Tři desítky Moskvanů skončily s otravou botulinem na jednotce intenzivní péče poté, co zkonzumovaly saláty objednané u donášky jídla, uvedla v pondělí podle listu Kommersant zástupkyně starosty ruské metropole Anastasija Rakovová. Lékařskou pomoc podle ní vyhledalo v metropoli 121 lidí, z toho 55 je ve vážném stavu. Podobné případy jsou hlášené i ze dvou dalších ruských měst.
Spojené státy zrušily zákaz poskytovat americké zbraně a výcvik brigádě Azov, ukrajinské elitní jednotce s kontroverzní minulostí. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na úterní sdělení amerického ministerstva zahraničí. "Pro Ameriku je situace na Ukrajině jen nástroj k pošpinění Ruska. Koketují i s neonacisty," vyjádřil se k situaci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
“Je důležité, aby lidé, kteří tam zůstali, podali svědectví o tom, co se tam děje, i pro budoucnost,” říká o Rusech, kteří nesouhlasí s válkou, ale v zemi přesto stále zůstávají, rusistka Alena Machoninová, která letos získala cenu Magnesia Litera za román Hella. Sama v Moskvě žila mnoho let a zůstala i po začátku invaze na Ukrajinu. Proč? Jak silná je občanská společnost v Rusku a vrátí se tam?
Po celý květen si Rusové mohou prohlížet západní techniku, kterou vojáci kremelského režimu ukořistili na Ukrajině. Vozidla a zbraně vystaví v moskevském Parku vítězství, což je skanzen, který jinak připomíná porážky nacistického Německa.
Na cenách Magnesia Litera pravicové Echo porazilo levicový Alarm. V kategorii za publicistiku vyhrála filozofka Tereza Matějčková s eseji a rozhovory pro týdeník Echo, v nichž kromě literatury píše o genderu či cancel culture. Porotci jí dali přednost před knihou o klimatických dezinformacích sociologa Vojtěcha Pecky, kterou vydal web Alarm a jež kritizuje třeba exprezidenta Václava Klause.
Na hřbitově Bogorodskoje jihovýchodně od Moskvy za poslední rok přibylo několik stovek hrobů. Počet padlých ruských vojáků na Ukrajině už podle zpravodajského serveru BBC překročil hranici 50 tisíc. Během druhého roku války zemřelo o 25 procent více bojovníků než v prvním roce a celkově jsou lidské ztráty na ruské straně osmkrát vyšší, než Moskva naposledy uváděla.
Když se Vladimir Putin před necelým čtvrt stoletím dostal k moci, jedním z jeho politických slibů byla bezpečnost Ruska. S teroristy ruský režim nevyjednává. V posledních dvou letech se ale Kreml zaměřil na válku na Ukrajině a ani varování Spojených státu o chystaném útoku nebral vážně. Teď ale nejspíš bude kremelský režim své chyby chtít využít a ještě více přitvrdit.
Ke krvavému útoku v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji Moskvy došlo 22. března. Ruský prezident Vladimir Putin oslovil národ až druhý den. Nyní se objevily údajně "vzácné záběry", které mají dokazovat, že Putin řešil teroristický útok od prvních minut.
V roce 1922 vznikla "říše zla", jak Sovětský svaz nazval někdejší americký prezident Ronald Reagan. SSSR fungoval 69 let a nynější ruský prezident Vladimir Putin, který invazí na Ukrajinu rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, označil rozpad za největší geopolitickou katastrofu 20. století. Podívejte se na střípky ze života v tomto státě.
Vladimir Putin naprosto kontroluje svou řeč těla a snaží se získat převahu nad druhým, popisuje pro Aktuálně.cz přední britský novinář Henry Foy z listu Financial Times, který s vládcem Ruska před pěti lety dělal rozhovor.
Na jihu Moskvy se příbuzní, přátelé a podporovatelé rozloučili s opozičním vůdcem Alexejem Navalným, který zemřel v trestanecké kolonii 16. února. Na místě byly i policejní vozy, určené k převozu zatčených lidí.
Ruský prezident Vladimir Putin se obává následků smrti Alexeje Navalného. A to hned ze dvou důvodů, tvrdí jeho dlouholetý rival, kdysi nejbohatší Rus, Michail Chodorkovskij v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa. Tím prvním je, že se nějak podaří prokázat cizí zavinění (jako třeba otrava) skonu opozičního předáka. Tím druhým, a podle Chodorkovského pro Putina mnohem děsivějším, je Navalného pohřeb.
Ruského opozičníka Alexeje Navalného zavraždil kremelský režim, je přesvědčený bývalý dlouholetý zpravodaj České televize v Rusku Miroslav Karas. V rozhovoru pro Aktuálně.cz označuje prezidenta Vladimira Putina za hlavu barbarské mocnosti, zvyklou na likvidaci svých oponentů. A vzpomíná také na svou návštěvu nejbližšího většího města od trestanecké kolonie za polárním kruhem, kde Navalnyj zemřel.
Zatímco se blíží druhé výročí invaze na Ukrajinu, režim Vladimira Putina pevně drží. Země přešla na válečnou ekonomiku a snaží se válku na Ukrajině po počáteční blamáži za každou cenu zvrátit na svou stranu. Co se může stát s jeho vládou v příštích letech, odhaduje odborník z předního amerického think-tanku Atlantic Council. A nabízí pět scénářů Ruska v roce 2030 seřazených podle pravděpodobnosti.
Režim prezidenta Vladimira Putina i dva roky po začátku invaze na Ukrajinu dál drží Rusko v pevném sevření. Kreml podle českého novináře žijícího v Moskvě Jiřího Justa uplácí lidi vyššími důchody i sociálními dávkami, a ti tak mají pocit, jako by žádná válka nebyla.
Poezii nepsal do knih, ale na kartotéční lístky. Ve věku 76 let tuto neděli zemřel významný ruský básník Lev Rubinštejn, jeden ze zakladatelů postmoderního proudu poezie zvaného moskevský konceptualismus a obecně klíčová postava někdejšího sovětského undergroundu. V posledních letech tvrdě kritizoval prezidenta Vladimira Putina.
Ruský plynárenský gigant Gazprom předloni zveřejnil video, v němž prorokoval obyvatelům evropských zemí, že bez dodávek ruského plynu budou v zimě mrznout. Kremelská média také stále přinášejí zprávy o tom, jak jsou bez tepla, vody či elektřiny Ukrajinci, ovšem bez informace, že se tak děje kvůli ruským útokům na tamní infrastrukturu. Letos v lednu se ale bez dodávek tepla octli i Rusové.
Ruský soud tento čtvrtek uložil trest odnětí svobody v délce sedmi let a pěti a půl roku dvěma básníkům. Provinili se tím, že loni na podzim v Moskvě veřejně četli protiválečné texty. Oba vinu odmítají. O rozsudku informoval portál Meduza.
Nedlouho poté, co německá finanční společnost Wirecard v červnu 2020 oznámila, že z bankovních účtů správců jejího majetku zmizely přes dvě miliardy dolarů, tedy asi 45 miliard korun, nasedl její rakouský manažer s českými kořeny Jan Marsalek na soukromé letadlo, odletěl do Běloruska a odtud jel autem do Moskvy. Tam dostal ruský pas s falešným jménem, píše list The Wall Street Journal.
