Válka na Ukrajině se podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka dostává do fáze, v níž se nepřátelské akce postupně přesouvají na ruské území. V rozhovoru pro agenturu Reuters také varoval před tím, že Ukrajina zvýší počet útoků na okupované části země. Od dronových úderů na území Ruské federace se ale distancoval.
Často zaznívá otázka, jaké je dnešní Rusko. Mnoho možností, jak se dostat za hradbu propagandy a promluvit s obyčejnými lidmi, však za války neexistuje. I proto je dobře, že se k českým čtenářům dostává útlý román Rána od čtyřiatřicetileté ruské spisovatelky Oksany Vasjakinové.
Další výbuch dronu nad Moskevskou oblastí poškodil ve městě Krasnogorsk automobily a bytový dům. Někteří z tamních obyvatel zůstávají podle agentury Reuters i navzdory častějším dronovým útokům v klidu, jiní se už obávají o bezpečí svých rodin. "My na tohle nejsme zvyklí. Byli jsme v šoku," uvedl v anketě obyvatel bytu Igor.
Ruští vojáci si stěžovali na to, že se od nich obyvatelé hlavního města distancují. Pokud se na veřejnosti ocitnou v uniformě, Moskvané si na ně prý ukazují prstem. "Lidé uhýbají a říkají: Fuj, vrah," tvrdili v rozhovoru se známým ruským blogerem Semjonem Pegovovem.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová přirovnala nedávné dronové údery na Moskvu k teroristickému útoku na Světové obchodní centrum z 11. září 2001. Při něm na rozdíl od incidentů v ruské metropoli, které si nevyžádaly žádnou oběť, zahynuly téměř tři tisíce lidí. Od takového přirovnání se distancoval i samotný Kreml.
Moskva v pondělí zažila další noční útoky bezpilotními letouny, které zasáhly výškové budovy ve finanční čtvrti ruské metropole. Ačkoliv tamní političtí představitelé údery více nekomentují, mezi ruskými blogery a Moskvany vypukla panika. Obávají se zranitelnosti hlavního města a silnějších útoků, které očekávají ze strany Ukrajiny.
Přes Polsko do Kaliningradu, pak letadlem do Moskvy. V době, kdy na Ukrajině umírají lidé při obraně proti ruské agresi a kdy se v Rusku bouří žoldnéřský předák Jevgenij Prigožin proti Kremlu, navštěvují čeští turisté i nadále Rusko. Cestovní agentura Jedeme do Ruska jim nabízí pomoc s dopravou, vízy i službami průvodce. Ministerstvo zahraničních věcí přitom před cestami do země agresora varuje.
Lidé kolem ruského prezidenta Vladimira Putina zpočátku nevěřili prohlášením vůdce žoldnéřů Jevgenije Prigožina a pomýšleli na vyjednávání, pak se ovšem obávali bezprostředního vypuknutí bojů poblíž Moskvy. Napsal to nezávislý ruský server Meduza, který se odvolává na dvojici informovaných zdrojů.
Šéf ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin zřejmě zahájil ozbrojenou vzpouru s cílem vynutit si změnu vedení ruského ministerstva obrany. Soustředí se na vedení ministerstva a velitelství Jižního vojenského okruhu v Rostově na Donu, nikoliv však na samotný Kreml, uvedl v analýze nejnovějšího dění v Rusku americký Institut pro studium války.
Moskva kvůli napjaté situaci v zemi zavádí protiteroristická opatření. Je nutné počítat s častějšími kontrolami na silnicích, mohou být omezeny akce pro velký počet lidí, uvedla agentura TASS s odvoláním na starostu Sergeje Sobjanina.
Soud na moskevském předměstí Chimki v úterý odsoudil k šesti letům vězení kapitána ruského dopravního letounu SSJ-100 Superjet, který v květnu 2019 po nouzovém přistání na letišti Šeremeťjevo shořel. Při neštěstí tehdy zemřelo 41 z 78 lidí na palubě. Obhájkyně pilota uvedla, že se proti rozsudku odvolá.
Od začátku války na Ukrajině bylo na Rusko uvaleno téměř 13 tisíc sankcí. Tři čtvrtiny cílí na jednotlivce, zbytek na firmy. Plně účinné ale nejsou, Rusko si našlo způsoby, jak sankce obcházet. V době, kdy se Ukrajina snaží vyhnat ruské vojáky ze svého území, mu k tomu nepřímo napomáhá i Česko.
Ruské hlavní město v úterý informovalo o dosud největším útoku dronů od začátku invaze na Ukrajinu. Moskva nálet označila za terorismus a obvinila z něj "kyjevský režim". Ukrajina ale své zapojení - stejně jako u náletu na Kreml před třemi týdny - nepotvrdila. Zahraniční experti nyní analyzují, kdo za nálety doopravdy stojí a jak mohou změnit vývoj konfliktu.
Běloruského vůdce Alexandra Lukašenka zřejmě přinutili přiletět do Moskvy na přehlídku na Rudém náměstí, přestože zjevně není zdráv, napsal v úterý opoziční server Naša Niva. Na sociálních sítích se objevilo neověřené tvrzení, že Lukašenko kvůli zdravotnímu stavu už odletěl z Moskvy, přičemž na letiště ho provázela sanitka.
Česko zařadilo první osobu na vnitrostátní sankční seznam, a to moskevského patriarchu Kirilla kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Schválila to dnes vláda, vyplývá ze seznamu na webu ministerstva zahraničí. Pro patriarchu to znamená například zákaz vstupu do Česka, znemožnění jakýchkoli finančních operací skrze české subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi.
Půl roku poté, co ruští poslanci zpřísnili zákaz takzvané propagace homosexuality, Velké divadlo v Moskvě natrvalo odstranilo z repertoáru balet o tanečníkovi Rudolfu Nurejevovi. "Udělali jsme to, abychom dodrželi zákon, který naprosto jednoznačně zakazuje propagaci netradičních hodnot," oznámil ředitel instituce Vladimir Urin podle státní agentury TASS.
Anektovaný poloostrov Krym a dva ruské regiony sousedící s Ukrajinou nebudou v květnu pořádat tradiční přehlídky k výročí konce druhé světové války. Jejich gubernátoři to odůvodňují mimo jiné tím, že nechtějí provokovat nepřítele velkým počtem vojenských vozidel. Zahraniční komentátoři ale tvrdí opak a podotýkají, že pravým důvodem může být nedostatek techniky, kterou Rusko nyní disponuje.
Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány Spojených států a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT).
V ulicích Moskvy se objevily digitální billboardy, které informují veřejnost o tom, jak se má zachovat v případě jaderné nouze. Krátké spoty obyvatelům ruské metropole radí, jakým způsobem si zabalit „nouzový kufřík“ či jak se chovat v protiatomovém krytu. Mnozí obyvatelé Moskvy ale podobné výzvy berou s nadhledem a jadernou hrozbu nepovažují za reálnou, zjistila agentura Reuters.
Když někdo v ruské televizi mluví o světě zničeném jadernou válkou nebo vyhrožuje celé Evropě, často to bývá Vladimir Solovjov. Muž, který je označován za vůdčí hlas kremelské propagandy, má ale nyní škraloup. Bývalý pracovník ruské bezpečnostní služby FSB Sergej Astašin tvrdí, že vlivný televizní moderátor si u něj chtěl v 90. letech objednat vraždu.
