Paul Gauguin roku 1889 namaloval sám sebe v oblíbeném oblečení: hnědém plášti, s baretem naraženým až k nosu. Na obraze se míjí s bretaňskou vesničankou, která ho zdraví.
Národní galerie (NGP) uvažuje o výstavbě nové budovy, která by mohla stát poblíž stanice pražského metra Hradčanská, řekl ředitel NGP Jiří Fajt.
Nová expozice francouzské sbírky v Národní galerii představuje umělce, kteří bývali Pražanům dobře známí. Ve své době tu vystavovali Rodin, Picasso, Matisse i Chagall.
Národní galerie otevřela výstavy ke stému výročí založení Československa. Největší pozornost poutá expozice věnovaná první republice s díly Clauda Moneta, Vincenta van Gogha či Pabla Picassa v hodnotě 45 miliard korun.
Baví mě pohled na město, který jsem si díky graffiti vypěstoval, říká streetartový umělec Epos 257, jenž se poprvé ocitl na aukci. Vydražil bankovky, které lidem vyměňoval na své výstavě.
Mezi návrhy čtyřiaosmdesátiletého Jana Švankmajera a dvaadevadesátiletého Stanislava Kolíbala vybírala porota pro příští Benátské bienále. Přednost nakonec dostal Kolíbal, jehož projekt reaguje na budovu československého pavilonu z 20. let minulého století.
Takzvaný ptačí koberec ze 16. století je jedním z nejstarších kusů v českých sbírkách. Karel Čapek o něm roku 1929 napsal povídku a Národní galerie jej o 90 let později získala do sbírky. Teď ho poprvé vystavuje.
Český Krumlov, jedno z nejkrásnějších měst světa zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, každoročně navštíví téměř dva miliony turistů z celého světa. V mnohém se ale podobá sociálně vyloučeným lokalitám – v historickém jádru města stojí domy, v nichž nikdo nežije, a obchody, které nikdo nepotřebuje. Česká výtvarnice Kateřina Šedá proto na popud ředitelky krumlovské galerie Egon Schiele Art Centrum Hany Jirmusové v rámci projektu UNES-CO poukázala na to, jak turistický ruch komplikuje a mnohdy i znemožňuje běžný život. Jak na projekt reagovali místní a co na život v centru Českého Krumlova říkají dobrovolníci? Podívejte se.
Labyrint stěn a průchodů znemožňuje důsledně chronologickou prohlídku. Místo toho nabízí průhledy a skoky do jiných, odlišných etap výtvarníkova působení. Návštěvník tak snadno pozná, co je pro Františka Kupku charakteristické.
Salmovský palác v Praze bude plný moderního a současného umění. Národní galerie zde vystaví přední soukromou sbírku, která obsahuje díla Franka Stelly, Jean-Michela Basquiata nebo Andyho Warhola.
Malíř Jiří Petrbok na výstavě ve Veletržním paláci raději karikuje večerníčkovské postavičky než politiky. Na jeho plátnech se objevují kocour Mikeš, Rumcajs nebo Krtek. Většinou zmutovaní v monstra či ubohé symboly zkoušeného češství.
Fotografie Josefa Koudelky z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa jsou od včerejška k vidění také v pražském Veletržním paláci. Doprovází je prostorová videoinstalace: autentické zvukové nahrávky střelby, křik lidí i útržky filmů, které natočil režisér Jan Němec.
Autoři výstavy Charta Story nařkli ředitele Národní galerie, že odmítl jimi sjednaný sponzorský příspěvek a jeho část chtěl použít na jiné účely. Kopie přístupné v registru smluv ale tuto verzi nepotvrzují.
Milena Kalinovská, jediná Češka oceněná prestižní britskou cenou Turner Prize, se do Prahy vrátila po 45 letech strávených v emigraci. Poslední roky byla součástí nejužšího vedení Národní galerie, nyní jej opouští.
Anežka žije! Už podruhé pořádá Národní galerie letní program pro své návštěvníky. Komentovanou prohlídku bývalé anežsko-haštalské čtvrti na periferii středověkého města si můžete projít i s námi. Dnes leží v centru Prahy a moc chudinského tu nezbylo.
Sté výročí úmrtí Gustava Klimta a Egona Schieleho připomíná nová přehlídka v pražském Veletržním paláci. Klimtovu Pannu a Schieleho Těhotnou ženu a smrt, jež patří k nejcennějším pracím ve sbírkách Národní galerie, doplňují díla dalších autorů vídeňské moderny.
V pražském paláci Kinských je k vidění 66 koláží, jimiž výtvarník a básník Jiří Kolář reflektoval události hořkého konce pražského jara. Národní galerie na příkladu dvou stovek koláží a objektů dokládá, že autor byl angažovaným, neohroženým tvůrcem.
Absolutní originalita není něco, čeho bychom měli dosáhnout, myslí si grafický designér Aleš Najbrt, spoluautor nového loga Národní galerie. Podle kritiků jde o plagiát, protože je nápadně podobné mimo jiné logu galerie v australském Perthu. To ale Najbrt odmítá. Ten nápad jsme měli už před dvěma lety, navíc není jenom logo, je celý vizuální styl, který rozvíjí myšlenku, hájí se. Čím je věc jednodušší, tím větší vzbuzuje emoce. Prý je připravený na odbornou diskuzi, nechce ale spor vysvětlovat laikům, kteří si přečetli článek na internetu.
Instituce spravující největší českou sbírku výtvarného umění bude nadále vystupovat pod názvem Národní galerie Praha. Nový vizuální styl od Studia Najbrt zavede během následujícího roku.
V Praze jsou k vidění nová díla malíře Hynka Martince, který v Londýně vyhrál prestižní cenu udělovanou Národní portrétní galerií. „Lidé mojí generace dostali všechno hrozně zadarmo. Nemuseli jsme řešit socialistickou politiku, začali jsme cestovat a díky Evropské unii také venku pracovat," říká.
