Z volebního modelu agentury Focus vyplývá, že v případě únorových parlamentních voleb by koalice lidovců a STAN do sněmovny nepronikla, získala by jen zhruba devět procent hlasů. KDU-ČSL by v případě samostatné kandidatury získala 6,3 procenta hlasů, STAN 4,2 procenta. Obě uskupení by tak v součtu získala o dva procentní body více.
Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) na svém pražském sjezdu definitivně potvrdilo, že půjde do podzimních parlamentních voleb do koalice s lidovci. V předsednické funkci potvrdili členové hnutí Petra Gazdíka. Prvním místopředsedou STAN se stal znovu náměstek středočeské hejtmanky Vít Rakušan. Dalšími třemi místopředsedy hnutí jsou poslankyně Věra Kovářová, senátor Jan Horník a místopředseda Sdružení místních samospráv ČR Radim Sršeň.
Hnuté Starostové a nezávislí si na sobotním sněmu v Praze zvolí nového předsedu. Jediným kandidátem na tento post je poslanec a stávající šéf strany Petr Gazdík. Delegáti budou také schvalovat záměr jít do voleb ve společné koalici s lidovci. Gazdík uvedl, že se STAN soustředí hlavně na práci v obcích, soustředit se chce ale i na větší města. Podle něj nebude tragédií, pokud by se Starostové nakonec do Sněmovny nedostali.
Volby do Poslanecké sněmovny by v březnu vyhrálo hnutí ANO s 32,5 % hlasů, následované sociální demokracií, která na něj ztrácí deset procent. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by na třetí příčce skončili komunisté, dále by se do sněmovny dostala ODS, KDU-ČSL a TOP 09, pětiprocentní hranici by překročilo také hnutí Tomia Okamury Svoboda a přímá demokracie.
Společná kandidatura KDU-ČSL se Starosty a nezávislými je na spadnutí. Záměr spojit v parlamentních volbách své síly posvětilo široké vedení obou stran. Zvrátit by ho mohly už jen celorepublikové sjezdy. Zdrženlivější k projektu dvojkoalice jsou lidovci. Hlavně moravské organizace pochybují o oboustranné výhodnosti takového spojení. Šéf strany Pavel Bělobrádek připouští, že na podrobnou vnitrostranickou diskusi nebyl čas. Desetiprocentní hranice, kterou by koalice potřebovala pro vstup do sněmovny, se neobává.
Lidovci se pro podzimní sněmovní volby spojí do koalice s hnutím Starostové a nezávislí (STAN). V tajném hlasování na celostátní konferenci KDU-ČSL v Jihlavě se pro koalici vyslovilo 39 delegátů, 31 bylo proti. Předtím už schválilo návrh dohody předsednictvo STAN.
Starostové a nezávislí (STAN) v sobotu v Lipnici nad Sázavou schválili dohodu o volební koalici s lidovci. Novinářům to řekl předseda STAN Petr Gazdík. Příští týden to ještě musí potvrdit celostátní sněm hnutí. KDU-ČSL se k závěrům dvoudenního jednání se Starosty, které se konalo v Lipnici nad Sázavou, vyjádří odpoledne po své celostátní konferenci v Jihlavě.
Případná volební koalice STAN a KDU-ČSL by potřebovala získat alespoň deset procent hlasů, aby se dostala do parlamentu. Starostové a lidovci se sjeli do Lipnice nad Sázavou, kde během jednání, která potrvají do soboty, mají rozhodnout, zda podstoupí toto riziko a půjdou do voleb jako jeden tým. Důležité bude, zda najdou jednotný program a shodnou se na podmínkách smlouvy.
Volby do Poslanecké sněmovny by vyhrálo hnutí ANO s 27 procenty hlasů. Druhá ČSSD si polepšila na 15,5 procenta, ale má jen malý náskok před KSČM. "Hnutí ANO suverénně vede, i když jeho podpora z dlouhodobého pohledu kolísá. Nestabilita je výrazem nezakotvenosti voličských sympatií a citlivostí na vývoj politické situace," vysvětlují autoři výzkumu. Do sněmovny by se poprvé probojovala Česká pirátská strana, která by získala 5,5 procenta hlasů. Neuspěla by ale případná koalice lidovců a hnutí Starostové, která by na 10 procent těsně nedosáhla.
Ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš chtěl na úterním zasedání sněmovny navrhnout zdanění výnosů z takzvaných korunových dluhopisů. Přestože chce podle svých slov novelou zdanit hlavně sám sebe, podporu nenašel ani v opozici, ani v koalici. Dosáhl jen toho, že poslanci stáhli návrh daňových výhod pro dárce krve a kostní dřeně. Právě k tomuto schvalovanému zákonu chtěl Babiš svůj pozměňovací návrh takzvaně přilepit.
Šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš odmítl, aby se na pondělní koaliční radě řešily korunové dluhopisy. Ty se dostaly do centra pozornosti právě v souvislosti s šéfem hnutí ANO, který je v minulosti koupil od své tehdejší společnosti Agrofert. Premiér Bohuslav Sobotka však na projednání záležitosti trvá s tím, že je závažná a netýká se jen vicepremiéra Babiše.
Přestože strany zatím povětšinou mlčí o tom, koho vyšlou příští rok do prezidentského souboje, předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek svého favorita prozradil. Osobně by si přál na Hradě bývalého premiéra a předsedu Senátu Petra Pitharta. "Jiného kandidáta než jeho nevidím," řekl Aktuálně.cz Bělobrádek. Sám Pithart ve čtvrtek uvedl, že zatím není rozhodnutý, zda bude kandidovat. "Kloním se k tomu, že nebudu, ale ještě je čas, abych to řekl definitivně," podotkl.
Zástupci KDU-ČSL a Starostů a nezávislých sice v úterý jednali o koalici pro podzimní parlamentní volby, ale zda si nakonec plácnou, není stále jasné. Kromě debat o tom, kdo by měl být na jakém místě kandidátky, trápí špičky stran aktuální potíže. Nejdříve se vedení STAN zlobilo na lidovce, že podpořili omezení registru smluv. Nyní se po změnu lidovci zajímají o to, jak to bylo se spoluprací STAN s pochybným podnikatelem, který měl vazby na na uprchlého Radovana Krejčíře.
Přístup KDU-ČSL k registru smluv je těžká rána pro naši případnou volební koalici, podrazili sami sebe, mají to ve vlastním programu, vztah je z mého pohledu dost narušen, tohle bude dost zásadní téma toho, abychom si to vyříkali, jestli to může fungovat, říká poslanec Jan Farský (STAN) a dodává, že registr smluv může zásadním způsobem změnit politickou kulturu v ČR. Není prý možné, aby stát uvaloval na daňového poplatníka povinnost za povinností (EET či kontrolní hlášení) a zároveň občanům říkal, že se nemají ptát na to, zda jsou peníze využity hospodárně. Šlo by podle jeho slov o aroganci moci.
Pět poslanců KDU-ČSL podpořilo novelu zákona, která zbavuje státní firmy povinnosti zveřejňovat smlouvy. Ve volebním programu však strana slibuje přesný opak. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek původně ani nevěděl, že taková pasáž v programu je. A vysvětluje, že v koaliční smlouvě už je jiná formulace. Slíbil, že se KDU-ČSL pokusí v Senátu prosadit verzi, která by povinnosti zveřejňovat smlouvy zbavovala jen některé státní podniky, ne paušálně všechny.
Jestli neuděláte zkoušku z marxismu, na koalici zapomeňte, vzkazují rudí oranžovým.
Dramatické středeční hlasování, kterým poslanci výrazně omezili registr smluv, má dohru mezi koaličními poslaneckými kluby ČSSD a hnutí ANO. Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že je hnutí při hlasování podrazilo. Argumentují tím, že ANO slíbilo hlasovat stejně jako sociální demokraté, ale v poslední chvíli "cuklo". ČSSD je od chvíle hlasování terčem ostré kritiky za to, že vážně ohrozila smysl registru, který byl součástí protikorupčního balíčku nynější vládní koalice.
Pokud se KDU-ČSL skutečně dohodne se STAN na vytvoření koalice pro nadcházející podzimní parlamentní volby, bude muset získat aspoň deset procent, aby vůbec dosáhla na poslanecké mandáty. Toto opatření bylo do volebního zákona zařazeno v době opoziční smlouvy, kdy se vládnoucí strany snažily oslabit stále silnější Čtyřkoalici. Politologové se shodují, že navyšující klauzule pro koalice je nesmyslným opatřením, pro které není racionální důvod. Myslí si však, že k jeho zrušení kvůli neochotě velkých stran dojde jen velmi těžko.
Poprvé po 22 letech vedení sociální demokracie vážně zpochybnilo platnost takzvaného bohumínského usnesení, které jí dosud zapovídalo vládní spolupráci s extremistickými stranami včetně komunistů. Šéf strany a premiér Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro Hospodářské noviny označil dokument z roku 1995 za překonaný. A za pravdu mu dává i většina širšího vedení strany.
Do konce února chtějí Starostové a nezávislí oznámit, jestli do parlamentních voleb půjdou jako dvojkoalice s lidovci, nebo jako samostatná strana. "Ještě se může stát, že se nedohodneme. Ale já tomu spojenectví dávám 80 procent," říká první místopředseda STAN Vít Rakušan. Desetiprocentní hranice pro vstup do parlamentu se nebojí. "Pokud chceme být třetí silou, méně než 10 procent stejně nemá smysl," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
