Do historického kampusu Evropského univerzitního institutu v italské Florencii přijelo druhý prosincový víkend necelých 200 lidí. Mezi nimi mladí studenti, senioři, lidé z měst i venkova, Češi nebo třeba Nizozemci. Nespojoval je věk, obor ani jazyk - naopak tato skupina byla tak různorodá, jak jen mohla být. Jejím úkolem bylo probrat různé představy o budoucnosti Evropy.
Praha se již několik let řadí mezi evropská centra kosmického průmyslu. Od letošního května se odtud ale neřídí jen navigační systém Galileo, ale díky pražskému sídlu nové Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) i další vesmírné aktivity EU. Co všechno má agentura na starosti? A jak to usnadňuje Čechům život? Nejen o tom mluvil v dalším podcastu Aktuálně.cz Václav Kobera.
V Česku žije v klecích přibližně 75 procent chovaných zvířat, tedy více než 5,5 milionu živočichů. Navzdory opakovaným snahám aktivistů upozorňujících na drastické životní podmínky hospodářských zvířat, má Česko stále v této oblasti co dohánět. Jak k ochraně zvířat přistupují čeští politici? A podaří se plošně prosadit konec klecových chovů v zemích EU? Nejen o tom mluvil v podcastu Pavel Buršík.
Na konci října Evropský parlament schválil strategii Od zemědělce ke spotřebiteli neboli také Z farmy na vidličku. Vychází ze Zelené dohody pro Evropu, která chce z Evropy vytvořit první klimaticky neutrální kontinent. Strategie mluví o bezpečnějším, šetrnějším a spravedlivějším zemědělství. Jak je na tom zemědělství v EU teď a co se má změnit? Podívejte se do krátké videografiky.
Evropská komise minulý týden zveřejnila návrh, který počítá s ukončením dotací na plynové kotle do roku 2027. Teplo v domácnostech by už navíc od roku 2040 nemělo pocházet ze zemního plynu ani jiných fosilních paliv. Podívejte se na debatu v rámci projektu Evropa v souvislostech.
Do "hledáčku" Evropského parlamentu se znovu dostalo Slovinsko. Europoslanci se obávají zejména o nezávislost tamní justice a médií. V nově přijaté rezoluci upozorňují na tlak na nezávislé instituce, na nenávistné projevy politiků vůči novinářům či na praxi tzv. strategických žalob, jejichž účelem je žalované umlčet.
Nová "zelená" legislativa z Bruselu přináší hned několik změn. Česka by se například dotkl konec státní podpory na výměnu starých uhelných nebo plynových kotlů. Obsahuje ale také zateplování desítek milionů starých budov napříč Evropskou unií nebo povinnou elektrickou přípojku u každého domu se třemi parkovacími místy. Návrhy tento týden zveřejní Evropská komise, bude se o nich ale ještě jednat.
Internet nabízí politikům další prostor, ve kterém mohou cílit na své potenciální voliče. Digitální reklama ovšem skýtá v porovnání s billboardy u silnic nebo letáky vyšší rizika. Přispívá k tomu doba sociálních sítí a chytře nastavených algoritmů. Skoncovat s tím má nová legislativa, kterou navrhuje Evropská komise.
Přes 140 států světa se na klimatické konferenci COP26 v Glasgow dohodlo, že do roku 2030 zastaví odlesňování. Proti nadměrnému kácení stromů bojuje také Evropská unie, která se chystá mimo jiné omezit dovoz produktů, jejichž výroba je spojena s odlesňováním. V infografice zjistíte, kde rostou největší lesy i kde zelený porost mizí nejrychleji a proč je to problém.
Politické strany či další subjekty v Evropské unii by už v budoucnu neměly mít možnost ovlivňovat voliče na internetu pomocí skryté politické reklamy. Evropská komise zveřejnila návrh pravidel, podle kterých bude politická reklama muset obsahovat údaje o zadavateli či ceně. Kdo povinnost nesplní, tomu bude hrozit pokuta. Jaké to může mít reálné dopady?
Za dva roky by mohli Skotové ve volebních místnostech přepsat mapu světa. Tamní premiérka Nicola Sturgeonová tlačí na konání referenda o nezávislosti na Británii. V pondělí uvedla, že by se mělo konat do konce roku 2023. Politici z její strany věří, že tentokrát je šance na odtržení velká. "Brexit změnil situaci, lidé jsou pořád naštvaní," říká pro Aktuálně.cz Alyn Smith.
Obsah toho, co bude Česko pod vládou nového premiéra Petra Fialy (ODS) v Evropské unii prosazovat, se podle analytika Víta Havelky nebude moc měnit oproti předchozí vládě. "Premiér Babiš byl mistr ve schopnosti prosazovat určitou politiku na evropské úrovni a zároveň říkat opak svým voličům," uvedl výzkumný pracovník institutu Europeum v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz.
O více než 14 procent nižší hodinová mzda jen proto, že práci odvedla žena, a nikoli muž. To je i v dnešní době realita zemí Evropské unie. A to i přesto, že rovnost pohlaví je jedním z pilířů unie už od jejího počátku. Jak tedy porazit nerovné odměňování žen a mužů? A jak zasáhla ženy na pracovním trhu pandemie? Nejen o tom hovořila v dalším podcastu Aktuálně.cz mentorka Lenka Šťastná.
"Nedovolíme ohrožení našich společných hodnot," prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unie vede s Varšavou dlouhý spor zejména kvůli pochybnostem o nezávislosti tamní justice. Může pro Polsko skončit až finančním postihem? O tom debatovali Jana Plaňavová Latanowicz z Evropského centra Varšavské univerzity a Jiří Pospíšil, poslanec Evropského parlamentu za TOP 09.
Za posledních třicet let přišla planeta o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než území Evropské unie. Zhruba 90 procent stromů šlo k zemi kvůli rozšiřování zemědělské půdy. Na místě pralesů jsou nyní sójové, palmové či kávové plantáže. EU chce masivnímu kácení bránit tím, že na evropském trhu zakáže produkty spojené s ničením lesů. Zaměří se i na ochranu půdy.
V rámci strategie Od zemědělce ke spotřebiteli, kterou Evropský parlament schválil ke konci října, má být do roku 2030 sníženo množství pesticidů používaných v Evropské unii o polovinu. Ekologické hospodářství by se mělo rozrůst na čtvrtinu zemědělské půdy EU. Ustojí čeští zemědělci toto omezení?
Skotské město Glasgow stálo u počátku britské průmyslové revoluce. Dalších téměř 200 let se zde vyráběly lodě a lokomotivy, rozvíjel se textilní a chemický průmysl. Industriální minulost s sebou však přinesla znečištění řeky nebo kontaminaci půdy. Přesto Glasgow hostilo klimatickou konferenci COP26. Má totiž ambiciózní plány, jak minulost těžkého průmyslu proměnit na udržitelnou budoucnost.
Evropská unie se rozhoduje o tom, jakou roli chce do budoucna hrát na světové bezpečnostní scéně. Hrozby i rivalové se neustále vyvíjejí a dosavadní nástroje evropského bloku začínají zaostávat. Na stole proto leží tzv. Strategický kompas, který by mohl přinést zásadní proměnu společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.
Pod náporem další vlny koronavirové epidemie puká opakovaný příslib evropských vlád, že tentokrát budou svoje kroky opravdu koordinovat. Země EU omezují platnost očkování zavedením nových národních restrikcí a ostatní státy o tom zpravidla informují se zpožděním jako o hotové věci.
Rok 2021 označily unijní instituce za Evropský rok železnice. Evropská unie tím chce zviditelnit železniční dopravu a prezentovat ji jako udržitelný a bezpečný způsob dopravy. Je ale možné cestovat udržitelně a u toho mít stále stejný komfort? A jak se daří modernizovat tuzemskou železnici? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz Jan Sůra, šéfredaktor webu Zdopravy.cz.
