Před 80 lety – 5. května ve 12:33 – se z rozhlasových přijímačů ozvala výzva české policii, četnictvu, vládnímu vojsku i všem Čechům. “Přijďte nám ihned na pomoc, voláme všechny Čechy,” zněl apel. Co se potom dělo nejen přímo v rozhlase, ale v celé Praze, potažmo v Čechách, přibližuje ředitel památníku v Lidicích, vojenský historik Eduard Stehlík.
V obřadní síni motolského krematoria se lidé ve středu rozloučili s Jaroslavou Skleničkovou, poslední ženou, která přežila lidickou tragédii. Jako šestnáctiletá byla spolu s matkou, starší sestrou Miloslavou a ostatními ženami poslána do koncentračního tábora v Ravensbrücku, jejího otce Jaroslava Suchánka nacisté s dalšími lidickými muži zastřelili a vesnici srovnali se zemí.
Téměř polovinu existence Československa byla v oběhu jednokorunová mince s motivem dívky sázející lípu. Stala se nejdéle používaným platidlem v historii tuzemského mincovnictví. Od září 1957 do rozpadu Československa po pětatřiceti letech se třikrát změnilo zřízení republiky. Třikrát se změnil státní znak na rubu mince. Dívka se sazenicí zůstala.
Památník Lidice na Kladensku a Památník Ležáky na Chrudimsku v letošním roce kvůli nedostatku peněz ruší některé akce. Zatím to jsou dva koncerty, ohrožená je také jedna výstava. Řekl to ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík, který se účastnil piety za paravýsadek Silver A a oběti heydrichiády.
Zemřela Věra Čepelová, rozená Vokatá, jedno z devíti dětí z vypálených Lidic na Kladensku, které nacisti poslali na převýchovu do německé rodiny. Bylo jí 88 let, uvedl v neděli na sociální síti X Památník Terezín. V Německu dostala Čepelová jméno Vera Melnik, domů se dostala až v říjnu 1946. Česky už mluvit neuměla, ale pamatovala si původní jméno a že je z Lidic.
Od vypálení Lidic nacisty uběhlo tento víkend 82 let. Přesto se stále o historii středočeské obce objevují nové informace. Historiku Eduardu Stehlíkovi se teprve v roce 2023 podařilo získat nové fotografie, které přináší i pro příbuzné zemřelých lidických obyvatel překvapivá odhalení. Někteří se dozvěděli, že měli více sourozenců, než si celý život mysleli.
Předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, spisovatel Vladislav Vančura, senátorka Františka Plamínková, důstojník Josef Mašín, atlet Evžen Rošický… Ty, a další stovky českých vlastenců, zavraždili nacisté na Kobyliské střelnici v Praze. První protinacističtí bojovníci tu umírali již 30. září 1941. Po útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zde nalezlo smrt přes pět set lidí.
"Nebyl spáchán zločin, byl vykonán soud a trest, soud dobře uvážený a trest dobře připravený," pronesl 30. května 1942 k likvidaci říšského zastupujícího protektora Reinharda Heydricha v londýnském proslovu k domovu tehdejší exilový ministr Jaroslav Stránský. Parašutistům pomáhaly stovky lidí, mnohdy je nezlomilo ani tvrdé mučení gestapa. Aktuálně.cz přináší příběhy několika z nich.
Boj sedmi parašutistů, kteří se podíleli na likvidaci jednoho z nejvlivnějších nacistů a architekta holokaustu Reinharda Heydricha, má i po 81 letech citlivá tajemství. Historici si pokládají dvě hlavní otázky: Co se stalo s těly parašutistů? Kde skončily lebky, jež jim němečtí patologové z archivnických důvodů odňali? Jejich zodpovězení má podle expertů pro Česko stále nemalý historický význam.
Pokládáním květinových darů u společného hrobu lidických mužů pokračovala v Lidicích pietní akce při příležitosti 80. výročí zničení obce nacisty. Památku tamních obětí uctili přední čeští politici, zástupci obcí a spolků. Dorazily i stovky lidí z různých míst Česka a ze zahraničí.
Kauzu údajné lidické udavačky Alžběty Doležalové, jež minulý rok otřásla Lidicemi, rozdělila historiky a pobouřila přeživší nacistického vraždění, považuje nové vedení Památníku Lidice za uzavřenou. Obdrželo zpět třináct nezávazných posudků odborných institucí, o které minulý červen požádalo. S tvrzením, že byla lidická žena Doležalová skutečně udavačkou se ztotožnil pouze jediný.
Alžbětu Doležalovou, která přežila vyvraždění Lidic, nelze vinit z udání její židovské podnájemnice Štěpánky Mikešové. Shodli se na tom experti renomovaných historických ústavů, univerzit či muzejních a památkových institucí. Opačného názoru je pouze brněnská Univerzita obrany. Závěry předních tuzemských i zahraničních historiků zveřejňuje nyní na svém webu Památník Lidice.
Osada Ležáky na Chrudimsku byla 24. června 1942, čtrnáct dní po vyhlazení Lidic, nacisty vypálena a její obyvatelé zavražděni. Němci se mstili za to, že se místní lidé účastnili odboje, ukrývali vysílačku Libuše a pomáhali výsadkářům skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté zastřelili 33 dospělých, 11 dětí zplynovali.
Lidé jsou z digitálních Lidic nadšení, mám pozitivní ohlasy z celé republiky, říká ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Model vzniká zejména na základě leteckých snímků z roku 1938 a dobových fotografií. Lidice bude možné virtuálně projít, zejména pro mladé je to podle Stehlíka jeden ze způsobů, jak je vtáhnout do historie.
Digitální model starých Lidic. Jaká bude virtuální prohlídka? Zeptáme se ředitele památníku. Dlouhá fronta při otevření Primarku. Co lidi přitáhlo? Odpoví marketingová expertka Pavlína Louženská. Posledních 15 létajících britských stíhaček Hawker Hurricane a jedna z nich i v ČR. S pilotem natáčel Martin Veselovský. Na závěr interview k dokumentu Nová šichta o proměně horníka na programátora.
K hrobu lidických mužů při dnešním pietním aktu položili věnec premiér Andrej Babiš (ANO), vedení Senátu, sněmovny, ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) nebo středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). Připomněli si tak 79 let od vyhlazení Lidic na Kladensku. Vzpomínka se konala kvůli koronavirové pandemii bez účasti veřejnosti a v omezeném rozsahu.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Osmaosmdesátiletá pamětnice, která přežila vyhlazení Lidic, zemřela. Její příběh nepřipomíná jen hrůzy války, ale také naši schopnost ztrácet paměť.
V pondělí v noci zemřela Marie Šupíková, jako dítě přežila vyhlazení Lidic. Bylo jí 88 let. Podle ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka patřila k nejaktivnějším pamětníkům.
