal tisíce.

Lubomír ZAORÁLEK: No, jako rozumíte, stovky jako, ale řekněme, ministr vnitra by byl asi nejkompetentnější v tom, aby vám teď přesně řekl, co jsou ta čísla, které jsme schopni v jakém čase garantovat. Tady nejde teďka, tady jde o to, kolik jsem třeba schopni za rok a podobně.

Martin VESELOVSKÝ: Já to chápu, ale, pane ministře, vy přeci takovými informacemi musíte disponovat také vzhledem k tomu, že mluvíte například se svým italským kolegou a bavíte se například o počtech uprchlíků, kteří se pohybují nebo by se mohli pohybovat v Evropě.

Lubomír ZAORÁLEK: Ano. Ale, my jsme přeci už v tomhle konkrétní čísla akceptovali, my jsme říkali v rámci těch takzvaných relokací a přesídlení jsme akceptovali 1500, 1400, takže my jsme, ty čísla už padla, a to bylo z naší vůle a řekli jsme v případě potřeby, toto jsou ty hranice, které jsem schopni dnes garantovat, v čase dvou, tří let, které jsou před námi.

Martin VESELOVSKÝ: Musím k tomu jenom dodat, že my bychom se rádi ministra vnitra Chovance zeptali, ale on naše pozvání již několikrát nevyslyšel.

Lubomír ZAORÁLEK: Ale ty čísla, které vám říkám, jsou poměrně přesná.

Martin VESELOVSKÝ: Dobře. Ještě zpátky k Turecku. Ten turecký postoj tak, jak vlastně ten plán byl navržen, tak nevidíte jako svého druhu silové vydírání ze strany Turecka?

Lubomír ZAORÁLEK: No, silové vydírání. Podívejte, my tady máme země, které na svém území mají poměrné velké počty uprchlíků. Egypt, ten jich má 5,5 milionu, Írán, ten má 3,5 milionu uprchlíků z Afghánistánu no a Turecko má já nevím 2 miliony 700 tisíc nebo kolik se uvádí, část z toho vlastně je v těch táborech. To znamená, ty země v tomto nesou poměrně dost velké břemeno, jako a pokud my máme zájem na tom, aby třeba i se zvýšil ten počet uprchlíků, tak to zase není tak málo, co po nich chceme. Jestliže budou ochotní nám v tom pomoci a Turecko nám v tom může pomoci nesmírně, protože vlastně ještě je proti tomu Egyptu, Íránu je nejblíž Evropě a drží vlastně tu vlnu, tak samozřejmě tento partner má pro nás velkou cenu a důležité je to, že Turecko vlastně o některé věci také stojí. Turecko má obrovský zájem o vízovou facilitaci, ta má pro Erduana nesmírnou cenu. Turecko dokonce projevuje zájem o to, aby se jednalo o jeho přiblížení k Evropské unii, a to je…

Martin VESELOVSKÝ: Ano, to jsou všechno akceptovatelné věci pro vás například, jako pro zástupce české vlády?

Lubomír ZAORÁLEK: To není jednoduchá věc.

Martin VESELOVSKÝ: No já vím.

Lubomír ZAORÁLEK: Protože například v poslední době to, co se děje v Turecku, to, co se děje například vůči médiím, to jsou věci, které jsou těžko slučitelné s tím, že bychom otevřeli příslušné kapitoly vyjednávání s Tureckem. To znamená, tohle nejsou jednoduché rozhovory, jako protože na jedné straně sice Turecko jeví zájem a já vlastně upřímně, mně to připadá, že to je dost cenné, že Turecko projevuje zájem o tu prohlubující se partnerství s Evropskou unií. Jako to, že tam je, a to není jenom výmysl té turecké současné vlády, v Turecku je velké množství, miliony lidí, kteří chtějí být více součástí Evropy. Jako ta vláda jenom vyjadřuje tady tuhle náladu, která tam stále významně je, jako jestliže tedy v Turecku je taková tendence, tak vlastně nyní se stáváme partnery, ve kterých my něco po tom Turecku chceme, a samozřejmě Turecko nám říká, tohle ovšem není málo a vy nám s tím musíte pomoci.

Martin VESELOVSKÝ: A Turecko říká, taková je cena?

Lubomír ZAORÁLEK: No a my budeme jednat. Jako, pokud se mluví o finančních prostředcích, tak mluvit o nějakých dalších kromě těch, které dosud byly na stole, můžeme až po roce 2018, to je shodou okolností také názor premiéra, a když, tak musíme se bavit o tom, jakým způsobem se s těmi prostředky bude zacházet. Ta jednání budou o tom, pokud finanční prostředky, tak jakým způsobem se s nimi bude zacházet, jakou máme garanci, že budou použity tím způsobem, jak my potřebujeme, totiž tak, aby se pomohli stabilizovat ti uprchlíci v Turecku, aby se vytvořily podmínky pro to, aby tam třeba mohli pracovat. Já jsem přesvědčen, že to je pro ně daleko jednodušší, než hledat práci v evropských zemích, kde je to pro ně komplikovanější jazykově, stylem a vším, takže já si myslím, že to má velké výhody, když se domluvíme s Libanonem, Jordánskem, Tureckem. Že ti uprchlíci se budou snažit a zároveň mi připadá, víte, ono to Turecko samo to taky nezachrání. Mně připadá stejně důležité to, co se děje v Sýrii, to, že tam vlastně dnes máme to křehké příměří, které když to půjde dobře, tak přejde do mírových rozhovorů, které by mohly, kéž by se tak stalo, vyvrcholit po 18 měsících dokonce ve volbách, kde by se vytvořila nová politická reprezentace Sýrie. A to by byl především obrovská věc v tom, že by Syřané věděli, že se můžou také vrátit do své země. Mně připadá, že tohle jsou věci, které by nám mohly zásadně pomoci tu situaci zvrátit, nejenom dohoda s Tureckem.

Martin VESELOVSKÝ: Dobře, Řecko v celé věci hraje…

Lubomír ZAORÁLEK: Klíčovou roli.

Martin VESELOVSKÝ: Extrémně důležitou roli. Zajímá mě, jaká je, jaký je teď vztah mezi námi a Řeky na té oficiální úrovni? Narážím samozřejmě na to, řekněme nevpuštění českého zástupce na některé hotspoty uprchlické.

Lubomír ZAORÁLEK: Včera večer mi volal Nikos Kotzias, tedy můj partner, řecký ministr zahraničí, večer mi volal a říkal mi, že se mu to podařilo, celou tu věc nějak si zanalyzovat a zmapovat, že se to stalo jenom proto, protože ty hotspoty byly přeplněné, že tam je dost dramatická situace díky stoupajícímu počtu lidí, že vzhledem k tomu, že oni ty hotspoty nezvládali, tak to svěřili armádě a ta armáda tam samozřejmě vyhlásila režim s tím, že řekla, nikoho nepustí. Říkal mi, že to prostě byla přechodná situace způsobená tím, jaká je tam, kalamitní poměry, že tam chtějí udělat pořádek nebo to nějak zvládnout nejdřív a pak, že, říkal mi, že si myslí, že se něco podobného nebude opakovat, že nám vstup umožní, takže mě ujistil, že to byla….

Martin VESELOVSKÝ: Tomu věříte?

Lubomír ZAORÁLEK: Že to byla přechodná věc, já vám to tlumočím, jak jsem to dostal skoro oficiálně, že to byla přechodná věc. Já si ale myslím, že to není možné jinak, přeci není možné, když mi říkáme, že chceme participovat, pomáhat, tak není možné, abychom neměli tam přístup. To, jako dost dobře si nedovedu představit, že by mi pan ministr odpověděl jinak. Jediná možnost je to, co mi vlastně řekl, že to bylo mimořádné, že je to kalamitní, že se omlouvá za to, že tam je těžká situace, ale že nám samozřejmě ten vstup umožní.

Martin VESELOVSKÝ: Dobře. A pak ještě jedna, možná kalamitní situace, a ta je u těch českých policistů, kteří pomáhají v Makedonii a kteří byli kritizováni za ten zásah z pondělí. Tak, v jaké jsou oni teď situaci?

Lubomír ZAORÁLEK: Já jsem s těmi policisty mluvil, za ně bych se asi vždycky postavil, protože vím, že tam nejsou v jednoduché situaci. Tak, jak jsem se bavil s nimi o té práci, když jsem tam byl nedávno, tak si myslím, že to jsou lidí, kteří fungují korektně a dělají to, co mají. Ale ještě bych se vrátil k tomu Řecku, to je velmi důležité…

Martin VESELOVSKÝ: Pardon, vrátíme se, pane ministře, ale jenom k té Makedonii. To znamená, tam veškerá kritika, ta pro vás, vy jim věříte, to znamená, že to, že jsou kritizováni za svou práci, to pro vás nehraje příliš roli?

Lubomír ZAORÁLEK: Ne, já teda samozřejmě se seznámím s tou věcí nějak podrobněji, nebo to bude spíš věc ministra vnitra, ale já sám vím, protože jsem se s nimi nedávno setkal, jak složitá tam ta jejich práce je a já jsem přesvědčen, že to jsou lidé, kteří tam odvádějí velmi dobrou práci. Jako, co se tam přesně stalo, to ať se zjistí, to bude věc ministra vnitra. Já jsem, to Řecko mi připadá důležité v tom, že my jsme tak se toho jen dotkli letmo, že Řecko je důležité, ale Řecko je v něčem dnes opravdu neuvěřitelně klíčové, protože já jsme právě na té debatě teď v pondělí v Bruselu, tam to zaznělo z řecké strany, ten problém je, aby Řecko zvládlo ten úkol, který na sobě bude mít, a sice, že z Řecka se mají vracet ti migranti zpátky, podle toho plánu, který máme my přijmout a Řekové sami říkají, že pro ně je to nepředstavitelně těžká věc, aby tohle dokázali zadministrovat, aby dokázali zvládnout ty návraty těch ilegálních migrantů, to je velmi obtížná operace logisticky. Oni také říkali, oni se budou odvolávat, to znamená, že se budou odvolávat řeckým soudům. Oni říkají, že jejich soudy, je veliká otázka, jak zvládnou třeba i odvolání jako rozumíte těch, kteří budou nespokojeni a tvrdí, že ten systém na tohle není připraven. My jsme jim nabízeli pomoc a oni říkali, jak nám chcete pomoci, vy nám nemůžete dodat řecké soudce, že jo a podobně, takže tady vlastně tohle je v něčem zkušební článek, to je opravdu jeden z těch bodů, na kterém to, nechci říct, že to zhavaruje, ale je to nejtěžší článek té věci. Pokud bude to fungovat, pokud se s Tureckem dohodneme, tak potom problém je, aby Turecko zvládlo, teda, aby Řecko zvládlo celou tu operaci.

Martin VESELOVSKÝ: Tak poslední otázka se týká Sýrie. Vypadá to, že Rusko stahuje nebo začalo stahovat minimálně své letecké síly ze Sýrie a vypadá to, že prostě alespoň podle oficiálních vyjádření, se ze Sýrie chystá stáhnout zcela. Jak se na to díváte vy?

Lubomír ZAORÁLEK: Tak, já jsem od prvního okamžiku měl informace, že Rusové nechtějí opakovat omyly minulosti, že nechtějí celou tu operaci protáhnout příliš daleko, protože do toho zabřednou, takže já jsem vlastně to trošku čekal, že v jistém okamžiku Rusové řeknou, dosáhli jsme toho, co jsme chtěli a zbytek, ať se odehraje už jiným způsobem. Takže, v tomto jsem nebyl úplně zaskočen, já tím to trochu zjednodušuji, protože já vím, že tady se mluví o celé řadě dalších faktorů, že ta věc není vůbec jednoduchá, takže mi dovolte tenhle trošku zjednodušený scénář, který si říká, že vlastně mě to v principu nepřekvapuje, víte, že jsme to přivítal, to stažení, především proto, že také to vzniklo nebo došlo a dochází to v okamžiku, kdy se Staffan de Mistura pokouší na mírových rozhovorech v Ženevě dát dohromady síly opozice a reprezentantů Asadova režimu, což se nedaří teď v této chvíli, protože jak víte, tam to taky zadrhlo a vlastně tím ta stažení Rusů, to avizované, v něčem byla určitá podpora těm mírovým rozhovorům. V tom smyslu končí jakoby bombardování, nebo alespoň v tom rozsahu, ve kterém bylo, protože to není úplné stažení, pokud vím, stále. Končí teda bombardování a nyní zahajujeme rozhovory a samozřejmě po Rusy to bylo v něčem do určité míry výhodné, protože přeci jenom mají určité zisky, takže vlastně ta pozice Asadova režimu, myslím, že tam také určitou roli sehrál Írán, o tom vůbec nepochybuji, takže ta pozice je taková, že pro ty rozhovory je příznivá.

Martin VESELOVSKÝ: Takže, to chápete, že to částečné stažení ruských sil by mohlo přispět k nějakému mírovému řešení?

Lubomír ZAORÁLEK: Ano, přesně tak, teď jste to dokonce řekl docela dobrou formulací, že by to mohlo přispět, protože člověk musí být opatrný, takže ano, mohlo by to přispět a chápu to, že to není špatná zpráva. Je to spíš pozitivní zpráva a je třeba to využít. Víte že, asi to víte, že probíhají velmi intenzivní rozhovory teď na všech frontách, mezi Asadem a Putinem, mezi Moskvou a Washingtonem, takže vlastně ta diplomatická aktivita je teď v tom obrovská. Zaplať Pán Bůh za to, protože my máloco potřebujeme tak, aby bomby a to násilí bylo nahrazeno právě diplomatickou prací. Takže, tady bych si přál dokonce, aby Evropa se angažovala maximálně, a kdekterému ministrovi zahraničí v Evropě vadí, že v tom nesehráváme ještě významnější roli.

Martin VESELOVSKÝ: Pane ministře, díky za rozhovor.

Lubomír ZAORÁLEK: Já děkuji za otázky.

Martin VESELOVSKÝ: Na shledanou.

Lubomír ZAORÁLEK: Na shledanou.