Skupina vědců po letech bádání vrátila tvář hraběnce, která v 17. století přinesla do Čech slavnou Vambereckou krajku. Kombinací moderních metod se značnou mírou pravděpodobnosti ztotožnili její mumifikované tělo i omylem ztracenou lebku. Díky forenzní rekonstrukci pak dokázali Magdaleně Grambové vrátit i její tvář. To vše v rámci nekomerčního projektu díky spolupráci expertů z řady vědních oborů.
Českým egyptologům se povedlo odkrýt v Egyptě dosud největší nalezený mumifikační depozit. Jedná se o místo, kde se rituálně uchovávaly předměty po balzamování, jako jsou zbytky použitých materiálů, nádob či textilií. O nejnovějším objevu, ale i náboženském smýšlení starověkých Egypťanů hovoří v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Českého egyptologického ústavu a religionista Jiří Janák.
Čeští egyptologové učinili několik významných objevů v egyptské lokalitě Abúsír. Vloni v lokalitě sajsko-perské nekropole odkryli dosud nejrozsáhlejší mumifikační depozit v Egyptě, což je komora, v níž se rituálně uchovávaly zbytky po balzamování, například nádoby či textilie. Nyní se archeologům podařilo odkrýt také pohřební komoru majitele hrobky, staroegyptského vojevůdce Vahibre-meri-Neita.
V poušti na dohled od proslulé Džoserovy pyramidy v Sakkáře můžete zaslechnout už šedesát let češtinu. Jen hodinu jízdy taxíkem z centra Káhiry se nachází staroegyptské pohřebiště pojmenované po nedaleké vesnici Abúsír. Na zdejší pyramidová pole přijela první československá expedice v roce 1960 a výzkumy zde pokračují dodnes. Pojďte se podívat, jak je letos zachytil fotograf Michal Novotný.
V péči o mimořádně cenný prostor selhali památkáři, samospráva a nakonec i architekti. Pokud by měli odvahu sloužit podobným místům svou nepřítomností, pomohli by vyniknout jejich významu. Když tam ale navrhují stavbu spektáklu, dávají vyniknout jen svému egu. A bita bude i příroda. Proč máme úplně zbytečně zatěžovat krajinu cementem, když ji sužuje sucho?
Gregor Johann Mendel byl vědcem světového významu, jemuž se podařilo položit základy celému vědnímu oboru – genetice. Od jeho narození příští rok uplyne 200 let. U této příležitosti tým vědců zkoumal Mendelovy ostatky, aby mohl "přečíst" jeho genom. "Dnes už umíme provést analýzu DNA třeba z vlasu nebo i z jediné buňky," říká Šárka Pospíšilová, genetička a prorektorka Masarykovy univerzity.
Experti se na dlouhá léta naposledy vrátili do legendami opředené rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě. Před jejím definitivním zapečetím provedli podrobný kamerový průzkum. Objevili snubní prsten posledního Rožmberka Petra Voka a masivní zlaté řetězy patřící nejspíš jeho manželce. Záhadou zůstává neoznačený cínový sarkofág.
Od objevení Relikviáře svatého Maura v Bečově nad Teplou uplynulo 38 let. Památka nevyčíslitelné hodnoty, kterou odborníci řadí hned za korunovační klenoty, prošla podrobnou kontrolou a digitalizací. Díky tomu se můžete podívat na detaily mistrné práce, které byly očím běžných návštěvníků a věřících dosud skryty.
Vědci, kteří se v uplynulých týdnech podíleli na zkoumání genů Gregora Johanna Mendela, potvrdili, že vyzvednuté ostatky patří skutečně jemu. Od narození vědce příští rok uplyne 200 let.
Potápěč Šlomi Kacim ve vodách u izraelského pobřeží o víkendu objevil meč starý 900 let. Podle izraelské agentury pro staré památky zřejmě patřil nějakému křižáckému rytíři. Navzdory vrstvě nánosu se dochoval ve výborném stavu a až ho vědci očistí a prozkoumají, bude si ho moci prohlédnout i veřejnost.
Na Pardubicku archeologové nalezli pozůstatky možná nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě. Před čtyřmi lety byla v obci Kladina nedaleko Pardubic objevena tisíce let stará bronzová nádoba. Od té doby ji vědci zkoumají. Přírodovědné analýzy nyní uvnitř nádoby identifikovaly pozůstatky prosa a směs hořkých bylin. Archeologové se domnívají, že naši předkové v nádobě uchovávali bylinné pivo.
Zemřel před více než pěti tisíci roky, zájem veřejnosti i vědců ale budí dodnes. Před 32 lety našli němečtí manželé na túře v Alpách na italsko-rakouském pomezí mrtvolu muže, který později dostal jméno Ötzi. Nejstarší přírodní mumie od té doby odhalila velkou část ze své záhadné minulosti.
Na nesčetných vyobrazeních je svatá Ludmila znázorněna jako drobná, křehká žena. Ve skutečnosti byla robustní postavy, trpěla kolísáním hmotnosti a na svou dobu měřila úctyhodných 168 centimetrů. Experti jí po 1100 letech vrátili tvář a stanovili její anamnézu. Našli také výrazný společný rys, který ji spojuje s nejstaršími Přemyslovci z Pražského hradu. Stejně jako oni měla předkus horní čelisti.
Archeologové objevili u Smiřic na Královéhradecku dvě pravěká sídliště z mladší doby kamenné a z pozdní doby bronzové. Stalo se tak při záchranném archeologickém výzkumu před stavbou haly nedaleko smiřického nádraží. Práce na výzkumu archeologové nyní dokončují. Tisíce nalezených artefaktů podrobí laboratornímu zpracování, dokumentaci a analýzám.
Překvapivé poznatky o migraci v pravěké Evropě přinesl výzkum genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety. Kosterní pozůstatky studoval německo-český tým. Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, informovala Akademie věd ČR. Studie poodhalila i další aspekty života tehdejších populací. Článek o výzkumu publikoval prestižní časopis Science Advances.
Významné archeologické naleziště Býčí skála na Blanensku naposledy vědci zkoumali před bezmála 150 lety. Nyní dokončený výzkum odhalil mimo jiné unikátní způsob pohřbívání tamní halštatské elity v letech 575–450 před naším letopočtem. Mrtvé tam ukládali do povodňového koryta.
Archeologové na východě Nizozemska minulý týden odkryli dvě cesty z dob starověkých Římanů, deset metrů široký kanál a silnici. Objev učinili v obci Oosterhout poblíž města Nijmegen, jež bylo významným střediskem a sídlem vojenských táborů v dobách Římanů. O nálezu informovala archeologická služba RAAP.
Tým egyptsko-francouzských archeologů zkoumající zaplavené trosky dávného města Hérakleión objevil vzácné trosky vojenského plavidla a pohřební komplex dokládající přítomnost řeckých obchodníků. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.
Dva čeští archeologové se v létě vydali na Sibiř za pozůstatky opuštěných sovětských táborů gulag. Z výpravy vznikl krátký dokumentární film, který ukazuje členy expedice na téměř týdenním pochodu tajgou do odlehlých míst sibiřského pohoří Kodar, kde vězňové, sovětští otroci, těžili materiál pro výrobu první sovětské atomové bomby.
Italští egyptologové se rozhodli nečekaným způsobem odhalovat tajemství tisíce let starých mumií. K prozkoumání jejich útrob využívají v milánské nemocnici CT vyšetření, které se standardně používá pro pacienty. Díky moderním technologiím mohou badatelé přesněji určit stáří mumie nebo výšku mumifikovaného člověka.
