Česká republika dostane na příštích sedm let asi pět miliard z takzvaných Norských fondů a od zemí Evropského hospodářského prostoru. Poslouží jako finanční podpora v oblasti vzdělání, vědy, životního prostředí, ale i občanské společnosti a lidských práv. Čerpat se začne v polovině příštího roku.
Národní galerie v Praze se rozhodla prodloužit výstavu Dotek doby Magdaleny Jetelové ve Veletržním paláci. Její site-specific instalaci, která zaplňuje v podstatě celou Malou dvoranu, a přilehlou výstavu autorčiných soch či kreseb bude možné vidět do 19. listopadu. Osm prací Magdaleny Jetelové pak zůstane v Národní galerii natrvalo.
Nejprodávanější novozélandský list New Zealand Herald zařadil pražskou Národní galerii mezi pět galerií, které svým čtenářům doporučuje k návštěvě při cestě po Evropě. Pětici doplňuje pařížský Louvre, londýnská Tate Modern, Van Goghovo museum v Amsterdamu a East Side Gallery v Berlíně. Popiska u pražské instituce zmiňuje pouze komplexnost vystavených děl (od baroka po kubismus) a fakt, že jednotlivé sbírky jsou rozmístěné po různých místech v Praze, což novozélandské noviny - na rozdíl od Národní galerie, která bude v blízké budoucnosti sbírky sestěhovávat - chápou jako turistickou výhodu. Na článek na svém twitterovém účtu upozornil redaktor České televize Lukáš Dolanský.
Národní galerie v Praze připravuje výstavy slavných umělců mezinárodní i domácí scény. V roce 2019 uspořádá přehlídku švýcarského sochaře Alberta Giacomettiho, v roce 2020 by měla Praha vidět přehlídku děl dalšího z průkopníků moderního umění, francouzského malíře Henriho Matisse.
Národní galerie chystá na rok 2018 - tedy na rok se symbolickou osmičkou na konci - dvě velké výstavy. Jedna připomene první republiku, druhá umění 50. až 80. let. Při této příležitosti budou v Česku poprvé vystavené Deníky Jiřího Koláře.
Národní galerie v Praze uzavře na začátku října expozici Umění 19. století od klasicismu k romantismu v Salmovském paláci. Návštěvníci tak mají poslední možnost seznámit se s díly rodiny Mánesů, Adolfa Kosárka nebo Josefa Navrátila, aktuálně doplněná nedávnou akvizicí malby Jaroslava Čermáka. V budoucnu budou opět k vidění v nové expozici ve Veletržním paláci. V Salmovském paláci se v červnu příštího roku na pět let otevře výstava více než stovky obrazů ze sbírek nadace Thyssen-Bornemisza Art Contemporary.
Národní galerie může díky speciální osmnáctimilionové dotaci od Poslanecké sněmovny nakoupit díla žijících umělců. Prozatím za ně utratila 12 milionů, další nákupy jsou v plánu na podzim. Státní příspěvek - okolo 250 milionů ročně - galerii stačí podle slov ředitele Jiřího Fajta akorát na povinné výdaje.
Národní galerie včera zahájila v opravených zahradách Anežského kláštera v centru města letní sezonu. Večer moderoval Ondřej Cihlář z divadla Vosto5, zahráli Ivan Hlas, Michal Prokop nebo kvarteto fama Q. Na léto galerie počítá se "zabydlením" zahrad a okolí různými workshopy, kurzy jógy či projekcemi letního kina. Anežský klášter, ukrytý za vysokými zdmi Starého Města, nabízí už od podzimu nový prohlídkový okruh. Dosud nepřístupné zahrady jsou osazené sochami od Jaroslava Róny, Karla Malicha, Pavla Opočenského, Stanislava Kolíbala nebo Čestmíra Sušky.
Národní galerie v Praze navazuje na loňské otevření zrekonstruovaných zahrad kláštera sv. Anežky České. Program Anežka Live! odstartuje 21. června a potrvá až do konce září. Areál bude celé léto žít výtvarným uměním, hudbou, filmem, divadlem, workshopy či sportem. "Návštěvníci se mohou těšit i na letní kino, tematické komentované procházky okolím kláštera, lekce jógy nebo slam poetry. Chceme lidi do zahrad Anežského kláštera naučit chodit - třeba jen tak s knížkou nebo piknikovým košem," říká Jiří Fajt, generální ředitel Národní galerie. Akce jsou v plánu vždy v úterý, ve čtvrtek a v neděli. Od loňska jsou nově přístupné dvě klášterní zahrady se sochami Jaroslava Róny či Karla Malicha.
Kdo dostane v centru Prahy chuť na pivo nebo limonádu, bude mít šanci dát si je u prastánku. Víc než šest metrů vysokou instalaci ze tři sta let starého dubu má na svědomí výtvarník František Skála, jehož výstava je v nedaleké Valdštejnské jízdárně. "Prastánek má sloužit jako místo setkávání, centrum nečekaných interakcí, prostor občerstvení fyzického i duchovního. Do turistické plantáže Malé Strany přináší zdivočelou přírodu a zplanělou architekturu," říká František Skála. Podívejte se, jak se prastánek na Malostranském náměstí stavěl na vlastní nohy. Na místě bude fungovat do září.
Národní galerie plánuje příští rok natrvalo umístit do dvora Paláce Kinských instalaci Bicycle Chandelier od čínského umělce Aj Wej-weje. Dílo má podle ředitele galerie Jiřího Fajta připoutat větší pozornost návštěvníků k paláci, který patří v rámci galerie mezi nejméně navštěvované. "Nakupená kola lze číst jako jeden ze znaků čínské společnosti, tento jízdní prostředek je však současně ironickým komentářem stále silných restriktivních omezení svobodného pohybu v čínské společnosti," říká Fajt. S Aj Wej-wejem se české publikum seznámilo loni, kdy se před Veletržním palácem objevil cyklus bronzových plastik Zvěrokruh. Letos je v galerii vystavený objekt Zákon cesty, reflektující migraci.
Úniková hra, světelné představení, určování druhů kostí, ochutnávky tropických nápojů nebo archeologický workshop si pro své návštěvníky nachystala Pražská muzejní noc, která proběhne 10. června. Muzea a galerie - celkem 79 objektů - se během akce snaží lidi zábavnou formou nalákat na umění či vědu.
Jeden z nejslavnějších výtvarníků současnosti, německý malíř Gerhard Richter, vystavuje ode dneška své obrazy v pražském paláci Kinských a v klášteře sv. Anežky České. Jedná se o první Richterovu výstavu ve střední a východní Evropě. A ještě jeden unikát: autorovy obrazy mají nejdražší pojistku v historii Národní galerie.
Německý malíř Gerhard Richter v Praze představil svoji výstavu pro Národní galerii. Na komentované prohlídce tuto přehlídku označil za srdeční záležitost. Během prohlídky se Richter zastavil mimo jiné u obrazu Září znázorňujícím teroristické útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku v září 2001. Ten den Richter seděl v letadle mířícím do New Yorku. "Proto se mě to dotklo. Fotografie, které v ten den vyšly, mi přišly příliš pestré. Proto jsem to zpracoval takto," dodal. Richterova výstava v pražském paláci Kinských a Klášteře sv. Anežky České potrvá do 3. září.
Hipster, děvčátko, tramp, motorkář, jeptiška nebo uprchlík. Hlavní roli v novém spotu Národní galerie v Praze překvapivě nehraje umění, ale její návštěvníci. Galerie v něm vychází z aktuálních témat, jimž se galerie věnuje v rámci svého programu. Natáčelo se kamerou původně vyvinutou pro záznam balistických střel, která umí točit záběry až stokrát zpomaleně. Díky tomu může divák sledovat každý detail.
Pražský městský soud rozhodl, že gotický obraz Madony z Veveří patří církvi. Spor se k soudu vrátil po dovolání Národní galerie (NG). Obraz byl desítky let součástí expozice galerie, v rámci církevních restitucí na něj vznesla nárok římskokatolická farnost Veverská Bítýška. Rozhodnutí je pravomocné. Galerie se u soudu hájila tím, že obraz pod zákon nespadá, protože byl ve vlastnictví státu už před obdobím, na které se zákon vztahuje. Podle soudu ale stát vlastnictví obrazu deklaroval až v roce 1958.
Porušování lidských práv je velký problém, a není to jen problém Číny, Ruska nebo Severní Koreje, je to také problém Západu, říká čínský disident.
Češi se k uprchlíkům a podmínkám, ve kterých žijí, postavili trapně, přitom sami v historii prchali ze svých domovů, říká čínský umělec a politický aktivista Aj Wej-wej. Dodává, že sám se dvakrát ocitl v situaci uprchlíka, což mu prý umožnilo dobře pochopit, o čem to celé je. Ústupky Číně z ekonomických důvodů, které dělají politici na celém světě včetně prezidenta Miloše Zemana, jsou podle něj hloupé, ostudné a krátkozraké.
Největší a monumentální. Tak nazvala Národní galerie své dva projekty pro letošní sezonu. Největší je sedmdesátimetrový člun s 258 uprchlíky na palubě od nejznámějšího čínského umělce Aj Wej-weje. A monumentální je instalace Magdaleny Jetelové Dotek doby.
V Národní galerii se právě dokončuje instalace největšího díla proslulého čínského umělce Aj Wej-weje. Dílo s názvem Zákon cesty tvoří sedmdesátimetrový člun s uprchlíky v nadživotní velikosti a reflektuje autorovy dojmy z pobytu a řeckém ostrově Lesbos. Představí také svůj projekt Prádelna - ten obsahuje tisíce věcí, které zůstaly po uprchlících v Idomeni. Aj Wej-wej je sesbíral, vypral, vyžehlil a uspořádal do umělecké instalace. Vernisáž proběhne 16. března a výstava poté bude k vidění až do ledna příštího roku.
