Archeologové na východě Nizozemska minulý týden odkryli dvě cesty z dob starověkých Římanů, deset metrů široký kanál a silnici. Objev učinili v obci Oosterhout poblíž města Nijmegen, jež bylo významným střediskem a sídlem vojenských táborů v dobách Římanů. O nálezu informovala archeologická služba RAAP.
Tým egyptsko-francouzských archeologů zkoumající zaplavené trosky dávného města Hérakleión objevil vzácné trosky vojenského plavidla a pohřební komplex dokládající přítomnost řeckých obchodníků. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.
Dva čeští archeologové se v létě vydali na Sibiř za pozůstatky opuštěných sovětských táborů gulag. Z výpravy vznikl krátký dokumentární film, který ukazuje členy expedice na téměř týdenním pochodu tajgou do odlehlých míst sibiřského pohoří Kodar, kde vězňové, sovětští otroci, těžili materiál pro výrobu první sovětské atomové bomby.
Italští egyptologové se rozhodli nečekaným způsobem odhalovat tajemství tisíce let starých mumií. K prozkoumání jejich útrob využívají v milánské nemocnici CT vyšetření, které se standardně používá pro pacienty. Díky moderním technologiím mohou badatelé přesněji určit stáří mumie nebo výšku mumifikovaného člověka.
Národní muzeum vystavilo lebku ženy, která žila před více než 45 000 lety. Jde o jeden z nejstarších rekonstruovaných genomů tzv. anatomicky moderních lidí na území Eurasie. Stáří fragmentů lebky, nalezených v 50. letech v Proškově dómu v Koněpruských jeskyních, prokázal výzkum, jehož výsledky vědci zveřejnili letos v dubnu. Původně se předpokládalo, že jsou pozůstatky mnohem mladší.
Vědci poprvé od roku 2002 otevřeli relikviář svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Experti digitalizují jak jeho vnější plášť, tak i ukryté relikvie. Díky vysokému rozlišení vznikajícího 3D modelu budou moci návštěvníci poprvé na vlastní oči spatřit například i dosud utajené výjevy vyryté na miniaturních pečetidlech z drahých kamenů.
Archeologové objevili v Egyptě rozsáhlé starověké město, které bylo po staletí v zapomnění, přestože se nachází poblíž některých nejznámějších egyptských památek ve městě Luxoru. Město bylo vystavěno před zhruba 3400 lety v době slavné vlády faraona Amenhotepa III, uvedl egyptský archeolog Záhí Havás, který dohlíží na vykopávky na místě.
I přes koronavirovou krizi si tento týden zajistili velkou světovou pozornost izraelští archeologové. Zveřejnili největší objevy z jeskyní v Judské poušti za posledních šedesát let. Jedná se o fragmenty biblických textů, dokumenty z období židovského povstání proti Římu ve druhém století, různé mince, tkaniny, železná kopí nebo hřeben.
Archeologové v Izraeli představili první velký objev svitků od Mrtvého moře za posledních šedesát let. Dali tak odpověď na otázku, zda je ještě možné a reálné objevit v jeskyních v Judské poušti převratné objevy, jako byl nález prvních svitků v roce 1947. Tým expertů artefakty předvedl v Jeruzalémě novinářům.
V jeskyni v Judské poušti jižně od Jeruzaléma byly objeveny nové fragmenty svitků od Mrtvého moře. Oznámili to v úterý izraelští archeologové. Ukryty tam podle nich patrně byly během židovského povstání proti Římu před 1900 lety. Jak píše izraelský list Haarec, jde o první objev svitků od Mrtvého moře za šedesát let.
Jsou to čtyři roky, kdy archeologové objevili v pražské Vinoři unikátní nález - hrob ženy a šperků, kterými byl vybaven. Tým vědců nyní přichází s výsledky svého bádání. Kostra patří třináctileté dívce, jejíž život odborníci zasazují až do dob Velkomoravské říše. Kvůli šperkům i místu pohřbení, pak usuzují, že patřila k nejvyšším společenským vrstvám z rodu Přemyslovců.
Od smrti bratrů Spytihněva I. a Vratislava I. uplynulo už více než 1000 let. Přesto byli nyní vědci schopni vrátit těmto dvěma nejstarším nalezeným Přemyslovcům tvář. Díky analýze DNA se dokonce podařilo zpřesnit některé dosud nejasné příbuzenské vztahy a zjistit i barvu očí a vlasů sourozenců. Podívejte se, jak vypadali zakladatel Pražského hradu a otec svatého Václava.
Nejstarším archeologicky doloženým písmem u Slovanů už není hlaholice, ale starogermánské runy. Archeologové je našli na zvířecím žebru vykopaném v lokalitě Lány u Břeclavi spolu s keramikou pražského typu, která je spojována právě se Slovany. Jde o jedinečný objev, informovala ve čtvrtek Masarykova univerzita.
Anglická oblast Sutton Hoo, ležící v hrabství Suffolk, se v roce 1939 proslavila patrně nejvýznamnějším archeologickým objevem učiněným ve 20. století na území Velké Británie. Jak k unikátnímu nálezu pozůstatků anglosaské pohřební lodi ze 7. století došlo, rekapituluje britské hrané drama Vykopávky, které je nově v nabídce Netflixu.
Fotografie se teprve rodila, když skotský malíř David Roberts vyrazil na velkou cestu do Egypta, Svaté země a na Blízký východ. Přivezl z ní mnoho fotorealistických skic, které zachycují podobu těchto zemí před 180 lety. Egyptské pyramidy a chrámy se mu podařilo zdokumentovat ještě předtím, než v nich začal rozsáhlý archeologický výzkum a než se staly cílem masové turistiky.
Squateři obsadili pozůstatky jihoamerického Caralu, který je vůbec nejstarším městem na kontinentě. Peruánské archeoložce Ruth Shadyové, která pět tisíc let starou civilizaci objevila, vyhrožují smrtí. Jsou totiž přesvědčení, že na území mají nárok a tvrdí, že jim ho v 70. letech přidělila peruánská vláda.
Archeologové, jejichž práce neustaly ani během pandemie koronaviru, nalezli v Pompejích mimořádně zachované thermopolium, tedy jakési antické rychlé občerstvení.
Klášter Milevsko vydal mimořádný poklad. Vědci tu v tajné chodbě objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Veškeré indicie zatím naznačují, že hřeb s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době husitských válek považovali řeholníci za část hřebu, kterým byl přibit Ježíš Kristus. Prohlédněte si fotografie pokladu i tajných chodeb, kde byl ukryt.
Archeologové v tajné chodbě Kláštera Milevsko objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Nálezové okolnosti, historické souvislosti a veškeré indicie zatím naznačují, že useknutý kus kovu s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době jejího ukrytí považovali řeholníci za část hřebu z Pravého kříže, kterým byl přibit Ježíš Kristus.
Archeologové našli v mexické metropoli dalších 119 lebek, které byly součástí obřadní věže vystavěné Aztéky před více než 500 lety. Informovalo o tom v pátek mexické ministerstvo kultury. Místo nálezu, kde byly v předchozích pěti letech objeveny stovky lebek, včetně dětských, leží v centru Mexika nedaleko katedrály. Podle místních médií bylo na území hlavního města takových věží několik.
