Slovenský premiér Robert Fico by se mohl v případě nouze schovat v Moskvě za pancéřový štít. Rusové se rozhodli na Rudém náměstí nacvičit ochranu politiků a dalších hostů, kteří přijedou oslavit 80. výročí porážky nacistického Německa a konce druhé světové války.
Zatímco pozornost se soustředí především na válečné dění na východní frontě Ukrajiny, klíčové rozhodnutí se často nerodí v zákopech, ale za bezpečnými zdmi moderního komplexu ve Wiesbadenu, městě na západě Německa. Nyní jeho existenci oficiálně potvrdil i Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec Ukrajiny ve Spojeném království.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) zveřejnila odposlechy telefonických rozhovorů obyvatel ruských příhraničních regionů, kteří reagovali na masivní vlnu útoků ukrajinských dronů. Údery zejména na Moskevskou oblast vyvolaly drsné komentáře, které odhalují hlubokou frustraci a odpor vůči vládě.
Když tlak ulice po vraždě novináře Jána Kuciaka donutil v březnu 2018 Roberta Fica rezignovat na post premiéra, držel se ještě proevropské rétoriky.
Slovenský premiér Robert Fico podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského udělal chybu, když vsadil na Moskvu místo na vlastní zemi, na sjednocení Evropy a na zdravý rozum. V příspěvku na síti X Zelenskyj Ficovu politiku označil za krátkozrakou. Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok oponoval, že by se Zelenskyj měl spíše snažit o mír, a ne útočit na souseda, který mu vždy pomáhal.
Až do pátého prosince roku 1994 byla Ukrajina oficiálně třetí největší jadernou mocností na světě. Letos si země připomíná 30. výročí Budapešťského memoranda, v jehož rámci byly po rozpadu Sovětského svazu "zděděné" jaderné zbraně předány Rusku výměnou za záruku podpory, bezpečnosti i územní celistvosti. Skoro tři dekády od podepsání dokumentu toho země napadená ruským agresorem lituje.
Při explozi v Moskvě zahynul náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov, oznámil v úterý ráno ruský vyšetřovací výbor. Potvrdil tak dřívější neoficiální informace některých médií. Generálporučíka a jeho asistenta zabilo výbušné zařízení, dodal vyšetřovací výbor, který má v Rusku úlohu federální kriminální ústředny.
Válka mi připomíná jeden nekonečný den. Skoro nespím, přiznává v exkluzivním rozhovoru pro deník Aktuálně.cz starosta Kyjeva a bývalý šampion v boxu Vitalij Kličko. Jeden z nejznámějších ukrajinských politiků otevřeně popisuje, jaké šrámy na něm zanechala téměř tři roky trvající válka a co je pro něj emocionálně nejobtížnější.
Z chudé země přes moderní velkoměsto zase zpět pod těžkou cenzuru. Taková je proměna Ruska očima českého novináře Jiřího Justa, který v Moskvě žije od roku 2007. O životě v Rusku napsal novou knihu a v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč se nechce vrátit do Česka nebo jak vnímal válku na Ukrajině šéf obávaných ruských žoldnéřů Jevgenij Prigožin.
Když Ivan letos odpromoval na petrohradské lékařské akademii, měl nastoupit na frontu. Místo toho ale utekl ze země. Pomohla mu k tomu utajená skupina aktivistů, která podporuje ruské vojáky v útěku před kremelskou válečnou mašinerií.
Nedokážu uvěřit, že Ukrajinci zabíjejí své lidi, říká přesvědčivě v rozhovoru pro deník The Washington Post pětadvacetiletá ruská influencerka Maryana Naumovová. V ruské státní televizi má svůj pořad, v němž pomáhá tlačit kremelskou válečnou mašinérii. Mladé lidi ve svém věku učí, jak nenávidět Ukrajince.
10. září Kyjev provedl masivní dronový nálet na ruském území. Protivzdušná obrana měla v noci zničit kolem 140 ukrajinských bezpilotních letounů, které útočily na devět ruských regionů. Jeden z nich zasáhl budovu v oblasti města v Moskevské oblasti Ramenskoje. Na místo, které vojenská operace zasáhla, se vydal novinář z nezávislého serveru Bereg.
Nejen špionáž, vraždy, sabotáže a puče, ale už také sofistikované počítačové útoky. Speciální jednotku 29155, spadající pod ruskou armádní rozvědku GRU, označil německý Spolkový úřad na ochranu ústavy za viníka rozsáhlých pokusů o krádeže dat a poškození kritické infrastruktury napříč celou Evropou.
Oktjabrský soud obdržel správní žalobu od petrohradské prokuratury, která požaduje zákaz distribuce videohry z dílny brněnského studia Ashborne Games. Videohra Last Train Home, v níž ožívá mnohdy opomíjený příběh československých legionářů, má podle Kremlu "špinit tradiční ruské hodnoty" a ohrožovat vývoj dětí. "Nás to ovlivní naprosto minimálně. Vidíme v tom příležitost," říká vývojář Petr Kolář.
Tři desítky Moskvanů skončily s otravou botulinem na jednotce intenzivní péče poté, co zkonzumovaly saláty objednané u donášky jídla, uvedla v pondělí podle listu Kommersant zástupkyně starosty ruské metropole Anastasija Rakovová. Lékařskou pomoc podle ní vyhledalo v metropoli 121 lidí, z toho 55 je ve vážném stavu. Podobné případy jsou hlášené i ze dvou dalších ruských měst.
Spojené státy zrušily zákaz poskytovat americké zbraně a výcvik brigádě Azov, ukrajinské elitní jednotce s kontroverzní minulostí. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na úterní sdělení amerického ministerstva zahraničí. "Pro Ameriku je situace na Ukrajině jen nástroj k pošpinění Ruska. Koketují i s neonacisty," vyjádřil se k situaci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
“Je důležité, aby lidé, kteří tam zůstali, podali svědectví o tom, co se tam děje, i pro budoucnost,” říká o Rusech, kteří nesouhlasí s válkou, ale v zemi přesto stále zůstávají, rusistka Alena Machoninová, která letos získala cenu Magnesia Litera za román Hella. Sama v Moskvě žila mnoho let a zůstala i po začátku invaze na Ukrajinu. Proč? Jak silná je občanská společnost v Rusku a vrátí se tam?
Po celý květen si Rusové mohou prohlížet západní techniku, kterou vojáci kremelského režimu ukořistili na Ukrajině. Vozidla a zbraně vystaví v moskevském Parku vítězství, což je skanzen, který jinak připomíná porážky nacistického Německa.
Na cenách Magnesia Litera pravicové Echo porazilo levicový Alarm. V kategorii za publicistiku vyhrála filozofka Tereza Matějčková s eseji a rozhovory pro týdeník Echo, v nichž kromě literatury píše o genderu či cancel culture. Porotci jí dali přednost před knihou o klimatických dezinformacích sociologa Vojtěcha Pecky, kterou vydal web Alarm a jež kritizuje třeba exprezidenta Václava Klause.
