Nedostaneme se k některým lékům, distributoři nám je nechtějí dodávat, stěžuje si část lékárníků. Distributoři podle nich upřednostňují řetězcové a nemocniční lékárny, s nimiž jsou propojení. Stížnosti, které kvůli tomu lékárníci posílají na Státní ústav pro kontrolu léčiv, ale nepomáhají. Ústav je ani po roce nezvládl prošetřit. Za možné porušení zákona tak nepadla jediná pokuta.
Stačí otočit knoflíkem a doma i v kanceláři je chládek. Klimatizace je dnes už nedílnou součástí života mnoha Čechů. Doma ji má necelá pětina lidí a v práci dokonce 37 procent z nás. Jenomže proudění chlazeného vzduchu lidem přináší nejen úlevu, ale někdy i problémy. Kardiaci si mohou kvůli teplotnímu šoku uhnat infarkt, špinavá klimatizace zase může roznášet nebezpečnou bakterii legionellu.
Onkologové upozorňují na palčivý problém. Na vyšetření, které umí odhalit rakovinu střeva, se v některých regionech čeká až půl roku. Část pacientů přitom potřebuje znát diagnózu hned - včasná léčba je pro jejich přežití rozhodující. Ke 199 současným centrům, v nichž se kolonoskopie dělá, proto přibude do konce roku dalších 12. Pomoci by měla i lepší organizace péče.
Pod šéfem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Davidem Kostkou se minulých dnech zakývala židle. Správní rada svolala mimořádnou schůzi, na níž jednala o jeho setrvání v křesle. Důvodem měly být nesrovnalosti v zakázkách a ztráta důvěry v jeho vedení. Nakonec David Kostka ve funkci zůstává. Správní rada mu jenom snížila odměny - už se nebudou vyplácet pravidelně, ale jen za mimořádné úspěchy.
Šance na uzdravení z rakoviny nejsou všude v Česku stejné. Záleží i na tom, jestli mají lidé ve svém regionu komplexní onkologické centrum. To jediné totiž může poskytnout moderní léčbu. V některých krajích přitom takové středisko chybí. Šance lidí na vyléčení je pak skoro o polovinu nižší než například v Praze či v Plzni.
Ještě před 30 lety byly vzácné. Dnes už ale mají na svědomí pět procent všech komplikovaných obličejových zánětů. Řeč je o plísňových nákazách. Podle odborníků ohrožují hlavně oslabené lidi – například pacienty s rakovinou, lidi s HIV nebo cukrovkáře. Postupně se ale objevují i u zdravých lidí. Třeba v Česku si za poslední desetiletí vyžádaly 7,5 tisíce hospitalizací. Naději přináší nová vakcína.
Pod šéfem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Davidem Kostkou se kývá židle. Správní rada svolala mimořádnou schůzi, na které chce setrvání ředitele ve funkci projednat. Konat se má v pondělí. Důvodem mají být nesrovnalosti v zakázkách a ztráta důvěry ve vedení. O "vnitrácké" pojišťovně se přitom hovoří v souvislosti s převzetím ztrátové vojenské pojišťovny.
Úlevy pro svědomité pacienty plánuje dokonce několik politických stran. Některé jim chtějí umožnit placení nižšího pojistného, další slibují úspory na daních. Objevují se i takové nápady, jako jsou daňová zvýhodnění při platbách za nadstandard.
Češi nebezpečně tloustnou. Podle Státního zdravotního ústavu už má kila navíc 60 procent dospělých a čtvrtina dětí. Státní kasu to každoročně stojí kolem 30 miliard korun. Většina kandidátů na ministra zdravotnictví proto slibuje: po volbách zavedeme cukernou daň. Části výrobců to nevadí, další ale mluví o diskriminaci. Speciální daň z cukru podle nich ke zlepšení zdraví populace nepřispěje.
Česko má velký problém: milion lidí nemá svého praktika. "Zájem o obor přitom je, absolventi medicíny do ordinace chtějí," tvrdí zástupci spolku Mladých praktiků. Jenomže ministerstvo zdravotnictví je prý nepodporuje. Peníze na takzvaná rezidenční místa, tedy zaškolení mladých lékařů, posílá spíš do nemocnic než do terénu. Lidé z některých regionů už přitom jezdí za praktikem i desítky kilometrů.
Stačí málo: zapít lék čajem. Jeho účinek se rázem sníží i o polovinu. Platí to i pro takové přípravky, jako jsou život zachraňující léky na rakovinu. Přesto se české nemocnice doporučením výrobců neřídí a dávají pacientům místo vody právě čaj.
Z krabiček léků zmizí papírové letáky. Nahradí je elektronické, které si lidé stáhnou pomocí QR kódů do svých mobilů. Počítá s tím návrh nové evropské legislativy, platit by mohla za tři roky. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka to pomůže utlumit nedostatek některých přípravků. Lékárníkům se to ale nelíbí a novinku kritizují i seniorské organizace.
Vojenská zdravotní pojišťovna se dostala do úzkých. Vyčerpala své rezervy a platí nemocnicím se zpožděním. Hlavně těm velkým. Peníze jim posílá až měsíc po splatnosti. Podle člena správní rady Zoltána Bubeníka činí závazky po lhůtě splatnosti už skoro miliardu korun. Na stole je proto sloučení s jinou pojišťovnou. "Zatím jsme oslovili vnitráckou pojišťovnu," řekl Bubeník pro Aktuálně.cz.
Česko obchází nová hrozba - houbové infekce. Počet úmrtí na tyto nemoci se jen za posledních deset let zvedl skoro na trojnásobek. A bude hůř. Plísním totiž svědčí změna klimatu a stále teplejší počasí. Nemocnice to stojí miliony korun navíc, protože léčba je zdlouhavá a drahá. Přesto tyto nákazy stále nepodléhají povinnému hlášení orgánu ochrany veřejného zdraví. Změňme to, vyzývají experti.
Majitelům malých lékáren došla trpělivost. Vadí jim, že se nedostanou k některým lékům - distributoři jim je nechtějí dodávat. Upřednostňují řetězcové a nemocniční lékárny, s nimiž jsou majetkově či zájmově propojení. Lékárníci se proto obrátili na Evropskou komisi. Žádají, aby si posvítila na tuzemskou hospodářskou soutěž. Řešit by se podle nich mělo i právo pacientů na rovnou dostupnost péče.
Podle dřívějších průzkumů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy může zákaz kouření v restauracích k úbytků kuřáků skutečně přispět. Třetina mladých lidí si totiž poprvé zapálila právě s kamarády v restauraci.
Ministerstvo zdravotnictví připravilo novelu zákona, podle které vznikne obří registr všech pacientů. Databanka, ve které budou informace o všech zdravotních problémech lidí, bude napojená také na policii a další úřady napříč státní správou. Informace tedy budou dohledatelné pod konkrétním jménem a rodným číslem. Podle některých poslanců je to nepřípustný zásah do soukromí lidí. Výhrady k zákonu má i Úřad pro ochranu osobních údajů. Ministerstvo zavedení registru obhajuje tím, že o zdraví obyvatelstva nemá dostatečný přehled.
Mám strach, stejně jako většina Kubánců. Vždyť mě nazvali zrádcem a odsoudili mě k životu v šedé zóně, říká kubánský básník, výtvarník a bloger Francis Sánchez. Utíkat před ním ale nechce. Místo toho se prý snaží z pocitů strachu a bolesti vykřesat něco pozitivního – třeba vizuální báseň. Část z jeho díla, v němž se odráží Castrův režim, izolace a zklamání, je až do 4. dubna k vidění v pražské galerii Dox.
Všeobecná zdravotní pojišťovna začne seniorům hradit dražší vakcínu proti pneumokokům. Očkování zaplatí ze svého preventivního fondu. Současně si ale nechá zpracovat analýzu, jestli se očkování drahou vakcínou skutečně vyplatí. Dražší vakcínu seniorům doporučují vakcinologové, levnější varianta je podle nich pro starší lidi nedostatečně účinná - musí se proto aplikovat několikrát.
Pacienti, kteří se léčí v uzavřených psychiatrických klinikách nebo centrech pro léčbu závislostí, si mohou v nemocnici kdykoliv zapálit. Experti ale chtějí tuto výjimku zrušit. Svou žádost vysvětlují několika důvody: kromě toho, že kouření způsobuje rakovinu a stojí za větším počtem sebevražd psychicky nemocných lidí, mají podle nich cigarety na svědomí i to, že někteří schizofrenici končí na ulici. Ministerstvo zdravotnictví ale nesouhlasí, výjimku chce uzavřeným klinikám nechat.
