








Sucho, nedostatek pastvy a sena i propad výkupních cen dostávají české chovatele krav pod enormní tlak. Milan Novotný, předseda Českého svazu chovatelů masného skotu, který sám dobytek chová, varuje, že pokud stát nezačne jednat, na podzim může být pozdě. „Pak už můžeme jen počítat, kolik krav a chovů jsme ztratili,“ říká.



Roční spotřeba jehněčího masa na hlavu je sice u nás stokrát nižší než u dominantního vepřového, ale Velikonoce znamenají pro chovatele ovcí vrchol sezony, prodejní žně. Letos to může být jinak. Hrozba přenosu slintavky a kulhavky ze Slovenska do českých chovů by mohla u nás maso z nezasažených chovů zdražit nebo prodej tuzemské produkce dokonce přerušit.



Stavy dojnic v Česku dlouhá léta klesaly. Zatímco v roce 2000 zemědělci chovali zhruba půl milionu dojných krav, předloni to bylo 343 tisíc dojnic. Situace se však možná otáčí, loni jich bylo 362 tisíc. Produkce mléka však celou dobu roste - dnešní krávy nadojí v průměru dvakrát více než jejich předchůdkyně v 90. letech minulého století.



Za péči o domácí mazlíčky jsou Češi ochotni zaplatit i několik tisíc korun, nejoblíbenější jsou psi a kočky, následují hlodavci a rybičky. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Podle nich je velký zájem i o agamy, chameleony nebo suchozemské želvy.



„To, že tato plemena trpí, je jen jeden pohled. Jsou sice limitovaní krátkým čenichem, ale byli na to dlouhou dobu šlechtění. Tragické to není, chovatelé problém řeší,” říká veterinář a prezident Moravskoslezského bulldog-mops klubu Milan Štourač. „Chovní psi musí projít vyšetřením, a pokud mají zdravotní problémy, jsou z chovu vyřazeni. Velkým problémem jsou množírny,” dodává.



Girikumar Patil z jihovýchodní ukrajinské oblasti Donbas si během dvoutýdenního válečného konfliktu osvojil novou rutinu. Každý den v osm ráno vyráží do pět kilometrů vzdálené vesnice pro pět kilo masa a během dopoledne se vrací zpět, aby v bunkru nakrmil své dvě ochočené kočkovité šelmy Jašu a Sabrinu. "Situace je nebezpečná, ale bez nich neodejdu. Budu s nimi až do posledního dechu," říká.



Celkem sedmina klecových chovů drůbeže se loni změnila na neklecové, uvedl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Klecových ale stále zůstává většina. Někteří chovatelé přitom podle něj chovy na volnější předělávají i tak, že jen odstraní dvířka z klecí. Takový postup tvrdě kritizují ochránci zvířat. Úplný zákaz chovu v klecích začne v Česku oficiálně platit od roku 2027.



Vývoz ohrožených druhů z Česka láme rekordy. V roce 2020 podle ministerstva životního prostředí Češi do zahraničí vyvezli skoro 55 tisíc exemplářů chráněných mezinárodní smlouvou CITES. To je dosud nejvyšší počet. Většinu z něj tvořili exotičtí ptáci. V jejich chovu patří Česko mezi světové velmoci, potvrzují experti. Vzrostlo ovšem také číslo exemplářů zabavených při nelegálním obchodu.



Předběžné výsledky soudní pitvy i dostupné záběry z kamer umístěných uvnitř kotce prokázaly, že třiatřicetiletého chovatele zabil začátkem března ve Zděchově na Vsetínsku skutečně jeho lev. Na úmrtí muže se podle policie nepodílela žádná další osoba. Kriminalisté, kteří případ nadále prověřují, vyloučili, že by někdo muže uvnitř kotce uzamkl, jak spekulovala některá média.



Není jasné, co má chovatel umět a vědět. Jak se starat o šelmu, která za žádných okolností nesmí utéct, a zároveň to udělat tak, aby zvíře netrpělo.



Nová právní úprava ministerstva zemědělství zásadně zpřísní podmínky pro chov velkých šelem v České republice. Šéf resortu Miroslav Toman plánuje zakázat kontaktní chovy nebo venčení nebezpečných zvířat a stanovit přesné podmínky pro chovatele. Ministr životního prostředí Richard Brabec ve čtvrtek také zakázal vývoz tygrů pro komerční účely do zemí mimo EU.



Brífink ministra zemědělství Miroslava Tomana.



V alternativních chovech slepic je víc parazitů, větší úhyn a menší snáška než v těch klecových, na podestýlce mají slepice větší stres. Chovatelé nedělají nic, co by bylo nezákonné, říká Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie. Podle ní obchodní řetězce prodávají to, co chtějí zákazníci, doteď prý nebyl o dražší vejce z alternativních chovů zájem. Sama kupuje vejce z klecových chovů, dodává, že po stránce nezávadnosti jsou na tom vejce z obohacených klecí nejlíp.



Legislativa je špatná, obávám se, že se čeká na prvního mrtvého, je to neuvěřitelné, zlobí se ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. V Česku podle něj nejsou nastavené podmínky, za jakých mají být divoké šelmy chované. Rozruch vzbudila zpráva o útěku zvířat v bioparku na Královéhradecku a taky informace o údajném nelegálním zabíjení tygrů ve zvěřinci u Prahy. To, že někdo má mláďata, aby je půjčoval za peníze, nebo chová tygry na porážku, není nic jiného než byznys, říká Bobek.



Teraristika v Česku zažívá ohromný rozkvět. Kromě ještěrů, želv, pavouků je trendem chov hadů. Přibývá mladých nadšených lidí, kteří to neberou jako hobby, ale jako životní styl, sdělil chovatel plzeňské zoo Jan Dohnal. Ten jezdí v souvislosti se svou odborností po světě a účastní se řady záchranných programů, teď například v Íránu.



Také v druhé sérii cyklu Kočka není pes vystupuje psí psycholog Rudolf Desenský jako nesmlouvavý instruktor, který majitelům "problémových" psů říká nepopulární pravdu: chyba není u psa, nýbrž na druhé straně vodítka. Ačkoliv se říká, že Češi jsou národ pejskařů, neznamená to, že by psům nějak rozuměli. "Vybírají si podle toho, jak se jim pes líbí, ne podle povahy. Navíc čím čilejší, tím lepší, což je také pakárna," hodnotí Desenský.



Česká televize začala vysílat druhou řadu úspěšného cyklu Kočka není pes. V každém ze třinácti dílů vyrážejí specialistka na trénink koček Klára Vodičková a psí psycholog Rudolf Desenský do rodin, kde žije problematický "mazlíček", a snaží se u nich zjednat nápravu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Klára Vodičková vyvrací největší mýty o kočkách, třeba že je nelze nic naučit, a tudíž se mají nechat volně žít. "Kočka je zatraceně chytré zvíře a v momentě, kdy jí dáte absolutní svobodu, přeroste vám přes hlavu. Majitelé vám pak zoufale říkají: 'Připadám si, že bydlím u své kočky, ne ona u mě!'" Nabádá rovněž k plošné kastraci koček a zpochybňuje tezi, že je správný skutek vzít si kočku z útulku.



Prasomilové – tak o sobě hovoří lidé, kteří si jako svého domácího mazlíčka pořídili prasátko. A stejně se jmenuje i nový dokument České televize. Všichni si v dobré víře kupovali něco, co mělo dorůst do váhy přibližně 10 kg. Jaké to je, žít doma se zvířetem, které má většina z nás spojené s chlívkem a se zabijačkou? Lstiví a vychytralí pašíci jsou navíc přesvědčeni, že to oni jsou pány domácnosti. Když chceme mít extra mazlíčka a pořídíme si do bytu čuníka, náš život se od základu změní. Musíme počítat s problémy - s rodiči, partnery, ale i se sousedy. Prasomilové mají i svůj klub v čele s obětavými funkcionářkami, které pomáhají členům řešit jejich časté trable.