








Památník národního písemnictví vystaví od 30. září do 2. října v pražském Muzeu literatury části objeveného rukopisu díla Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Stane se tak v rámci výstavní akce Švejk založený a nalezený.



V archivu Památníku národního písemnictví objevili literární vědci větší část rukopisů slavného satirického románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Texty, které spisovatel psal nebo diktoval do své smrti v roce 1923, našli při zpracovávání pozůstalosti Haškova nakladatele Karla Synka.



Pro spisovatelku a bohemistku Sylvii Richterovou, žijící přes půl století v Itálii, se stal spisovatel Jaroslav Hašek předmětem celoživotního zájmu. Napsala o něm řadu esejů a přednášela o něm na domácích a zahraničních univerzitách. K blížícím se osmdesátinám si proto nadělila nové dílo, které věnovala právě jemu – knihu s názvem Humor jako zvláštní rozměr vědomí (Malvern).



"Tak nám zabili Ferdinanda," začíná humoristický román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Jeho autor Jaroslav Hašek se narodil 30. dubna 1883. Za svůj život napsal přes 1200 povídek, proslavil ho ale především Švejk. Knihu ilustroval Josef Lada, ve filmu si hrdinu zahrál Rudolf Hrušínský. Otestujte si, kolik víte o jedné z nejpřekládanějších knih české literatury.



Příznivci české prózy si toto úterý v pražském Muzeu literatury mohli mimořádně prohlédnout vystavený rukopis slavného románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Muzeum loni na podzim v pražském Bubenči zprovoznil Památník národního písemnictví. Podle mluvčího Ivana Adamoviče úterní akce přilákala dosud nejvíce návštěvníků od otevření.



Ostravské studio České televize vyrobilo dokument mapující život i dílo spisovatele Jaroslava Haška, který zemřel před 100 lety. Pořad nazvaný Jaroslav Hašek, skutečný a neznámý chce o jeho životě vyprávět bez příkras a báchorek. Tuto středu 11. ledna ve 20 hodin jej odvysílá ČT2.



Autor nejslavnější novodobé české literární postavy zemřel už před sto roky. Jeho připomínka, jak moc umí malé věci řídit velké osudy, ale zůstává svěží dodnes.



Jaroslavu Haškovi se v jeho nejznámějším románu podařilo prostřednictvím postavy Švejka nahlédnout velké lidské sebetrápení jako groteskní pitomost, zesměšnit takzvané velké ideje, které vehnaly národy do války. Proto překročil Švejk hranice jedné knihy a stal se svébytným národním fenoménem, říká literární historik Pavel Janoušek.



Jako první premiéru sezony tento pátek Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích uvedlo nového činoherního Švejka. Zrcadlí i válku na Ukrajině, na román Jaroslava Haška nahlíží v současném kontextu. "Je to věc, kterou nebudeme hladit publikum po srsti," říká umělecká šéfka činohry Martina Schlegelová.



Desítky let věnoval dílu Jaroslava Haška nebo Bohumila Hrabala literární historik a editor Radko Pytlík, který zemřel toto pondělí ve věku 93 let. Zajímal se především o českou literaturu od přelomu 19. a 20. století po současnost. Širší veřejnosti byl znám jako otec zpěváka Vojtěcha Dyka. Podle něj příbuzní plánují rozloučení se zesnulým v rodinném kruhu.



Jak dobře znáte pražské hospody? Podle autorů průvodce Praha ožralá se v nich od 19. století formoval společensko-kulturní život. "Tady se vedly řeči a z řečí povstávaly osobnosti, situace, nadosobní smysl," říká spisovatel Radim Kopáč. Knihy a povídky od Hrabala, Haška nebo Bondyho by bez pravidelných dostaveníček a vysezených důlků v pražských hostincích nikdy nevznikly. Víte, kde kdo sedával?



V zemi začínal stalinismus, když Egon Bondy napsal básnickou sbírku Ožralá Praha. Kniha, která mapovala myšlení poválečné doby, byla pro autory nového pivního průvodce více než symbolická. "Stalinismus ničil konkrétní hospody a jejich štamgasty. Soukromé podniky šly na porážku jeden za druhým. A s nimi i úseky historické paměti a pravdy, která se formovala v první půli 19. století," tvrdí.



Bohdan Sláma se po filmech zachycujících syrovou poetiku porevolučního venkova poprvé vydal do minulosti. Jeho nový snímek Krajina ve stínu mapuje meziválečné události v národnostně smíšeném pohraničí a divoký odsun německy mluvících obyvatel, který následoval po nich. V rozhovoru pro Aktuálně.cz režisér vysvětluje, proč by Češi neměli historické konflikty nechávat hnít v kolektivním nevědomí.



V bytě po Jaroslavu Foglarovi v Praze na Žižkově vzniká nový anglický překlad Osudů dobrého vojáka Švejka. Pracuje na něm anglický překladatel Gerald Turner. Stipendium mu poskytlo České literární centrum. Humoristický a satirický román Jaroslava Haška je nejpřekládanější český román, byl přeložen do šesti desítek jazyků. Kniha vzhledem k jejímu rozsahu vyjde až za několik let, vydá ji ve své edici Modern Czech Classics nakladatelství tuzemské Karolinum, které překlad iniciovalo.



Nejznámější filmové zpracování Švejka nestárne, myslí si kritik Kamil Fila. Dvoudílný snímek s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli ale zdaleka nenaplnil potenciál knihy Jaroslava Haška. Filmový Švejk je jen poddajný hlupák. Co se povedlo a je živé i v současnosti, je podle Fily výsměch autoritám.



Počínaje říjnem 1918 se Žižkov vzpamatovává z následků první světové války. V té době šlo stále ještě o samostatné město, které mělo možnost stát se plnohodnotnou součástí metropole. Také se musel vyrovnat s měnícími se společenskými poměry, které souvisely se vznikem republiky. Udělal to, jak je jeho zvykem, se svérázem sobě vlastním - žižkovští anarchisté poslali k zemi mariánský sloup na Staroměstském náměstí. A svérázná byla i samotná výstava 1918 Žižkov - My, národ československý ke sto letům republiky, obzvláště pak její zahájení.



V literárních kruzích je dnes znám především jako první český překladatel Tarzana či jako bohémský kumpán Jaroslava Haška. Málo na to, jaký pestrý životní příběh a dílo se skrývají za jménem Zdeněk Matěj Kuděj. Právě před sto lety musel ve Vídni předstírat zešílení, jinak hrozilo, že ho polní vojenský soud odsoudí k trestu smrti. V těchto dnech také vychází kniha Kudějových neznámých textů z jeho pozůstalosti. Pod názvem Neklidný zadek mě pálí se skrývá soubor zábavných veršů, povídek z protektorátního času i dosud nepublikované vzpomínky na Haška, Ladu a další postavy české literatury.



Kočky jsou vrženy je téměř třísetstránková politická groteska, která v rámci současné české prózy působí lehce anarchisticky: poslední autor, jenž se snažil psát podobně ironické politické texty založené na komické teatrálnosti zúčastněných, byl Jaroslav Hašek. Jedinou slabinou knihy Jakuba Horáka je její aktuálnost. Kočky jsou vrženy je proto třeba číst teď.



Hospody nikdy nebyly jen místa, kde se točilo pivo a lidé se v nich opíjeli do němoty. Ve skutečnosti se v hospodě děje spousta mnohem důležitějších věcí. Vznikla tam podstatná část české kultury, spisovatelé zde psali knihy, muzikanti hudbu, malíři dostávali nápady na geniální díla. Za socialismu jste tam zase vždy našel opraváře. Především ale hospody byly místa, kde se dobře seznamovalo. A to vydrželo dodnes. I proto vznikl ve spolupráci s Budějovickým Budvarem seriál Hospody se nevzdáme. Ten mapuje české podniky, které tradiční hospodskou kulturu udržují.



Bohdan Sláma získal od státního fondu 17 milionů korun jako příspěvek na realizaci nové adaptace Haškova Švejka. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat a zatímco jedni se těší na novou vizi, jiní (zdá se, že většina) projevují spíš nespokojenost při představě, že "jejich" Švejka někdo zneuctí. Proč si Sláma látku vybral? Jak Švejka chápe? A zvládne Pavel Liška největší hereckou výzvu své kariéry?