Výstava Stojaté vody v pražském Rudolfinu představuje dvaapadesátiletého britského umělce Mata Collishawa, který nápaditým způsobem přenáší staré umění do aktuálního kontextu. Pracuje s projekcí, fotografií i mechanickou instalací a historická témata na hranici hororu a krásy posouvá do dokonale promyšlených point. Výstava potrvá do 8. července.
Koudelka: Návraty - tak se jmenuje retrospektiva v pražském Uměleckoprůmyslovém museu, která představuje průřez celoživotní tvorbou jednoho z nejslavnějších fotografů, letos osmdesátiletého Josefa Koudelky. Základ tvoří 300 fotek, jež jsou součástí souboru čítajícího okolo tisícovky snímků. Ty se Koudelka rozhodl museu věnovat. Výstava zahrnuje všechny významné cykly - Začátky, Experimenty, Divadlo, Cikáni, Invaze 68, Exily i Panorama. Z velké části se jedná o dobové autorské zvětšeniny, přičemž některé jsou k vidění vůbec poprvé.
Absenci běžného života v centrech turisticky vytěžovaných měst bude v jednom ze svých projektů řešit česká umělkyně Kateřina Šedá. Vyhrála s ním soutěž pořádanou pražskou Národní galerií a připraví ho pro česko-slovenský výstavní pavilon na letošním 16. mezinárodním bienále architektury v Benátkách.
První retrospektivní výstavu sochaře Vladimíra Škody, jenž od roku 1968 žije a tvoří ve Francii, připravilo Museum Kampa ve spolupráci se Zámkem Troja. Škoda, jenž pracuje s abstraktními formami, které jsou inspirované především kosmickými tělesy a s nimi souvisejícími teoriemi, zde bude vystavovat souběžně.
Velká retrospektivní výstava malíře českého původu Františka Kupky, který patří k průkopníkům abstraktního malířství, začne 21. března v Paříži. Kupka (1871 až 1957) většinu svého života strávil na pařížském předměstí Puteaux, pochovaný je na hřbitově Père-Lachaise. Výstavu připravuje ve spolupráci s francouzskými a finskými partnery Národní galerie v Praze.
Jako zpráva široké veřejnosti i jako rozcestník pro ty, kteří chtějí sbírat umění či do něj investovat, slouží nový Art Index, který od roku 2014 vydává J&T Banka ve spolupráci s magazínem o trhu s uměním Art+. V čele indexu stojí od začátku projektu - a i letos - Jiří Kovanda, druhé místo obsadila jeho žačka Eva Koťátková. Třetí je multimediální umělkyně Kateřina Šedá.
Rande pro 1918 lidí bude součástí festivalu Re:publika, který se ke stému výročí vzniku Československa uskuteční v Brně od 26. května do 17. června 2018. Seznamku má na starosti brněnská výtvarnice Kateřina Šedá. Ta naposledy ve spolupráci s Národní galerií inspirovala ke vzájemné komunikaci lidi ve vlaku z Prahy do Drážďan.
Salmovský palác na pražském Hradčanském náměstí dodnes sloužil jako místo pro sbírku umění 19. století. Od října letošního roku ale vše bude jinak. Na více než třech tisících metrech čtverečních tu pod hlavičkou projektu ČAS (contemporary, art, space) dostane konkrétní obrysy spolupráce Národní galerie a nadace Thyssen-Bornemisza Art Contemporary. Za ní stojí sběratelka a mecenáška Francesca von Habsburg.
Takzvaným grand openingem ve Veletržním paláci včera Národní galerie zahájila letošní program. Rok 2018 věnuje nejen výročí založení Československa a přelomového roku 1968, ale také ženám. Dvě výrazné výstavy - monumentální malba Němky Kathariny Grosseové a retrospektiva Rakušanky Marie Lassnigové - zabraly přízemí a první patro Veletržního paláce.
Chceme být k pražské Národní galerii shovívaví, bohužel už je načase promluvit o jejích problémech, říká Karina Kottová, ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého. Se svým týmem začala chystat podzimní výstavu finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého, která se má po dvou letech opět uskutečnit ve Veletržním paláci. Pořadatelka přitom nemá v ruce žádnou smlouvu. Neví, na jakém místě se výstava uskuteční. Ani jestli galerie, jež se prohlašuje za spolupořadatele ceny, přehlídku laureátů podpoří finančně nebo alespoň produkční spoluprací.
Národní galerie v Praze zveřejňuje on-line od 23. prosince prvních 300 děl ze svých sbírek. "Bude možné prohlížet si je ve vysokém rozlišení, což zviditelní detaily pouhým okem nezachytitelné. Díla lze vyhledat podle nejrůznějších kritérií, například jména autora, datace nebo námětu," vysvětluje Jiří Fajt. Projekt digitalizace rozjela galerie díky finanční podpoře Poslanecké sněmovny. "On-line budou díla, která nejsou chráněná autorským zákonem, tedy starší 70, popřípadě 75 let," říká Fajt. Novější práce budou zpřístupněné formou náhledových fotografií. On-line galerie se bude postupně doplňovat, cílem je tímto způsobem zveřejnit celou sbírku, čítající bezmála 400 tisíc děl.
Čínský výtvarník a umělec Aj Wej-wej v Praze představil dokument Lidský proud, který se věnuje uprchlické tematice. Při natáčení snímku se svým týmem během osmi měsíců navštívil čtyřicet táborů ve třiadvaceti zemích světa a pořídil rozhovory se šesti sty lidí. "Zdá se mi, že se lidská netolerance stala mezinárodním hnutím a pro Česko to platí taky. Proč Evropa ztratila odvahu a integritu v otázce ochrany lidských práv? Nejedná se o regionální problém, ale o problém globální," řekl na diskusi spojené s projekcí filmu.
Národní galerie od Josefa Gočára na Kampě nebo Národní muzeum na Karlově náměstí. U některých projektů je dobře, že se nerealizovaly, u jiných naopak. To, jak mohlo město vypadat, připomíná výstava Praha nerealizovaná na Václavském náměstí. "V některých případech vlastně můžeme být šťastní, že neumíme ambiciózní projekty dotahovat do konce. Město je tak vlastně odolnější k různým módním výstřelkům, které se mohou rychle ukázat jako slepá cesta. Praha je tak vlastně torzem nedokončených velkolepých koncepcí a knihovnou nerealizovaných návrhů z každé doby," říká autor výstavy, architekt Petr Kučera.
Národní galerie v Praze představila plán roku 2018. Zahájí ho výstavy dvou umělkyň, německé malířky monumentálních obrazů Kathariny Grosseové a zesnulé rakouské malířky, ilustrátorky a filmařky Marii Lassnigové.
Čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej přijede do Prahy 14. prosince uvést svůj film Human Flow. Se 20 štáby ho natáčel všude tam, kde žijí uprchlíci. Ti jsou v poslední době jeho velkým tématem a byly i námětem jeho díla pro Národní galerii, která ho vystavuje do 7. ledna. Obrovská instalace gumového člunu s uprchlíky nazvaná Zákon cesty poputuje poté do Austrálie na bienále v Sydney. Aj Wej-wej se bude podle ředitele Národní galerie Jiřího Fajta taktéž podílet na dalších aktivitách této instituce.
Výtvarnice Kateřina Šedá, která letos získala ocenění Architekt roku, se vydala vlakem z Prahy do Drážďan. V rámci společného projektu s Národní galerií a s čertem, Mikulášem a andělem po ruce zkusila cestující ponouknout k upřímné komunikaci nejen s blízkými, ale i s úplně cizími lidmi. "Když v pět odpoledne skřípou brzdy, aby vlak zastavil v cílové destinaci, domlouvají se někteří účastníci zájezdu, že si společně dopřejí něco horkého na drážďanských trzích," píše v reportáži Tomáš Maca, který cestu s Kateřinou Šedou absolvoval.
Malíř Norbert Grund (1717-1767) patří k nejvýznamnějším představitelům českého rokoka. Výstava Půvab všedního dne návštěvníkům paláce Kinských vůbec poprvé představuje celou šíři jeho tvorby, která je inspirovaná vlámskou žánrovou malbou, italským krajinářstvím i francouzskými galantními slavnostmi. Pražský rodák Grund tyto inspirace převádí do idylické a hravé polohy. Výstava vznikla u příležitosti 300. výročí narození a 250. výročí úmrtí umělce.
Prezident nepodepsal Fajtův jmenovací dekret na jaře 2015 společně s dekretem pro fyzika Ivana Ošťádala a politologa Jana Eichlera.
Více než 300 exponátů na výstavě "Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš mezi Prahou a Innsbruckem" představí ve Valdštejnské jízdárně v Praze život renesančního kavalíra, sběratele umění a kuriozit i postavy, díky níž stojí v Praze slavný letohrádek Hvězda. "Protože je Ferdinand současně i jednou z mála historických osobností, jež po sobě zanechaly pozoruhodné prameny dokumentující práci, záliby i soukromý život, je výstava unikátním svědectvím o životě renesančního kavalíra," říká kurátorka Blanka Kubíková.
Hlavním tahákem podzimní sezony v Národní galerii v Praze je vizuální projekt Manifesto berlínského umělce Juliana Rosefeldta.
