Její hrob lidé neúspěšně hledají už 350 let. Kněžna Mlada byla v 10. století významnou osobností vládnoucího rodu Přemyslovců. Stála u zrodu pražského biskupství a byla i první představenou kláštera u baziliky sv. Jiří na Pražském hradě. Archeologům se nyní podařilo s velkou pravděpodobností konečně odhalit místo jejího posledního odpočinku.
Česká krajina je protkaná pozůstatky po dávných lidských aktivitách. Některé jsou nepřehlédnutelné, jiné překryla půda, vegetace i pozdější činnost člověka. Z mnoha někdejších sídlišť či pohřebišť nezbylo na povrchu země téměř nic. A archeologům by zůstala skryta i nadále, pokud by neexistoval obor zvaný dálkový archeologický průzkum krajiny, zjednodušeně letecká archeologie.
Britský egyptolog Howard Carter narazil v roce 1922 v Údolí králů na schod v podlaze, který vedl k místu posledního odpočinku faraona Tutanchamona. Objev hrobky plné zlatých předmětů, vycpaných zvířat a hlavně s nádherně zdobeným sarkofágem vládce starověkého Egypta nakonec změnil dějiny archeologie. Od Carterova úmrtí uplynulo 85 let. Podívejte se na obarvené historické snímky z jeho expedice.
Hromádku zlatých a stříbrných mincí vědci dvě staletí považovali za špatný podvrh. Zobrazovaly údajného římského vladaře, o kterém ale nikde nebyly žádné záznamy. Nyní britští experti potvrdili jejich pravost pomocí chemické analýzy, a tím i existenci císaře. Sponsian vládl ve 3. století, když se Římská říše začala hroutit.
Tajemství života faraona Tutanchamona zůstala skryta po více než tři tisíce let. Objev jeho hrobky v listopadu 1922 rychle překročil hranice archeologie a zásadně změnil vnímání světa starověkých Egypťanů. Tutanchamonova zlatá maska se stala jednou z ikon moderního světa. Nahlédněte do hrobky pomocí panoramatické prohlídky či kolorovaných fotek z doby jejího objevu.
Dokonce i po sto letech přináší Tutanchamonova hrobka nové informace o životě a době známého faraona. Čeští egyptologové díky ní například objevili "recept" na mumii. Teď hrozí, že kvůli snížení příspěvků od státu ztratí povolení k výzkumu. "Mělo by to devastující vliv na naši práci," říká Renata Landgráfová, která bude od ledna novou ředitelkou Českého egyptologického ústavu.
Spletl se kronikář, nebo autor nápisu na sarkofágu Petra Voka? Zemřel poslední z Rožmberků šestého listopadu 1611 v Třeboni, nebo o den dříve, jak zdánlivě stojí na kartuši v hrobce? Badatelé našli odpověď nejen na tyto otázky díky podrobnému 3D modelu. Nové objevy zveřejnili v den 412. výročí smrti Petra Voka.
Od zrušení hřbitova v Pernerově ulici v pražském Karlíně uplynulo více než 120 let, pod zemí ale stále zůstávají ostatky stovek těl. Protože se na pozemku začne brzy stavět, pustili se do práce archeologové a antropologové. Dosud odkryli zhruba 600 hrobů a našli tisíc koster. Kromě kostí a náhrobků objevili křížky, růžice, ale třeba i zubní protézu. Nalezli také vlakovou točnu po zaniklé továrně.
Zrezivělá římská mísa stará téměř 2000 let obsahuje stopy moderní chemické látky, která se dříve používala v pesticidech. Uvádí to studie Oxfordské univerzity, podle níž může půda znečištěná chlorbenzeny představovat trvalou hrozbu pro zachování archeologických památek, které se stále nacházejí v zemi.
Vztah mezi otcem a synem, respektive jejich obory archeologií a konceptuálním uměním, zkoumá nová výstava Moravské galerie v Brně. Zaměřuje se na dvě osobnosti. Karel Valoch byl nestorem moravské archeologie, zemřel v roce 2013. Jeho syn, dnes šestasedmdesátiletý Jiří Valoch, se věnuje umění jako osobitý tvůrce, kurátor i sběratel.
Stovky zbytků historických sídel, starých hradišť a cest jsou v ohrožení. Nenávratně poškozena je i Zlatá stezka na Šumavě, jedna z nejvýznamnějších obchodních cest středověku. Nedávné kůrovcové kalamity vehnaly do lesů těžkou techniku, která ničí archeologická naleziště. Vlastníci lesů často vůbec nevědí, že na jejich pozemku cenné lokality jsou. Jindy vědí, ale neberou na ně ohled.
Tým expertů archeologa Lumíra Poláčka vytvořil digitální modely desítek nejvzácnějších šperků z období Velké Moravy. Ve vysokém rozlišení a v detailech jako nikdy předtím teď mohou vědci zkoumat postupy raně středověkých šperkařů a hledat odpovědi na otázky, které dosud ani nemohly být vzneseny. Nové analýzy třeba napoví, jak distribuce podobných drahocenností na Velké Moravě vůbec probíhala.
Vědci odkryli na zahradě v Portugalsku kosti, které by mohly patřit největšímu nalezenému dinosaurovi v Evropě. Zkamenělá žebra podle vědců patří brachiosaurovi a jejich velikost naznačuje, že jejich majitel mohl mít 25 metrů na délku a 12 metrů na výšku.
Archeologové u Račiněvsi nalezli unikátní mohylu s vnitřní komorou, která sloužila k rituálním aktivitám. Mohyla měří přes 120 metrů a pochází z pozdní doby kamenné. V Čechách byla podobná konstrukce mohyly doložena poprvé, jde o druhou nejdelší objevenou mohylu v Česku, uvedl vedoucí týmu archeologů Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.
Čeští egyptologové odkryli v egyptském Abúsíru pohřební komoru hrobky označované jako AW6. Ačkoli k ní přiléhal mumifikační depozit nevídaných rozměrů, samotné místo posledního odpočinku majitele hrobky Vahibre-meri-Neita překvapilo archeology svou strohostí a nedokončeností, ale i netradiční dispozicí. Nový objev popisuje v rozhovoru pro Aktuálně ředitel Českého egyptologického ústavu Jiří Janák.
Národní muzeum přivezlo dvacet vzácných sbírkových předmětů ze Sýrie, z nichž některé jsou staré až 4000 let. Odborníci je budou restaurovat v Terezíně. Artefakty pocházejí z doby bronzové a antiky. Transport dvaceti historických předmětů z Damašku se uskutečnil za pomoci české armády.
V husté amazonské vegetaci nikdo dlouhou dobu známky po dávné civilizaci nehledal. Nová technologie, která nevyžaduje zásah do půdy, však přinesla zajímavé zjištění. Odhalila pozůstatky velkých měst na severu Bolívie.
Na území neolitické osady Durrington Walls ležící poblíž Stonehenge našli archeologové přes 4500 let staré výkaly. Jedna ze zkamenělin může podle nich pocházet od některého ze stavitelů proslulého komplexu menhirů. Její rozbor ukázal, že budovatelé starověkého osídlení jedli nedostatečně tepelně upravené zvířecí vnitřnosti.
Možná právě někde tady leží bájná Noemova archa. Podle Bible spočinula po opadnutí vod potopy na úpatí hory Ararat na samém východě dnešního Turecka. Ta je od lokality, kde pracuje skupinka českých vědců, takřka na dosah. Tým expertů archeologa Jana Frolíka v sousední Arménii objevuje a digitalizuje dosud neznámé osídlení a části nejstaršího vinařství na světě.
