Kam se obrátit, když v prvním kole nevyšla ani jedna z vybraných středních škol, teď řeší rodiče českých deváťáků. Všude, kde se jim nabízejí druhá kola přijímacích zkoušek, mají přetlak - stovky uchazečů na desítky míst. Pro silný ročník 2008 na maturitních oborech místa zkrátka chybí. "Na vině je i 'středověký' systém přijímaček, který by bylo třeba digitalizovat," říká expert Miroslav Hřebecký.
Nejsilnější ročník za posledních patnáct let nastoupí v září na střední školy. Přijímací zkoušky na gymnázia ale ukazují velký přetlak dětí a především rozdílné podmínky - přestože jsou zkoušky jednotné. Zatímco v Ústeckém kraji se na školu dostal žák se 40 body, v Praze k přijetí často nestačilo ani přes 80. Podle odborníků zaspalo vedení krajů, které neodhadlo vývoj populace.
Praha má dlouhodobě problém s kapacitou škol. K zápisu do jedné ze základních škol v Karlíně letos přišlo 135 dětí, všechny mají v místě trvalé bydliště. Do prvních tříd se jich ale vejde jen sto. Ředitel proto z nich chtěl vybrat losem. Rodiče se proti tomu ohradili a po vedení Prahy 8 požadují, aby řešila "spádovou turistiku". Jde o formální změnu bydliště, aby se dítě dostalo do vybrané školy.
Poslední dubnový den se uzavře podávání přihlášek ke studiu na vysokých školách, které to neudělaly koncem února. Na pěti desítkách fakult běží už od prosince jednotné přijímací testy od společnosti Scio. Zájemce vyjdou až na několik tisíc korun. "Platila jsem asi deset tisíc," uvedla Veronika Vávrová, která se loni hlásila na práva Univerzity Karlovy.
Stát má představu aktivních dětí, ale naráží na odlišné myšlení učitelů, tvrdí vysokoškolský učitel a kritik školství Peter Chvojka. Český systém vzdělávání je podle něj asociální a krutý. "Dokud si nepřipustíme, že kvalita vzdělání souvisí s kvalitou kultury školy, s kvalitou vztahů, nikam se nedostaneme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ve čtvrtek a v pátek psali žáci devátých tříd jednotné přijímací zkoušky z češtiny a matematiky na čtyřleté maturitní obory. Výsledky zkoušek pošle Cermat, který zkoušky pořádá, na konci dubna přímo ředitelům škol. Ti musí následně do dvou pracovních dnů zveřejnit výsledky. Vyzkoušejte si v kvízu, zda byste u zkoušek uspěli.
V budoucnu se třeba stanou nositeli Nobelových cen nebo přijdou se zásadním objevem. Na českých základních a středních školách se učí přibližně 150 tisíc žáků, kteří se ostatním vymykají. Jsou nadaní. Jenže o třech čtvrtinách z nich nikdo neví. Českému školství se totiž dlouhodobě nedaří tyto žáky odhalovat a rozvíjet jejich talent.
Na Den učitelů vyrazily stovky pedagogů, doktorandů a studentů humanitních oborů vysokých škol demonstrovat za vyšší platy. Vadí jim, že berou stejně jako nekvalifikovaní pracovníci. "Minimální mzda se zvyšovala, naše je pořád stejná," upozornila doktorandka Anna Schubertová. Demonstrace nebyla namířená proti vládě. "Ministr se snaží situaci řešit," uznává šéf vysokoškolských odborů.
Matka jednoho dítěte by si ráda přivydělala. Její sousedka se chce z rodičovské vrátit do práce dříve, ale nesehnala pro své dvouleté dítě místo ve školce. Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončuje zákon, který by pomohl oběma. Mohly by založit skupinu sousedského hlídání, stát by hlídačce platil až několik desítek tisíc. Kritici se ale obávají dopadu na rozpočet i kvalitu vzdělávání dětí.
Vytvořit test pro studenty, navrhnout plán výukové hodiny či debatovat na společné téma. Chatovací robot zvládne všechny tyto činnosti během několika sekund a pro učitele tak představuje velkou pomoc. Technologie se stala ještě dostupnější, když na konci loňského listopadu byl na trh uveden ChatGPT. Jenom během prvních pěti dnů nástroj využilo jeden milion uživatelů.
Nástup do první třídy si v Česku ročně posouvá přes 20 tisíc předškoláků. O odklad školní docházky žádá v době zápisů na základní školu každé páté dítě, což je nejvíce v Evropě. Rodiče se obávají, že jejich dítě není na školu ještě připravené, a proto mu chtějí dopřát rok navíc. Česká školní inspekce ale tvrdí, že škola má být připravená na dítě, ne naopak.
Přesně před rokem, 3. března 2022, přišla psycholožka Larysa Kremenčutská do Česka. Byla jednou z 490 tisíců Ukrajinců, kteří sem uprchli před válkou. Útočiště našla nedaleko Českých Budějovic, u jedné ze svých dcer žijících v Česku delší dobu. Manžel zůstal na frontě, rok o něm neslyšela. Neví, zda je naživu. I přes své starosti pomáhá ukrajinským dětem vyrovnat se s válečnými traumaty.
Většina Čechů nesouhlasí s návrhem na zrušení známkování v prvních třídách základních škol. Zrušení známek si nepřeje 53 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Slovní hodnocení, které místo známek navrhuje ministerstvo školství pro první až třetí třídy základních škol, by uvítalo 39 procent oslovených. Osm procent lidí není rozhodnuto.
Základní školu Mojžíř, do které chodí převážně děti z jedné ze sociálně vyloučených lokalit, si vybral ve čtvrtek k návštěvě nově zvolený prezident Petr Pavel. "Ptal se nás, jestli vidíme při naší práci světlo na konci tunelu," sdělil ředitel Karel Bendlmajer. Když později Pavel dostal při setkání s vysokoškolskými studenty dotaz na návštěvu dětí, doprovázený smíchem, školu i žáky chválil.
Ať se žáci cítí jako doma v obýváku, radí Vlastimil Ondra, ředitel Základní školy Josefa Bublíka v Bánově. V malé obci, deset kilometrů od slovenských hranic, se snaží vyučování neustále modernizovat a co nejvíce zapojovat žáky. Při prezidentských volbách tu právě žáci navrhli hlasování o hlavě státu si vyzkoušet. Ve škole to přitom není ojedinělé, což oceňují i rodiče.
Objíždějí svět s filmovým kroužkem, vyhrávají folklorní soutěže, a když přijdou prezidentské volby, chtějí o nich ve škole diskutovat s učiteli. Žákům ze Základní školy Josefa Bublíka v Bánově se věnuje ředitel Vlastimil Ondra, ve třídách i mimo ně. "Tak si vlastně představuji školu. Aby se žáci cítili jako doma v kuchyni nebo obýváku a přitom se mimoděk učili," prohlašuje.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková se dlouhodobě věnuje také pomoci dětem, které mají psychické problémy. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, proč stát v této oblasti zaspal a co by poradila rodičům, kteří potřebují pro děti tuto pomoc. Podstatné podle ní je řešit psychické problémy co nejdříve, než se prohloubí a způsobí nevratné škody.
Většina Čechů se nechá snadno zmanipulovat tím, co vidí na sociálních sítích, myslí si tři čtvrtiny žáků základních a středních škol. Oni sami přitom mají pocit, že se vše podstatné dozvědí z internetu, a tradiční média, jako jsou tisk, televize nebo rádio, proto pro ně nejsou důležitá. Nejvíce ale důvěřují veřejnoprávním médiím. Ukázal to průzkum organizace Člověk v tísni.
Už v mateřské škole se některé děti chovají agresivně nebo ubližují svým vrstevníkům. Podle dat České školní inspekce takových případů přibývá, stejně jako mírně narůstá mezi malými dětmi šikana. Podle oslovených učitelek i ředitelek mateřských škol často za nevhodné chování mohou rodiče, kteří dítě neumí dostatečně vychovat. Pozorují ale také dozvuky pandemie covidu, kdy byly děti doma.
V příštích deseti letech odejde do důchodu zhruba třicet procent učitelů mateřských škol. Často v nich pracují starší učitelé a ty mladé práce s nejmenšími dětmi tolik neláká. Zároveň se ředitelé potýkají s odchody učitelek na mateřskou dovolenou. Česká školní inspekce varuje, že v budoucnu může být nedostatek učitelů ve školkách vážný problém.
